Tam by podle svých předpokladů měla dojít někdy v polovině srpna. „Ovšem s mým ztrácením se to vidím tak na tři tisíce kilometrů,“ směje se sebevědomá a odhodlaná dívka.
Nápad podniknout takto dalekou a dobrodružnou cestu se jí v hlavně zrodil zhruba před dvěma lety. Definitivum pak padlo loni na podzim. „Věděla jsem, že jestli toto chci absolvovat, tak letošní jaro je nejzazší termín. Kvůli škole a dalším vědcem. Stanovila jsem si termín a k tomu se směřovala,“ líčí Nicolette.

Denně by prý chtěla ujít asi 30 kilometrů. „Hlavně nepřestřelit začátek,“ říká dívka, která prý trénovala chozením po horách. V minulosti už prý dlouhodobé pochody absolvovala, týdenní, dvoutýdenní, takže zhruba ví, co ji čeká. Turistiku má v krvi, protože mimo jiné příležitostně pracuje jako průvodkyně v jedné cestovní kanceláři.
Návštěva krajanů v Banátu
Hory, lesy, nádherné výhledy a přírodu obecně si cestou užije dost. Ale nejen to. Její cesta Rumunskem totiž vede přes Banát, což je oblast dodnes osídlená potomky českých rodin, které tam začaly odcházet před téměř dvěma sty lety. Do těchto míst míří také proto, aby podpořila tamní cestovní ruch, který je pro tamní obyvatele největším zdrojem příjmu, a to nejen formou ubytovávání turistů, ale i prodejem domácích výrobků. Nyní však, především kvůli omezení cestovního ruchu, prožívá tato česká komunita krušné časy.
Jednadvacetiletá studentka a cestovatelka Nicolette Havlová se v úterý vydala na 2500 kilometrů dlouhou cestu z Havířova přes Rumunsko až do Istanbulu.
Na podporu českých krajanů v Banátu proto bude během Nicolettiny cesty probíhat veřejná dobročinná sbírka na crowdfundingové platformě Donio, kdy výtěžek poputuje neziskové organizaci Člověk v tísni, která v této oblasti již dlouhodobě působí.
Teď loučení, v srpnu vítáníPodmínky na cestě bude mít Nicolette skutečně spartánské. S sebou má miniaturní stan, spíše přístřešek, i všechny další věci k nocování, hygieně a na sebe. Nechybí samozřejmě powerbanka a nabíječka na mobil, díky kterému bude ve spojení se svými blízkými.

„Co mi na tento nápad řekli rodiče? Co můžou dělat? Co si jednou vezmu do hlavy, za tím jdu. Taková jsem ale byla vždycky a všichni mě takovou znají. I proto jsou pozitivně naladěni. Samozřejmě, kdyby fakt nastal problém, taťka je připraven sednout do auta a jet pro mě. Ale nezakřikněme to,“ říká odhodlaně sebevědomá mladá žena.
Rodiče, dědeček přítel i cestovatel a spolupracovník organizace Člověk v tísni Ivo Dokoupil se s Nicolette přišli v úterý dopoledne rozloučit na náměstí Republiky. Maminka stylově s těšínském kroji. „Nicoletka je už dlouho samostatná, žije v Praze, studuje v Anglii, cestuje sama po celém světě let. Jsem si jistá, že to zvládne. A jak mi je? Do dnešního rána jsem to tak nějak brala jako věc, kterou nezměním, ale dnes mám smíšení pocity. Možná se se rozpláču, až odejde,“ řekla s úsměvem a optimismem Renata Havlová.