Amatér z Olomoucka zdolal nejtěžší plaveckou výzvu světa. Sežehnutý od medúz

Stačilo mu 16 hodin a čtyři minuty.

„Žádné zkušenosti s tak náročným plaváním neměl. Trénoval jsem sice různé delší trasy na řece či jezeře a zkoušel plavat ve vodě, která měla 12 a 13 stupňů. Ale něco takového bylo poprvé,“ mluví o své přípravě Chytil.

Severní kanál se považuje za nejtěžší trasu Ocean’s Seven, kam se řadí i Gibraltar či kanál La Manche. Proč je tento nejnáročnější?
Je tam velmi studená voda. Teplota se pohybuje okolo 12-13 stupňů. Většina plavců skončí kvůli podchlazení, nebo medúzám. Plavou tam talířovky, který se přezdívá Lví hříva. Pokud vás žahnou ve vodě, je to cítit jako taková silnější kopřivka a může se stát, že se začnete dusit a dostávat křeče.

Kolik jste za plavbu dostal žahanců?
Přesně nevím, ale byly jich určitě desítky. Když jsem vylezl z vody, byl to děs. Jako by vás někdo bodal a řezal. Navíc jsem se cítil jako opilý. Jsem naštěstí také včelař, takže na nějaké to bodnutí jsem zvyklý. Dokážu si představit, že jsou jiní plavci mnohem citlivější. Měl jsem na lodi připravené antihistaminika či brufeny, ale nebral jsem je, myslel jsem, že by mě zpomalily.

Festival Moravské hrady bavil na Bouzově tisíce lidí

Bouřící Andrův stadion ukázal nevídané. Atmosféra strhla všechny

Kde v Olomouci otevřelo první kino? Kolik jich ve městě hrálo po válce?

Zkušení mysleli, že jsem blázen

Co vás k tomu přeplavat tento kanál ho vedlo?
Před sedmi lety jsem se začal otužovat. Zjistil jsem, že jsem přirozeně docela odolný vůči chladu, následně mě oslovily maratony v dálkovém plavání. A napadlo mě, že zkusím přeplavat nějaký kanál. Zálohu na plavbu jsem zaplatil dva roky dopředu.

Tak brzy?
Musíte se přihlásit ke schváleným lodivodům a dostanete pozorovatele, který s vámi pluje a kontroluje, jestli máte jen povinné vybavení v podobě špuntů do uší, brýlí, silikonové čepičky a plavek. A mazání, není proti chladu, ale aby vás udržovala mastnější. Slaná voda totiž odmašťuje a rozedřela by vás v podpaží do krve. Taky dávají pozor, aby se vás nikdo během plavání nedotkl.

Na lodi jste měl svůj doprovod, jak vám pomáhal?
Byl tam se mnou kamarád Michal Pohořelý se svou manželkou Markétou. Domluvili jsme se, že mi co 20 minut hodí cykloláhev se sacharidovým a iontovým nápojem. Když jsem dostával křeče, přidali hořčík. Na tabuli psali, kolik mám záběrů za minutu, kolik jsem uplaval a jakou rychlost udržuji. Taky mi předávali povzbuzující vzkazy, co rodina nebo známí poslali zprávou.

Jaké jste měl předchozí zkušenosti s podobnou délkou a náročností?
Žádné srovnatelné zkušenosti jsem před touto plavbou neměl. Trénoval jsem sice různé delší trasy na řece či jezeře a zkoušel plavat ve 12 a 13 stupních, abych zjistil, jestli na to mám. Ale něco takového bylo poprvé. Sjíždí se tam i elitní plavci, kteří toho mají za sebou už dost a Severní kanál si nechávají na konec. Když zjistili, že jsem ještě žádný kanál neplaval a na tenhle jdu jako první, mysleli si, že jsem blázen. Tipovali, že po pár kilometrech to zabalím a pojedu domů.

Co první kontakt s vodou?
Startovalo se v noci nad ránem kvůli odlivu, který pomáhá plavce dostat se rychleji na moře. Lodivod měl ale zpoždění, protože zaspal. Takže jsem promrhal ideální čas, a nakonec jsem vyrazil asi o hodinu později. Každopádně náraz do vody byl trochu šok, protože jsem ve tmě nic neviděl.

Druhý nejkrásnější muž Česka je z Olomouce

Extrem food festival v Olomouci nabídne hady i nejsmradlavější jídlo světa

Peklo přišlo až po plavání

Kolik měla voda stupňů?
Nejnižší teplotu moře jsem měl 12,3 stupňů jinak okolo 13 stupňů. Když jsem doplul ke skotskému pobřeží, tak tam bylo teplejší. Kdyby se to obrátilo a začínal bych v teplejší vodě a plaval do ledovější, bylo by to horší.

A počasí vám vyšlo?
Zezačátku byla hladina rovná, jako olej. Po pár hodinách přišly menší vlnky, které plavání nijak extra neznepříjemnily. Ale jak šel čas, vlny začaly být půlmetrové až metrové. Potom to byl boj. Hrozilo, že mě mořské proudy vytáhnou na otevřené moře. Voda proudila proti mně okolo dvou kilometrů za hodinu díky sílícímu odlivu. Nepříjemný byl i proud z boku. Unášelo mě to dozadu a víc na sever. Nemohl jsem plavat ani moc blízko lodi, jak se kymácela, tak taky tvořila vlny. Když ale plavete moc daleko, tak vás zase nekryje. Když jsem plavat přestal, tak jsem podle GPS couval. Cítil jsem se divně a dostavila se únava. Musel jsem se hodně kousnout, ale nejsem člověk, co by se snadno vzdával.

Když se na to podíváte zpětně, šlo o nejhorší moment?
Samotné plavání nebyla taková hrůza. Horší se mi zdá noc potom, kdy jsem byl intoxikovaný jedem od medúz a spal jsem jednu hodinu. Byl jsem unavený a nemohl jsem spát, to bylo peklo.

Za jak dlouho jste dosáhl cíle?
Odhadoval jsem, že to dám za 14 hodin, ale právě kvůli počasí se čas prodloužil na 16 hodin a čtyři minuty. Přitom počet záběrů jsem udržoval na 60 za minutu. Rychlost na stojaté vodě jsem měl asi 3 kilometry za hodinu, ale kvůli odlivu jsem postupoval dopředu pouze pár set metrů za hodinu. 

Biokoupalištím v kraji se daří. Kousek od Olomouce chystají další

U nové tramvajové trati plánuje Olomouc velký parkovací dům

Tomáš Siřínek