„Když se teď podíváte na zaplněnou pláž, je to opravdu vtipná historka. Byl to jediný národ, který v našich revolučních časech vůbec nechtěl rušit lety k moři. Dobře věděli, že tady na plážích se žádná revoluce nedělala,“ vypráví.

Hotel chtěl i v únoru 2011, kdy Egypťané bojovali za novou budoucnost na káhirském náměstí Tahrír, nechat otevřený. Jenže z Evropy sem nelítali hosté.

„Řekl jsem si, že musím otevřít za každou cenu. Když tu pak byli tři britské páry, nejradši bych je tu připoutal – byly dokonalou reklamou, že se tu může dít třeba převrat, ale cestovní ruch je pro všechny svatý,“ tvrdí.

On sám byl ve svém bytě v Káhiře, přilepený u televize. Mobilní sítě ani internet nefungovaly. „Dokonale se ale ukázal charakter lidí. Zaměstnanci dokázali být v kontaktu mezi sebou, vše se dařilo koordinovat. Těžké časy nás neuvěřitelně posílily,“ vypráví.

Na jednu věc prý nikdy nezapomene: „V době revoluce se tu třeba rozkřikla fáma, že se na náš hotel valí nebezpečí. Personál se opevnil, hlídkoval u vjezdu. Dívali se doleva, doprava a ono nic. Zkrátka jen drb, kterých byla spousta.“

„Nádherné bylo ale vidět, jak jsme se všichni semkli. Vlastně jsme bránili své živobytí,“ dodává zahradník Hassan.

EGYPT V ČÍSLECH

Ročně do země na Nilu zamíří na 200 tisíc Čechů. „Oproti loňsku hlavní české cestovní kanceláře registrují 20procentní nárůst zájmu strávit dovolenou v této zemi,“ říká mluvčí CK Fischer Jan Osúch.

Ceny zájezdů našich i zahraničních cestovních kanceláří klesly zhruba o 15 procent.

Loni kvůli Arabskému jaru zavítalo do Egypta o 30 procent turistů z celého světa méně. Příjmy z cestovního ruchu tak klesly v zemi z 12,5 miliardy eur na devět miliard.

Do roku 2017 chce země pyramid ztrojnásobit počet zahraničních hostů na 30 milionů lidí ročně.

Počet turistů se na úroveň před revolucí dostane podle analytiků nejpozději do dvou let.