A přece se točí! Navštivte nejkrásnější české mlýny, svědky naší historie

Technické památky jsou zrcadlem naší historie a pokladnicí vědění. Ne vždy je s nimi ale nakládáno, jak si zaslouží. Naštěstí jsou stále mezi námi i moderní Don Quijotové, jimž osud mlýnů není lhostejný. Stále ale nemáme vyhráno.

Nabídne výstavu historických epoch. Věž svatého Ducha v Telči je opět otevřená

„Záchrana technických památek, je možná, jen pokud se podaří jim dát nové využití, jejich potřeba jako technického monumentu se snadno vyčerpá,“ řekl profesor Emil Hlaváček, bývalý předseda sekce ochrany průmyslového dědictví Národního technického muzea v Praze.

A pozitivních příkladů proměny v živé a funkční krajinné prvky je u nás celá řada.

Holanďan na české vsi

Větrný mlýn v Kuželově je právě jedním z mála dochovaných větrných mlýnů takzvaného holandského typu. Byl postaven v roce 1842 a s nucenou přestávkou způsobenou zákazem mletí na větrných mlý-nech během druhé světové války, fungoval až do roku 1946.

Postupně však chátral až do roku 1973, kdy jej dostalo do správy Technické muzeum v Brně. Ve spolupráci s dalšími organizacemi a institucemi ho uvedlo do provozuschopného stavu. Po téměř třiceti letech chátrání a následné rozsáhlé čtyřleté rekonstrukci tak byl zpřístupněn veřejnosti.

Rudolf Medek: bojovník za Československo a odkaz legií

V roce 2017 mlýn navštívilo více než devět tisíc turistů. „Každoročně připravujeme celodenní akci pro rodiče s dětmi s cílem představit hravou formou historii mlynářského řemesla a um našich předků nejmladším návštěvníkům,“ láká k účasti na akci Miroslav Břínek, odborný garant památky.

Vedle mlýna stojí obytné a hospodářské budovy s expozicí horňáckého bydlení a hospodaření na přelomu 19. a 20. století. Památka je otevřena denně kromě pondělí od června do září, a to vždy v 917.00. V dubnu, květnu a říjnu je přístupná pouze o víkendech a svátcích.

Světový unikát

Větrný mlýn v Ruprechtově byl postaven v roce 1873 jako klasický mlýn holandského typu. O deset let později, následkem poškození mlýna větrnou smrští, se původní majitel a stavitel, Cyril Wágner, rozhodl nainstalovat místo klasického větrného kola tzv. Halladayovu turbínu, nazvanou podle svého vynálezce, amerického farmáře Daniela Halladaye. Díky tomu získal mlýn svou jedinečnost a honosí se dnes světovým unikátem!

Nevhodné zacházení po roce 1948 si ale vyžadovalo rozsáhlou rekonstrukci, k níž přistoupila v devadesátých letech současná majitelka Blanka Sládková.

Vychutnejte si pivní speciály z Orlických hor. Ale pozor, bez kola

„Cílem bylo uvést objekt do původního stavu a interiér adaptovat k novému účelu tak, aby byl zachován jeho charakter a původní částečně dochované strojní zařízení,“ prohlašuje majitelka a dodává: „Jen malý počet zúčastněných si uvědomoval, že se jedná o záchranu památky za velmi obtížných podmínek.“ Průlom se nakonec podařil roku 2009.

Mezinárodní mlynářská organizace TIMS totiž přišla s vyjádřením, že pohon větrného mlýna Halladayovou turbínou v Ruprechtově je jediný na světě! Mlýn je přístupný veřejnosti pravidelně o říjnových víkendech vždy od 14 do 17 hodin. Od října do dubna se v mlýně konají různé výstavy i společenské akce a je možné ho navštívit po předchozí domluvě v počtu minimálně deseti osob.

Vodní dominanta obce

První písemná zmínka o vodním mlýně ve Slupi pochází již z roku 1512. V minulosti společně s kostelem, farou a školou spoluvytvářel architektonickou dominantu obce. Z dochovaných záznamů vyplývá, že byl vybaven nejméně čtyřmi, ale pravděpodobně i pěti vodními koly. V období první republiky do něj byla místo nich instalována Francisova vodní turbína. V roce 1951 se však domlelo a budova byla využívána jako sklad.

Svého znovuzrození se dočkal v letech 1974-1984, kdy proběhla rozsáhlá rekonstrukce, jež se snažila v základních obrysech zachovat podobu pozdně renesanční stavby. Od roku 1996 je český unikát zapsán na seznam národních kulturních památek a v roce 2009 byla pro veřejnost otevřena nová expozice.

Polabskou nížinou kráčely české dějiny. Vy se tu můžete projet na kole

„První víkend v září v areálu chystáme Slavnosti chleba. V okolí mlýna je velké množství řemeslných stánků, návštěvníci mohou zhlédnout bohatý program a zakoupit i čerstvý chleba z polní pekárny. Samozřejmostí je vstup do mlýna s roztočenými koly,“ zve na zářijovou akci Marie Gilbertová, odborný garant památky.

Jen loni jej navštívilo skoro 16 tisíc turistů. Prohlédnout si interiér s unikátními mlecími zařízeními z několika období i expozici o historii mlynářství můžete i vy. Exkurze se konají každou celou hodinu kromě pondělí od 9 do 17 hodin.

Kulturní žně ve starém českém mlýně

Název Porčův mlýn v Býkovicích je odvozen od rodu Porčů, jednoho z majitelů, který ho získal v roce 1676 a vlastnil ho až do roku 1955. Během více než 250 let tak přecházelo vlastnictví mlýna z otce na syna. Historická podoba mlýna je uchována do detailů, což dokazuje i práce profesora Antonína Kuriala, který v roce 1946 zahájil podrobné zaměřování významných vesnických objektů. Dnešní podobu získal již v roce 1820.

„Mlýn je uveden do zcela funkčního stavu a mele obilí. K uvedení do provozu byla nutná nejen rekonstrukce mlýna, ale i obnova náhonu s rybníkem,“ dokládá intenzivní práce na objektu Milan Růžička, jednatel společnosti spravující mlýn.

Truck Festivalu bude v Mostě dominovat více než 100 kamionů

V blízkosti mlýna se nachází rybářská krčma. Zájemci o romantiku mohou v mlýně dokonce přespat. Z bývalých stájí pro dobytek se totiž staly tři ubytovací pokoje. „Přes rok je mlýn k dispozici také pro svatby či firemní akce. Jednou za dva roky se u nás koná i výlov rybníka,“ prezentuje Růžička široký záběr a nové využití objektu, přesně dle vize profesora Hlaváčka.

Zpřístupněn byl v červenci 2009. Součástí expozice je i obnovená funkční pec na chleba. V areálu se rovněž pořádají prohlídky s průvodcem, jež jsou zakončeny ukázkou reálného mletí obilí. Navštívit ho můžete od května do září, od 1016 hodin. Mimo sezonu je možné sjednat individuální prohlídku.

Po zlaté niti v rukou Božích. Vietnam láká turisty na procházku v oblacích