Od úterý 28. června je jako obvykle pro hlavní sezonu kvůli velkému náporu turistů omezená červeně značená řetězová cesta na Sněžku od Slezského domu, je pouze jednosměrná pro výstup. Oboustranně lze využít pouze Jubilejní cestu. Polský Krkonošský národní park zvýší od 1. července cenu za vstup k vodopádu Kamienczyk na 12 zlotých. Vstup do polského národního parku stojí 8 zlotých, poplatek na tři dny 20 zlotých.

O prázdninách vtrhnou do Krkonoš davy lidí, loni jich vyrazilo na Sněžku denně až přes deset tisíc. V loňském roce zamířil do vrcholových partií Krkonoš v hlavním turistickém období, od července do října, rekordní jeden milion lidí. To je nejvíce od doby, kdy Správa KRNAP monitoruje návštěvnost.

V Safari Parku Dvůr Králové je nově otevřená lanová vyhlídka uprostřed panoramatické lávky mezi výběhy, ze které můžou návštěvníci pozorovat z trochu jiné perspektivy žirafy, zebry, antilopy nebo nosorožce.
Zoo ve Dvoře Králové láká půl milionu lidí ročně. Víc než Pražský hrad

Správa KRNAP před vypuknutím prázdnin apeluje na turisty, aby dodržovali pravidla pohybu v národním parku. „Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody. Přesto je při obrovské návštěvnosti jeho území i malé procento neukázněných turistů velkým problémem. Rádi bychom proto na návštěvníky apelovali, aby se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila,“ řekl mluvčí národního parku Radek Drahný.

Obaly, ubrousky, roušky

Český i polský národní park zdůrazňují turistům, aby se pohybovali pouze po značených cestách. „V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách jsme tam již třetím rokem museli instalovat ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály,“ upozornil na kritická místa mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Vombat v ZOO Praha.
Na lanovku a do zoo. Turisté loni nejvíc mířili do přírody, Pražský hrad propadl

Dalším pravidlem je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. „Je to problém pohozených či zapomenutých odpadků - plastových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v poslední době také roušek a respirátorů. V přírodě se odpadky rozkládají velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let,“ upozornil Drahný.

Cena vstupenky do polského Krkonošského národního parku (KPN) pro dospělého návštěvníka činí 8 zlotých, cena pro děti od 8 let, studenty, seniory a zdravotně postižené je poloviční, tedy 4 zloté. Děti do 7 let vstupné neplatí. Jako vstupné do národního parku platí i jízdenka z lanovky z Karpacze na Kopu. Třídenní poplatek za vstup stojí 20 zlotých.

ceník: https://kpnmab.pl/oplaty-i-znizki

Jako další opatření jmenoval zákaz létání dronů na celém území KRNAP kvůli rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů a povinnost mít svého psa pod jednoznačnou kontrolou. „Na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem. Apelujeme na majitele psů, aby si uvědomili, že jsou i lidé, kteří ze psů mají strach. Zejména vůči svým dětem jsou pak rodiče velmi citliví. Ujištění majitele psa, že zrovna jeho pes je hodný, v takovém případě nefunguje. Problémem jsou psi také na pastvinách a v jejich blízkosti. Psa mějte v takovém případě vždy na vodítku. Vběhne-li do ohrady, nastává obvykle velký problém,“ připomněl mluvčí.

Ničení pokladu

Dalším nešvarem jsou kamenné pyramidy, které turisté staví na kamenných mořích či v korytech říček. „V krkonošské tundře půda zamrzá a rozmrzá už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady, v Česku pouze v Krkonoších, kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Uvidíte je z výšky, pokud víte, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, tak lidé mohou zničit za pár okamžiků,“ uvedl Drahný.

Nejvíce vytížené jsou úseky dálnice D1 u Prahy a u Brna (na snímku).
Jezdíte tam i vy? Toto jsou místa v Česku, kudy projede nejvíc aut

Speciálním případem jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje skupinu subjektů, které po národním parku mohou jezdit. Jsou to složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen například ubytovaným hostům.

Podobná situace je s cykloturistikou. Cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vysloveně vyhrazena. Těchto cyklotras je 461,5 km. Do hor lze vyrazit rovněž krkonošskými cyklobusy.