Jedním z nich bylo odkrytí vcelku zachovalé potravinářské pece. Našla se při západním křídle vstupní brány do dolního hradu. „Zařízení je unikátní z několika hledisek, dochovala se jeho podstavová substrukce, která nesla na maltu zděnou kopuli. Samotná podstava pece byla skládána kamenicky na jíl, který se při používání především v interiéru pece vypálil do ruda. Topeniště je vyskládané z cihel, aby se dalo dobře vymetat při vyhřátí,“ vysvětlila Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně, která výzkum zaštiťuje.

Pec stojí v rohu zdi západního křídla brány a severní hradby hradu, takže roh využívala záměrně pro odtah kouře. „Odtahový otvor je veden v horní třetině podstavy pece do rohu hradby a křídla brány,“ doplnila další informace Mazáčková.

Tím ale letošní překvapení na Rokštejně nekončí. Další zajímavostí je postupné odkrývání obytné stavby, která byla záměrně stržena a na hradě patrně fungovala v markraběcím období, tedy někdy v průběhu druhé poloviny 14. století.

„Stavba je prozatím dobře datována mincemi, mezi nimiž dominují ražby markraběte Jošta z osmdesátých let 14. Století,“ sdělila Mazáčková.

Samotný archeologický výzkum začal již v roce 1981 jako záchranný, a to kvůli plánované výstavbě vodního díla Střížov. Vedl jej zesnulý profesor Zdeněk Měřínský, ten Rokštejnu dokonce zasvětil svou celoživotní kariéru. Vodní dílo Střížov nakonec nevzniklo, ale archeologové na Rokštejně už zůstali a každý rok se sem vracejí.

Výzkum se stal i praxí studentů oboru archeologie na Masarykově univerzitě. Ti se s lokalitou na Jihlavsku seznamují během letních prázdnin, například letos sem přijelo deset studentů. „Systematický výzkum byl v posledních několika letech koncipován na práci v terénu po tři týdny a následné zpracovávání získaného materiálu. Délku období ovlivňují navíc workshopy a experimenty probíhající na vědecko-výzkumné základně na Panské Lhotě, která vytváří zázemí k archeologickému výzkumu samotného hradu,“ popsala studentskou praxi Mazáčková.

Během výzkumu se podařilo najít řadu předmětů každodenního života z hradního prostředí v 13. až 15. století. Například takzvané přátelské prsteny (federingy), mince, olověnou plombu nebo nákončí opasku s heraldickým motivem rodu Valdštejnům, kterým hrad patřil v 15. Století. Dále to byl i početný soubor kostěných hracích kostek, který patří k největším minimálně ve střední Evropě.

„Mezi nejpočetnější nálezy se řadí užitková i stavební keramika, kosti, a to i zvířecí, které dokládají především kuchyňské aktivity a zpracování masa v areálu hradu a bohatost a nutriční hodnotu markraběcí nebo šlechtické tabule,“ uzavřela Mazáčková.