Pro jedny spasitel, zachránce, Noe z Krakova, pro druhé zatracenec, kolaborant, vlastizrádce. Na hodnocení jeho činu, záchrany 1200 polských Židů, se veřejnost ani historikové dlouhodobě neshodují.

Obec Brněnec usiluje o záchranu chátrajícího areálu bývalé továrny, ve které by mohl vzniknout památník obětem holokaustu, přes patnáct let. Avšak pokud jde o Schindlerovu osobu, má starosta Blahoslav Kašpar jasno. „Jestli se podaří postavit památník a muzeum, tak to rozhodně nebude památník Schindlera. Ten loupežník si to nezaslouží. Oslava Schindlera je pro mě neskousnutelná,“ prohlásil před časem.

Nutno říct, že takto nesmiřitelný postoj ve spojitosti s plánem na zřízení památníku poněkud překvapuje. Je totiž otázka, jaký památník má v Brněnci vlastně vzniknout, komu bude určený. Podle starosty má muzeum přiblížit podmínky, v nichž vězni v Brněnci žili. „Chceme ukázat soužití Židů, Němců a Čechů před válkou i každodennost Židů v brněneckém koncentračním táboře,“ prozradil už dříve Blahoslav Kašpar.

Rovněž v tomto ohledu mají v Brněnci jasno. „Někdo říká Schindlerově podniku továrna, my tomu říkáme koncentrační tábor.“ A došlo i na Spielbergovo filmové zpracování příběhu. „Brněnecký památník by rozhodně neměl být obtiskem slavného filmu Schindlerův seznam, který má s historií málo společného,“ nechal se slyšet starosta Kašpar.

Válečný zločinec?

Ve stejném duchu se k budoucímu památníku vyjádřila i Jitka Gruntová, která obraz Oskara Schindlera jako nezištného zachránce Židů dlouhodobě odmítá. „Měla by to být pobočka koncentračního tábora a Schindler by měl být zmíněn jako majitel továrny, který si pronajímal židovskou pracovní sílu od SS. Jestliže někdo považuje Schindlera za zachránce, tak prosím, ale ať mi nikdo nebere názor, že Schindler byl válečný zločinec, který zachraňoval především sám sebe,“ tvrdí Gruntová.

A vlastně proč ne. Proč by nemohl vzniknout památník, který nebude Schindlera představovat optikou většinového mínění, jako je tomu například v nedalekých Svitavách. Postoj, který nejde s proudem, vzbuzuje sympatie. Má to však háček. Bez Schindlera proslaveného Spielbergovým filmem by podobný záměr stěží vzbudil takový zájem, aby jej bylo možné realizovat.

Obec sama není schopna náročný projekt financovat. A finanční podpora zvenčí přijde jen těžko, pokud nepůjde o dostatečně mediálně přitažlivou věc. Otázka je, kam se v koncepci, kterou prosazují v Brněnci, poděli „Schindlerovi Židé“.

Jak chtějí autoři projektu naložit s tím, že oni sami vnímají Schindlera zcela jednoznačně jako svého zachránce. Hodlají je přesvědčovat, že to, co prožili, bylo jinak? Že je Schindler vlastně nezachránil, ale pouze využíval? A jak to, že jsou naživu? Byla to prostě náhoda, šťastná shoda okolností? Další věc je, kdo bude takový památník navštěvovat. V Brněnci sázejí na zahraniční turisty. Jenže ti o Schindlerovi vědí přinejlepším to, co jim ve filmové podobě naservíroval Spielberg. A pokud bude Schindler v souvislosti s památníkem „persona non grata“, těžko říct, kdo vlastně do Brněnce přijede. Budoucí památník se bez Schindlera prostě neobejde.

Nová naděje pro Schindlerovu továrnu?

Do plánů na vybudování památníku holokaustu v někdejší Schindlerově továrně v Brněnci aktuálně vstoupil potomek původních majitelů Daniel Löw-Beer. Nadační fond Archa, který založil na konci června loňského roku, převzal o dva měsíce později majetek zaniklého Nadačního fondu Památník Šoa a Oskara Schindlera.

Areál továrny získal Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera za symbolickou cenu v roce 2016. Zakladatelem nadačního fondu a předsedou správní rady byl až do října loňského roku, kdy nadace zanikla, poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák Večerníček, členy někdejší vysokomýtský starosta Miroslav Soušek a bývalý ředitel brněnecké Vitky František Olbert.

Na počátku převodu více než milionového majetku na Löw-Beery byla změna stanov nadačního fondu v červenci 2017, kdy podpisové právo za nadační fond přešlo na jeho místopředsedu, kterým byl František Olbert. O rok později se Miroslav Soušek a František Olbert vzdali členství ve správní radě. Nahradili je Roman Zmrzlý a Radovan Kramář, kteří o dva měsíce později odsouhlasili sloučení nadačního fondu s nově založenou nadací Archa. Bývalý místopředseda správní rady František Olbert se stal vloni v prosinci výkonným ředitelem nadačního fondu Archa.

Posláním fondu je shromažďování finančních prostředků na vybudování památníků Oskara Schindlera a historie textilní výroby a uctění všech obětí holokaustu. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického získala vstupem nadačního fondu Löw-Beerů chátrající Schindlerova továrna, která byla v říjnu 2016 zapsána mezi kulturní památky, novou naději. „Areál má jednoznačné majitele. Končí doba přetahování se mezi různými spekulanty a skupinami,“ prohlásil.

Kdo byl Oskar Schindler

Pro jedny anděl, pro druhé gauner. Oskar Schindler se narodil v dubnu 1908 ve Svitavách. Průmyslové město na českomoravském pomezí, kterému se přezdívalo Moravský Manchester, patřilo k Hřebečsku, největšímu německému jazykovému ostrovu v českých zemích. Zde, v kontaktu s místní židovskou komunitou, prožil bouřlivé období, které skončilo v červenci 1938 zatčením pro špionáž. Před spravedlností ho zachránil podpis Mnichovské dohody a přičlenění města k Třetí říši.

Příběh Schindlera jako zachránce tisícovky polských Židů celosvětově proslavil podmanivý oskarový film režiséra Stevena Spielberga Schindler´s List. Černobílé, téměř tří a půl hodinové drama, ve kterém Spielberg svěřil hlavní role filmovým star Liamu Neesonovi, Benu Kingsleymu a Ralphu Fiennesovi, natočil podle úspěšné knižní předlohy australského spisovatele Thomase Keneallyho. Část natáčení probíhala přímo v areálu bývalé Schindlerovy továrny v Brněnci. V březnu 1994 se Svitavách konala celosvětová předpremiéra filmu.

Svitavy si slavného rodáka připomínají. V parku na západním okraji města byl Schindlerovi odhalen památník a v městském muzeu vznikla stálá expozice Hledání hvězdy Davidovy. Schindler před třemi lety, při příležitosti oslav 760. let města, pronikl i na výroční poštovní známku.

Ne všichni jsou ale Schindlerovým příběhem okouzleni. A shoda nepanuje ani mezi historiky. Nejhlasitějším kritikem mainstreemové verze příběhu židovského zachránce je bývalá učitelka, historička a poslankyně Jitka Gruntová. Kvůli nepřiznané citaci z rukopisu své knihy o Schindlerovi se dokonce několik let soudila se svitavským historikem Radoslavem Fikejzem.