ITÁLIE

Zhruba osm desítek zpěváků se sejde v kostele Andělského mostu u řeky Tibery, který je kvůli vynikajícím akustickým podmínkám vyhledávaným koncertním místem.

„Důvod, proč jsme si kostel vybrali, je klavír. Křídlo, které obvykle v kostelech nebývá, a strategická pozice v samém centru Říma. Není lehké se na toto místo dostat," upozorňuje Andrea Nimmerfrohová z Associazione Praga 
s tím, že zpěv koled bude doprovázet italský klavírní mistr Rolando Nicolosi.

Kromě lidové vánoční hudby bude na programu i klasická hudba. Sopranistka Leona Pelešková bude zpívat nejen slavnou árii Rusalky od Antonína Dvořáka, ale i díla Giuseppa Verdiho a dalších italských skladatelů. Záštitu nad slavnostním večerem přijala i česká velvyslanectví v Římě a ve Vatikánu.

Také v Miláně se budou české koledy zpívat na exkluzivním místě. Tamní Spolek krajanů a přátel ČR pořádá akci pro krajany na náměstí Dómu před tamní slavnou katedrálou, která je pátou největší na světě. Pro kolemjdoucí to zřejmě bude zvláštnost, podle krajanů totiž tradice zpěvu koled v Itálii neexistuje. A to není jediná odlišnost.

Zatímco v českých domácnostech se před Štědrým dnem ve velkém peče cukroví, v italských kuchyních tak rušno není.
„Kupují se takzvané panettone a pandoro a peče se již velmi sporadicky, pokud ano, tak jde o sušenky a tužší bochánky z kandovaného ovoce 
a oříšků," líčí paní Nimmerfrohová. Podobně jako 
v Česku, i v Itálii se mezi 24. a 26. prosincem schází široká rodina. „Mimo bohatého oběda a večeře se povídá a hrají se různé hry, jako je například tombola," popisuje paní Nimmerfrohová typické italské Vánoce.

ŘECKO

Atény – S lampionovým průvodem pod aténskou Akropoli spojí zpěv koled krajané 
v Řecku.

Tamní krajany pak na promenádě Dionysiou Areopagitou před impozantními ruinami antických chrámů doprovodí elektrické piano 
a další nástroje, jako jsou bubínky, triangly a ozvučná dřívka, které si děti přinesou. „My už máme naladěno! Kdo nezpívá není Čech!" hlásila už minulý týden jedna 
z Češek žijících v Aténách. Ve skutečnosti však nebudou zpívat jen Češi, ale také jejich řečtí blízcí.

I Řekové mají přitom vlastní tradici koled, takzvaných kálanta. „Zdejší koledy jsou podobné s tím rozdílem, že většinou se zpívají den před svátkem. Znamená to, že 24. a 31. prosince chodí děti dům od domu a zpívají lidem koledy," líčí Kateřina Alevizakiová z Českého krajanského spolku 
v Aténách.

Některé z řeckých vánočních tradic už si sama osvojila. „Osobně mám ráda zdobení lodičky. I když většina Řeků už dnes dává přednost stromku," líčí.

TURECKO

Istanbul – Už v předstihu se do zpěvu koled s regionálním Deníkem zapojili krajané v tureckém Istanbulu. „Vzhledem k tomu, že Istanbul je obrovské město 
s obrovskými dopravními problémy, rozhodli jsme se pro zpívání koled využít sobotní mikulášskou besídku," vysvětluje Ivana Kaçmazová ze spolku Čeští krajané 
v Istanbulu.

Spojení zpěvu koled se svátkem svatého Mikuláše je 
v případě Turecka symbolické, protože slavný světec žil na přelomu 3. a 4. století právě na území této země. „Sešlo se nás včetně dětí víc než 60, ale koledy nakonec zpívalo pouze asi 15 odvážlivců," říká paní Kaçmazová o akci, která se uskutečnila v jednom z istanbulských hotelů.

Navzdory tomu, že je Turecko v drtivé většině muslimská země, lze v ulicích Istanbulu vidět i nasvícené stromky a světelnou výzdobu. Obojí však tamní obyvatelé přejali v souvislosti s oslavami Nového roku, Vánoce slaví jen málokdo. I proto paní Kaçmazová trávila Vánoce v Turecku zatím jen jednou. „Byla jsem v práci jako každý jiný den, nikde nebylo slyšet koledy a i přes jistou výzdobu, připomínající naši vánoční, chyběla opravdová vánoční atmosféra. A proto to zatím byly moje poslední Vánoce v Turecku, od té doby se mi daří je trávit v domovině," uzavírá.