Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Albertovy skály jsou klenotem Středního Povltaví

V rámci 50dílného seriálu Poznáváme Česko se tento týden vydáváme do těch nejkrásnějších koutů naší země. Hledáme místa, která nabízejí ty nejfotogeničtější záběry. Dnes se společně vydáme do lokalit, kde se při pohledu z výšky tají dech.

17.8.2017
SDÍLEJ:

Drbákov-AlbertovyFoto: huhulenik, CC BY 3.0, Wikimedia Commons

Rezervace Drbákov Albertovy skály vede téměř vysokohorským terénem se skalními vyhlídkami a úžasnými výhledy na meandr řeky Vltavy. Byla vybudována díky nadšencům, dobrovolným ochráncům přírody. Takovým byl František Robin Veselý, vášnivý turista a cestovatel, skaut, publicista a správce rezervace. Narodil se 30. září 1930 a zemřel 18. srpna před sedmnácti lety.

Je autorem publikace, která přírodní rezervaci přibližuje. Do rezervace na Sedlčansku v okrese Příbram zval slovy: „Poutníče, zveme tě k putování krajinou, která si dosud zachovala svůj půvab a svéráz… Provedeme tě místy, kde sídlili již před naším letopočtem Keltové. Cestami, po kterých táhly první voje husitských bojovníků. Stráněmi a skalami nad kouzelnou Velkou řeknou stezkami, po nichž se pěšky vraceli do svých domovů voraři a šífáci, když splavili po řece dříví a stavební materiál do Prahy…“

Stezka začíná na rozcestí U Křížku, které je přibližně půl kilometru nad vesnicí Nalžovické Podhájí.

První vyhlídka se nazývá Bartůňkova, nachází se asi 800 metrů od rozcestí. Nabízí dechberoucí pohled na meandr Vltavy, který obklopuje poloostrov a vesnici Smilovice na Slapské přehradě. U každého z dalších zastavení je informační tabule, která dané místo a jeho historické i přírodní zajímavosti přibližuje.

Tabule na sebe v logickém sledu navazují, každá si ale všímá jiného motivu. U vyhlídky Hřebínek je popsáno, jaké dřeviny se v okolním lese vyskytují (jsou to převážně dub zimní, habr obecný, lípa malolistá, javor klen, jeřáb muk, buk). Přirozeným jehličnanem lokality je tis červený, jemuž se věnuje další zastávka Pod Drbákovem.

Motivem čtvrtého zastavení Tisová je stará řeka Vltava, která zmizela pod hladinami přehrad. Místo připomíná plavení dřeva a skutečnost, že před druhou světovou válkou vedlo kolem Vltavy vojenské obranné pásmo. Betonové bunkry neboli řopíky je možné ještě dnes při poklesu hladiny řeky vidět například na Zrůbku nebo v Kamýku nad Vltavou. Pátá zastávka Bílá skála upozorňuje na geologickou pestrost pásma. Holejšov dává informace o zdejší fauně od ptáků po zvěř.

Setkat se tu můžeme s některými datlovitými ptáky, hnízdí zde také výr velký, naše největší sova, byl tu spatřen orlovec říční. Na ostrůvky vegetace jsou vázány ohrožené druhy bezobratlých živočichů, pavouků, motýlů. Centrální oblast Albertových skal Mokrý splaz se zabývá květenou, přísně chráněnými druhy rostlin. Koniklec luční, lilie zlatohlávek, kruštík širolistý jsou jen malou ukázkou této přírodní klenotnice Středního Povltaví.

Další stanoviště Výstřeší nabízí výhled na část zlatonosného revíru situovaného mezi Cholín, Čelinu a Prostřední Lhotu. Snaha, bohudík neúspěšná, o obnovení těžby zlata, je pro obyvatele Čeliny, Mokrska a dalších lokalit na Příbramsku stále živou záležitostí. Ochránci přírody a obyvatelé dali jednoznačně najevo, že jsou pro ně vrty a případná těžba zlatého kovu nepřípustné.

Zastavení Nad Častoboří je na naučné stezce spojeno s Karlem Bartůňkem, se znalcem přírody a velkým přítelem mládeže, která tu začala od roku 1957 tábořit. „Byl to on, kdo začal v oblasti Albertových skal budovat pěšinu, která se stala součástí nynější naučné stezky. V šedesáti letech se do tvrdé práce pustil sám s krumpáčem. Znal každou rostlinu, každého brouka, ptactvo, zvěř a byl dobrým preparátorem,“ vzpomínal na kamaráda Robin Veselý.

Vyhlídka Albertova skála a Vyhlídka na Sedlčansko nabízejí také neotřelé pohledy do krajiny. Albertova skála je v její klidnější části rezervace. Podle vzpomínek Františka Robina Veselého sem zašel i Jaroslav Foglar, autor Rychlých šípů, Hochů od Bobří řeky a dalších knih pro mládež. Jeho skautský oddíl Pražská Dvojka tu prožíval prázdniny v táboře U žraločí zátoky.

Jak se tam dostanete: K naučné stezce se dá dojít z Nalžovického Podhájí. Do něj se autem dostanete ze Sedlčan přes Nalžovice. Ke stezce vede z obce žluté značení. Zajet se dá ale až za obec k lesnímu parkovišti na rozcestí U křížku, kde má stezka výchozí bod. Parkoviště je ale jen pro pár vozidel.
TIP Deníku: V nedalekých rekreačních střediscích Oboz a Častoboř vybízejí ke koupání ve slapských vodách travnaté pláže.

