„Sochy, které oživují již několik let především městská zákoutí, daly venkovskému prostředí trochu jinou atmosféru. Budí podobný zájem jako ve městě a přinášejí nové emoce, které může přinést pouze prolnutí přírody s kulturou,“ říká Zdeněk Zídek, starosta města.

V rámci projektu Umění ve městě vyzdobil celosvětově uznávaný graffiti umělec Jan Kaláb asi dvacet metrů dlouhý podchod v centru Lipna nad Vltavou. Jan Kaláb, který je známý pod pseudonymem Point je jedním z průkopníků graffiti v České republice a spoluzakladatelem skupiny DSK, ve které působil i výtvarník Vladimír 518.

„Jde o propojení vodního světa se světem korun stromů,“ říká Kaláb, který jako jediný z českých „writerů“ vystudoval v Akademii výtvarných umění v Praze. Svá díla představil v Německu, Argentině a v USA, je autorem prvního plastikového 3D graffiti na světě. Když vymýšlel grafický námět, využíval při něm i perspektivy této technické stavby. „Je dlouhá skoro dvacet metrů, ale široká jen čtyři metry. Procházející divák nebude mít skoro žádný odstup a bude tak sevřený uvnitř malby. Proto jsem zvolil strukturu barevných bodů,“ vysvětluje.

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky a je právem nazýváno „jihočeským mořem“. Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 kilometrů. Oblast patří mezi nejnavštěvovanější v Čechách. Jen samotné Lipno nad Vltavou ročně navštíví přibližně milion lidí.

Stezka korunami stromů

Do světa korun stromů, které zmiňoval Jan Kaláb, vede všechny návštěvníky zdejší unikátní stezka, jež byla slavnostně otevřená před šesti lety a letos ji navštívil dvoumiliontý návštěvník.

Stezka je celorepublikový unikát a byla první svého druhu v České republice. „Stezku korunami stromů Lipno považujeme za velice úspěšný projekt. V roce 2017 ji podle údajů Institutu turismu agentury CzechTourism navštívilo 356 tisíc návštěvníků a stala se tak dvacátým nejnavštěvovanějším turistickým cílem Česka," doplňuje Renata Kasalová, tisková mluvčí CzechTourism.

„Stezku korunami stromů navštíví průměrně 333 tisíc turistů ročně. A to je srovnatelné třeba se Staroměstskou radnicí, ZOO Liberec, nebo chrámem svaté Barbory v Kutné Hoře," dodala.

Celkem 11 adrenalinových sekcí pro děti, interaktivní didaktické zastávky, nově instalovaná naučná ptačí stezka a jeden z nejdelších suchých tobogánů v České republice. Ohromující výhled na Lipenské jezero, šumavskou přírodu, Novohradské hory a vrcholky rakouských Alp. To vše Vám bude odměnou za vystoupání po 675 metrů dlouhé lávce až do výše 40 metrů.

Další umělec Jakub Flejšar, známý trénováním snowboardistky Evy Samkové, vztyčil rozměrnou sochu s názvem Rozklad, v blízkosti nově vybudované arény pro plážový volejbal. Jeho objekt pojatý v geometrické abstrakci zobrazuje padlého běžkaře, vyčerpaného po doběhnutí.

„Hodí se na místa spojená se sportem, jako je Lipno. Může to být taky vyčerpaný bruslař, plavec, jezdec na kole, veslař, prostě sportovec, kterých je Lipensko plné,“ říká Flejšar.

Ostrov plný králíků

Jeho kolega sochař Michal Trpák umístil své dílo s názvem Dialog na lipenský Králičí ostrov, takže na něm vedle vegetujících králíků dlí obří figurky ze hry Člověče, nezlob se.

Jmenují se například Bob nebo Ferda, k tomu mají několik dalších ušatých kamarádů, a na Králičím ostrově uprostřed lipenského jezera, asi čtyři sta metrů od lipenské loděnice, obývají své letní sídlo. Králíci a morčata tu jsou od začátku května a na konci října poputují zpátky na pevninu.

„Ostrov je volně přístupný, pokud se tam dopravíte na loďkách, šlapadle či jiném plavidle. Zvířata jsou na lidi zvyklá a nechají se pohladit i krmit,“ říká mluvčí Lipna Vojen Smíšek.

Králíci a morčata nemají ve svém letním sídle žádné přirozené nepřátele, a tak se nerušeně rozmnožují. Na Králičí ostrov je letos přepravil stříbrný olympijský medailista z Barcelony, veslař Václav Chalupa, který se na Lipno loni přestěhoval a vede zde veslařský klub. O králíky se bude přes zimu společně se svými lipenskými sousedy starat.

„Je to už taková tradice. Ušáků je hodně, a tak si je už několik let berou místní na zimu domů. Postarají se o ně a děti mají ze zvířátek radost,“ vysvětluje Chalupa.

Nápad umístit na kdysi zanedbaný ostrůvek zvířátka a přilákat na něj návštěvníky vzešel od starosty Lipna Zdeňka Zídka. Obec na ostrově před pár lety nechala vysekat trávu, postavila králičí krmítka a vysadila několik párů ušáků. Od té doby tu králíci tráví léto.

„Než přijdou první mrazíky, převezu je domů do králíkárny. Nezmrzli by sice, ale po ledě by utekli, nebo by je ulovila liška. Uvidíme, kolik jich bude,“ dodává Chalupa.

Předobrazem jihočeského Králičího ostrova je japonský ostrůvek Okunošima, nazývaný Usagi Džima – tedy Ostrov králíků. Během druhé světové války na něm Japonci vysadili osm králíků, kteří se rozmnožili a postupně obsadili celé území. Nyní jde v Japonsku o oblíbenou turistickou atrakci. Tuzemský ostrov je v porovnání s tím japonským podstatně menší. Má asi jen sedm set metrů čtverečních.