Ochranu zvířat a životní pohodu (tzv.wellfare) v jejich chovech střeží zákony unie už nyní. Podle organizace Svoboda zvířat, která petici v ČR společně s organizací Obraz propaguje, ale nejsou dostatečné. „Na wellfare zvířat a tuto legislativu dohlíží zemědělské výbory. Ty ale hájí primárně ekonomické zájmy zemědělců, které dohromady s ochranou zvířat nejdou,“ říká Barbora Bartušková Večlová, předsedkyně spolku.

Zamýšlený úřad eurokomisaře pro zvířata by zemědělství vůbec řešit neměl, zaměřil by se pouze na zvířata, zdraví a bezpečnost potravin. Oblastí, kde podle ochránců zvířat nadále i v Evropské unii dochází ke krutostem vůči němým tvářím, je několik. „Stále nevyřešenou kapitolou je testování na zvířatech. Sice slýcháme, že to evropská legislativa nedovoluje jen v nejnutnějších případech, ve skutečnosti ale umožňuje v zákonech ale existují výjimky, které testování v masovém měřítku v podstatě umožňují,“ popisuje Barbora Bartušková Večlová.

Absolutní barbarství pak představují dálkové transporty živých zvířat do zemí třetího světa. Evropské krávy či ovce cestují tisíce kilometrů ve vlacích, kamionech či na lodích, aby například v Turecku skončil jejich život způsobem, který evropská legislativa zakazuje. „Jedná se například o podřezání zaživa, bez předchozího umrtvení. Samotná cesta je spojená s obrovským utrpením, kdy zvířata trpí nedostatkem prostoru, vzduchu, vody,“ vysvětluje k problematice předsedkyně Svobody zvířat. 

Petici za jmenování eurokomisaře pro dobré životní podmínky zvířat iniciovala belgická organizace Gaia v prvních měsících letošního roku a kampaň pro její podporu je na samém začátku. Aktuálně se pod ní sešlo více než 74 tisíc podpisů napříč Evropskou unií. Podporu jí vyjádřili i čeští europoslanci Jiří Pospíšil (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti) nebo Stanislav Polčák (STAN).

Praxe klecových chovů 

V těchto dnech také sílí snahy ukončit v rámci Evropské unie praxi takzvaný klecových chovů. Jejich odpůrci sdružení pod celoevropskou iniciativou Konec doby klecové upozorňují, že v nich nežije jen drůbež, ale je to běžná praxe i v chovu dalších hospodářských zvířat.

„EU tvrdí, že je lídrem v oblasti welfare hospodářských zvířat, ale přesto každoročně odsuzuje víc než 300 milionů zvířat k živoření v těsných klecích. Tato středověká praxe je krutá a naprosto zbytečná, protože vhodné bezklecové systémy nejen existují, ale už se v některých zemí EU také používají,” říká Olga Kikou, ředitelka organizace Compassion in World Farming EU.

Iniciativa, která nasbírala téměř dva milionu podpisů, získala v dubnu slyšení v Evropském parlamentu, během následujících měsíců by měla na požadavek občanů EU odpovědět i Evropská komise a rozhodnout, zda zákaz klecových chovů nabude jasnější kontury.

Poslední případy týrání

V posledních několika měsících došlo k několika skandálům a nešťastných událostem, které debatu o právech zvířat v EU rozdmýchaly.

Uvíznutí lodě – Od poloviny prosince 2020 do konce letošního března kotvila nákladní loď Elbeik s 1 776 zvířaty ze zemí EU na palubě ve Španělské Kartageně. Uvízla tu poté, co jí byl odepřen vstup na Blízký východ. Na hlad a dehydrataci zemřelo přímo na palubě několik stovek zvířat, kvůli špatnému zdravotnímu stavu byl nakonec utracen celý náklad. Ve stejné době se odehrál podobný případ i na lodi Karim allah. V únoru bylo utraceno téměř 900 kusů dobytka z této lodi.

Laboratoř hrůzy – Další skandální případ se odehrál rovněž ve Španělsku. Letos v dubnu natočili aktivisté podmínky v laboratoři Vivotecnia. Mimo samotných drastických pokusů bez anestetik je na záběrech zachycené i mučení zvířat (opic, psů, králík) před samotnými pokusy. Laboratoř nařídily úřady uzavřít a zůstává předmětem vyšetřování.