LIBERECKÁ DOMINANTA. JEŠTĚD LETOS OSLAVÍ 44. NAROZENINY
Stavba na Ještědu, realizovaná v letech 1966 až 1973, má tvar rotačního hyperboloidu a přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Honosí se titulem nejvýznamnější česká stavba 20. století, který jí udělili tuzemští odborníci v anketě uspořádané v roce 2000. Architekt Karel Hubáček za stavbu získal prestižní Perretovu cenu. Ještěd slouží nejen jako vysílač, ale také jako hotel s restaurací. Je symbolem Liberce, orientačním bodem a dominantou kraje. Objevil se také v českém filmu Grandhotel. Vrchol je také cílem cyklotrasy číslo 3007, která sem vede z Nové Huti a cestou projíždí Cvikovem, Stráží pod Ralskem či Křižany. Jak se tam dostanete: Na vrchol se můžete vydat pěšky, lanovkou, autem i na kole z parkoviště pod sjezdovkami.

TIP Deníku: Je zde start naučné stezky Terasy Ještědu

LYSÁ HORA V BESKYDECH NABÍZÍ VÝHLEDY DO VŠECH SVĚTOVÝCH STRAN
Díky charakteristického televiznímu vysílači je Lysá hora v Beskydech v Moravskoslezském kraji snadno rozpoznatelná i z veliké dálky. Z vrcholu hory, která ční do výšky 1323 metry nad mořem, se za dobrých podmínek naskýtá výhled na Radhošť, Velký Javorník, ale i vzdálené Jeseníky a Vysoké Tatry. Kromě fotografování výhledů do krajiny jsou v oblibě snímky u takzvaného hladícího bodu, který je umístěný na obelisku na nejvyšším místě Lysé hory. Na kopci stojí také meteorologická stanice nebo dvě nové turistické chaty. Okouzlující podívanou nabízí nejen fotografům východ i západ slunce.

Jak se tam dostanete: Na vrchol vede několik značených turistických tras, nejvíce lidí tam míří z Ostravice.
TIP Deníku: Od Bezručovy chaty je vidět i přehrada Šance.

SVATÝ KOPEČEK U MIKULOVA: Z KŘÍŽOVÉ CESTY NA DOHLED DO RAKOUSKA
Je to dřina, ale ta odměna za ni stojí. Nevšední výhled nabízí vrchol Svatého kopečku v Mikulově na Břeclavsku. Jedna z dominant turisty milovaného města se tyčí do výšky 363 metrů nad mořem a jde o jeden z vrchů Pavlovských kopců. Při stoupání lidé procházejí křížovou cestou osázenou kapličkami s křesťanskými výjevy. Nahoře je pak kaple svatého Šebestiána a zvonice. Památky mají za sebou restaurátorské úpravy za miliony korun. Vrchol nabízí výhled na historické jádro města, jemuž dominuje především zámek, a také na krajinu Rakouska. Svatý kopeček je díky rozmanitému množství rostlin a zvířat přírodní rezervací.

Jak se tam dostanete: Autem lze přijet až k Svatému kopečku, vlak jede do Mikulova z Břeclavi i Znojma.
TIP Deníku: Nejhezčí záběry jsou při západu a východu slunce.

VĚŽ SAMSON HRADU V LIPNICI NAD SÁZAVOU SKÝTÁ NEUVĚŘITELNÝ ZÁŽITEK
Návštěvníkům hradu Lipnice stačí vystoupat po dřevěných schodech a čeká je výhled, který bere dech. Podle kastelána Marka Hanzlíka je při pěkném počasí vidět i Sněžka. S opravou 4. patra věže se začalo v roce 2007. Největším „oříškem“ přitom byla podle kastelána doprava materiálu, zejména mohutných dřevěných trámů nahoru na věž. „Věž byla před rekonstrukcí přístupná pouze výjimečně například na Den památek. Její otevření jsme naplánovali na začátek návštěvnické sezony. Turisté se nyní mohou kochat pohledem z výšky 27 metrů. Věž samotná je od venkovního terénu v bývalém parkánu ve výšce 40 metrů,“ upřesnil kastelán.

Jak se tam dostanete: Lipnice nad Sázavou leží 12 km západně od Havlíčkova Brodu. Z D1 sjeďte na Humpolec.
TIP Deníku: Neopomeňte Památník Jaroslava Haška.

Marie Břeňová, redakce

Autor: Redakce

17.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
13

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Extraliga po 22. kole: Sparta konečně vítězně. Derby severu pro Vervu

/FOTOGALERIE/ Jedni se po reprezentační přestávce zvedají, druhým to skřípe. Mluvit by o tom mohla brněnská Kometa, která ve středu doma padla s Pardubicemi a v pátek doma nestačila 1:3 na Vítkovice. Pád pokračuje i v Mladé Boleslavi, kde vedení dnes odvolalo trenéra Augustu. Proti Hradci tak tým vedla dvojice asistentů Žabka – Ujčík, ale ani to na výhru nestačilo.

Pražská zoo přivítala nový přírůstek. Mládě guerézy pláštíkové

Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT