Další krok k ochraně životního prostředí. Novela zákona o odpadech, která během podzimu zamíří do mezirezortního připomínkového řízení, počítá s tím, že v Česku vznikne jedenáct tisíc sběrných míst na plastové a kovové obaly.

„Odevzdat lahve a plechovky bude stejně jednoduché, jako je tomu dnes u skla. Kromě sběrných míst v obchodech navíc počítáme také s odběrnými místy na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů, na kterých zákazník zboží v daném obalu zakoupí,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko
ANKETA: Zálohový systém? Slováci si jej pochvalují, Češi to vidí podobně

Zákazníci při nákupu zaplatí zálohu, počítá se se čtyřmi korunami za plastovou nebo kovovou lahev. Při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu dostane tyto peníze zpět. Celkem by se tak mělo ročně vrátit až dvě a půl miliardy obalů. Zálohy se budou týkat nealkoholického pití a alkoholických nápojů do patnácti procent alkoholu ve velikosti od jednoho deci až po tři litry.

Zatím jen slevové kupony

Systém vracení plastových lahví a plechovek si Češi zkouší už od letošního jara ve vybraných prodejnách Kauflandu a Lidlu. Za šest nesešlápnutých plastových či kovových obalů lze získat slevový kupon. „Zpětná vazba od zákazníků na našich prodejnách je pozitivní. Během červnového vyhodnocení jsme spočítali, že za tři měsíce fungování pilotního projektu se v Lidlu i v Kauflandu vysbíralo 260 tisíc obalů,“ sdělila mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Od letošního podzimu navíc lidé mohou vracet tyto obaly i na vybraných prodejnách Albert, kde řetězec zkouší svůj vlastní systém.

Jak funguje zálohový systém.Jak funguje zálohový systém. Pro zvětšení rozklikněteZdroj: Zdroj: zalohujeme.sk

V Česku si přitom ještě před plošným zavedením našla novinka obhájce i odpůrce. Jedním z těch, kdo před spuštěním povinného zálohového systému varují, je například Česká asociace odpadového hospodářství. Její ředitel Petr Havelka dlouhodobě upozorňuje, že zálohy přinesou zvýšení nákladů obcím nebo třídicím linkám. Ministr Hladík však na základě analýzy uvedl, že zálohový systém obecním rozpočtům naopak pomůže.

U sousedů to trvalo dvacet let

Na sousedním Slovensku funguje zálohování plastových lahví a plechovek už skoro dva roky. Jeho zavedení se přitom zmiňovalo už v roce 2002, kdy v Evropě začaly novinku zkoušet první státy. Proti nápadu se ale tehdy zvedla i vlna kritiky, v jejímž čele stála především politická strana Sloboda a solidarita, jejíž zástupci tvrdili, že systém tříděného sběru uškodí obchodníkům a naruší způsob tehdejšího separování odpadu.

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko
Vratné PET lahve v ČR: Ve hře je rok 2025, záloha čtyři koruny a tisíce míst

Systém nakonec spustili na začátku loňského roku a lidé od té chvíle vrátili více než 1,3 miliardy lahví a plechovek. „Už v minulém roce návratnost obalů překonala původní očekávání o deset procent. V první polovině tohoto roku vzrostla o dalších téměř dvacet procent. I tento výsledek je důkazem, že lidé na Slovensku si na systém zálohování zvykli a považují ho za běžnou součást svého života,“ uvedla pro TASR státní tajemnice ministerstva životního prostředí Katarína Butkovská.

Slováci mohou lahve a plechovky vrátit na více než třech tisících odběrných míst. Více než tři čtvrtiny obchodů přitom využívají automatizovaný odběr obalů pomocí zálohomatů, na zbývajících místech pak funguje ruční odběr.

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko.
Slováci už vrátili 820 milionů kusů plastů. Česko na zálohování stále čeká

Lidé si systém pochvalují. „Líbí se mi, že jsou lahve zálohované. Když nasbírám více odpadu, je to poznat i na slevě při nákupu,“ řekla například Marcela Luptovčiaková z Dolního Kubína.

Některým, především těm starším, ale vadí, že zálohované lahve musí nosit. „Ne každý má auto nebo ochotné příbuzné. Staršímu člověku to komplikuje život, protože už neřeší jen cestu z obchodu, ale také do obchodu,“ postěžoval si Milan Brozman, který žije na slovenských Kopaniciach.

Plány Unie

Vizí Evropské unie je snížit celkové množství smetí z plastů a do několika let přejít na systém recyklace veškerého vyprodukovaného odpadu. Kromě zákazu prodeje vybraných jednorázových plastových výrobků si za jeden z dalších cílů vytyčila, že do roku 2029 musí členské státy zajistit zpětný odběr devadesáti procent plastových lahví. Do roku 2025 by to mělo být 77 procent.

Článek vznikl jako součást projektu Přeshraniční česko-slovenský storytelling, při němž se studentky Masarykovy univerzity a jejich kolegyně - studentky či absolventky slovenských univerzit zabývaly aktuálními tématy spojenými s Českou republikou, Slovenskem a jejich pozicemi v Evropské unii.

Zálohový systém pro PET lahve i plechovky přitom zatím funguje ve třinácti státech Evropy. K úspěšným zemím v tomto oboru patří například Finsko nebo Dánsko. Systém záloh je také jedním z pilířů plánovaného přechodu na cirkulární ekonomiku, jejíž filozofie je co největší míra využití odpadu jako suroviny pro produkci dalších výrobků.

„Naše návrhy snižují množství obalového odpadu, podporují opětovné používání a opětovné plnění, zvyšují využívání recyklovaných plastů a ulehčují recyklaci obalů. Evropští občané mají zájem o to, aby se přestaly používat nadměrné a zbytečně objemné obaly a podniky jsou připravené hledat řešení v oblasti udržitelných obalových řešení a systémů,“ uvedl výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans.

BARBORA BUKOVINOVÁ
GABRIELA PITOŇÁKOVÁ