V sobotu 12. září se slavnostně otevřelo jezero Most. Až do roku 2000 se na ploše, která dnes zabírá 311 hektarů, těžilo v lomu Ležáky hnědé uhlí. O něco menší Milada na Ústecku nahradila hnědouhelný důl Chabařovice. Obě vodní díla by mohla být prvními články soustavy obří jezerní kaskády, která by měla vzniknout zatopením bývalých lomů.

„Aktuálně se počítá s výstavbou jezera v místě dnešního lomu ČSA u Litvínova. Toto jezero by mělo mít rozlohu skoro 700 hektarů a hloubku až 150 metrů,“ říká Radim Čechák z Ekologického centra Most pro Krušnohoří. Konec těžby je naplánovaný na rok 2022, po sanaci by bylo možné začít s napouštěním. „Další dvě velká jezera by měla nahradit lomy Bílina a Nástup u Tušimic. Místo prvního zmíněného lomu by mělo okolo roku 2070 vzniknout až tisícihektarové jezero Bílina. A místo druhého zmiňovaného jezero Tušimice s rozlohou také až 1000 hektarů,“ vypočítává Čechák.

V plánu je i jezero z lomu Vršany u Mostu o poloviční rozloze. Zaplavování by mělo začít kolem roku 2050. Objem soustavy by přesáhl 700 milionů kubíků vody, což by byl republikový unikát.

O tom, jakým směrem budou pokračovat rekultivace, se má rozhodnout do konce letošního roku. Palivový kombinát Ústí nad Labem dostal od ministerstva průmyslu a obchodu úkol vytvořit studii proveditelnosti.

„Pokud by vznikla obrovská kaskáda od jezera Milada přes lom ČSA, Tušimice a včetně budoucích Vršan, vznikla by i možnost vytvořit energetické zdroje přibližně v rozmezí 1000 až 2000 megawattů, což vlastně znamená, že bychom vytvořili zdroj na úrovni dvou jaderných reaktorů,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Finsko a Benátky v Podkrušnohoří?

Studie proveditelnosti by měla zhodnotit i rekreační potenciál soustavy. V ten věří především obyvatelé okolních obcí a také ti, kteří pamatují zánik více než osmi desítek vesnic, které od 70. let ustupovaly těžbě uhlí.

Vysoká Pec na Chomutovsku jen o vlásek unikla zboření, které potkalo sousední Albrechtice, Kundratice či Dřínov. Její obyvatelé se dnes dívají z bezprostřední blízkosti na rekultivované zelené plochy, kde se pasou mufloni, a menší jezera, která v uhelných jámách vznikají. Z vesnice se stala lukrativní lokalita, kde se cena stavebního pozemku nepohybuje pod dvěma tisíci korun. V následujících letech tu developeři plánují postavit padesát nových domů. Lidé mají o bydlení v obci zájem i kvůli dobré budoucnosti, kterou vidí právě v rekultivacích.

„Vznikne tu něco, co nemá obdoby. Takové Finsko a Benátky dohromady,“ myslí si Iva Skalická. „Věřím, že sem budou jezdit turisté z celého světa a my budeme žít z turismu podobně jako třeba Doksy u Máchova jezera.“ Podobného názoru je i Karel Křapka z Chomutova. „Věřím, že soustava jezer, která má po uhelných dolech vzniknout, z nás udělá jeden z nejbohatších regionů v republice,“ doufá Chomutovan. „Sám chci koupit několik domů, byť třeba ruiny, které za několik let budou vydělávat jako penziony u jezer, kam lidé jezdí na dovolenou.“

I přes jasné vize a zkušenosti s napouštěním jezer Milada a Most nemusí jezerní soustava vznikat lehce. Rozhodující bude množství vody, které bude moci pro svůj vznik čerpat. Plánuje se, že zásobovat by ji mělo Povodí Ohře. Napouštění jezer ale nesmí ohrozit jeho vodohospodářství, zvláště v době, kdy bojuje celá země se suchem. „Ještě před ukončením těžby hnědého uhlí musíme vědět, jak bude probíhat rekultivace zbytkových jam a další provozování těchto území,“ vysvětluje mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. Důležité především je zajistit trvale udržitelnou hladinu vody, a to v případě, že jí obecně bude nedostatek.

Zelená pro EvropuZdroj: DeníkSeriál Deníku: Zelená změna u vás

Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které mohou naši zemi změnit v lepší místo k životu, pomoci naší krajině. A pomoci omezit změny klimatu. Deník vám bude pod logem „Zelená pro Evropu“ přinášet ve spolupráci s EURACTIV.cz zprávy o tom, co to bude znamenat pro EU i pro každého z vás, příběhy z vašeho okolí, bude zkoumat, koho a jak se může tato změna dotknout. A jak ji dobře využít. Třeba i ve vaší obci.