Startuji ve vísce Křesín, která je pojmenována podle prvního manžela Boženy, jistého Křesiny. Vystupuji z vlaku, fotím si zastávku a několik kilometrů vzdálenou dominantu zdejšího kraje, hrad Házmburk.

Kalboj a Veslav

Podle Dalimilovy kroniky si zde první sídlo vybudoval jakýsi Léva a se svou družinou odtud ovládal okolní krajinu. Václav Hájek z Libočan ve své kronice zase uvádí, že tady roku 754 bratři Kalboj a Veslav z Košťálova postavili dům pevný jako hrad a nazvali ho Klopaj.

Hrad, který se dochoval do současnosti, založil rod Lichtenburků pravděpodobně kolem poloviny 13. století, kdy v Čechách vznikala řada významných feudálních sídel. Dost ale dějepisu, čeká mě práce.

Přes Křesín mířím ke Stradonicím. Na konci Křesína se zastavuji u splavu na řece Ohři. V létě zde musí být úžasné koupání, dnes ale voda hučí a bouří tak, že se k ní raději příliš nepřibližuji.

Věž z doby Keltů

Pokračuji po silnici přes obec Levousy až do Stradonic. Tady odbočuji ze své trasy a stoupám ke kilometr vzdálené rozhledně Stradonce. Stojí ve výšce 291 metrů nad mořem v lokalitě zvané na Na Valech, kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště. Rozhledna proto stylově dostala podobu strážní věže keltského opevnění. Přestože je vysoká jen 6 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 metru, je z ní úžasný výhled prakticky na celé České středohoří.

Vracím se do centra Stradonic a pokračuji po žluté značce až pod osadu Chrastín, kde se napojuji na naučnou stezku Perucko vedoucí údolím debeřského potoka. U jednoho ze stavení, které je na zrovna prodej, stojí funkční maketa vodního mlýna. Napadá mě, že by zde byl hezký pension. Chtělo by to ale hodně penízků…

Územím etanolu

Za zastavení stojí bezesporu také chráněné území stradonického rybníku. V létě zde můžete potkat řadu vzácných plazů a vodních živočichů, kteří teď v zimě ale odpočívají ve svých skrýších. Musím se proto spokojit jen s romantickým pohledem na polozamrzlý rybník a pokračovat dál.

Přibližně v polovině debeřského údolí je najednou lesní průsek. Z poněkud zašlé informační cedule se dozvídám, že je to kvůli dálkovodu etanolu, který je kdesi pod mýma nohama. Mnohem raději se pak zastavuji u studánky, kde se občerstvuji lahodnou, ale velmi mrazivou vodou.

Po chvíli se ocitám u bývalého cukrovaru, který dnes funguje coby pension a restaurace Oldřichův dub. Dopřávám si chutný oběd a po půlhodince vydechnutí pokračuji dál.

Zámek se rozpadá

Po naučné stezce pokračuji až do osady Debeř k místnímu rozcestníku a zvoničce. Sestupuji k prameništi debeřského potoka a kolem rozvodny peruckého vodovodu z roku 1929 přicházím do centra Peruce. Zdejší dominantou je zámek, který stojí na místě gotické tvrze ze 12. století. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Právě za jejich působení byla tvrz přebudována na zámek.

V roce 1994 připadl zámek obci, která jej o třináct let později prodala dvěma Angličanům. Ti zde chtěli vybudovat hotel pro cizince, ale plány zůstaly ale jen na papíře a zámek za posledních pět let značně zchátral.„Obec ho postupně opravovala, noví majitelé ho nejspíš využili jen jako krytí pro své jiné aktivity. Je to smutný pohled, dívat se, jak tato krásná stavba chátrá. V její záchranu už nevěřím. Je to odraz dnešní společnosti,"reagoval jeden z peruckých obyvatel, který nechtěl prozradit své jméno.

V jižním křídle zámku byla v roce 1999 znovu otevřena Pamětní síň malíře Emila Filly, který zde žil a tvořil v letech 1947-1953. Od roku 2011 je ale uzavřena, neboť se opakovaně stala terčem zlodějů. Dnes je přístupný pouze zámecký park a bývalá sýpka, ve které je muzeum Českého venkova. Obojí je ve vlastnictví obce.

Grog na žal

Konečně se blížím k hlavnímu cíli dnešního putování. Pod zámkem nacházím Boženinu studánku. Právě zde měla Božena před více než tisíci lety prát prádlo, když si jí všiml kníže Oldřich a zamiloval se do ní. Jejich vzplanutí, nebo jak to nazvat, připomíná také o něco níže nacházející se památný Oldřichův dub. Jeho stáří je odhadováno na 800 až 1000 let. V posledních době je ale ve špatném stavu a pravděpodobně se blíží ke svému zániku. Nedobře se na něm podepsalo i vandalství. V devadesátých letech minulého století se strom pokusil někdo dvakrát zapálit. Oheň se vždy podařilo uhasit, ale na zdraví stromu se v obou případech značně podepsal.

Raději jdu do místní hospody dát si grog na zahřátí a rozptýlení mysli. Snad se příští týden potkáme na veselejších místech.

Palec nahoru

rozhledna Stradonka

Palec dolů

zámek v Peruci a vandalové ničící památný strom

Kalkulačka výletu

oběd v hotelu Oldřichův dub (vepřový kotlet s nivou a brambory): 150 Kč

grog v perucké restauraci: 30 Kč

vstup do zámeckého parku v Peruci: zdarma

Tipy v okolí

* Pod Házmburkem můžete navštívit Libochovice, které se v roce 1335 dočkaly povýšení na město. Původně zde stávala gotická tvrz, v roce 1560 tu vyrostl renesanční zámek, který byl v letech 1683-1690 přestavěn na nynější raně barokní zámek.

* Za výlet stojí i Louny, od 13. století královské město, v 15. století pevná opora kališníků. Dominantu památkové zóny tvoří kostel svatého Mikuláše. Jde o pozdně gotickou stavbu s charakteristickou trojhrotou střechou dokončenou v roce 1538. Pro návštěvníky je zpřístupněna věž s vyhlídkovým ochozem.

* V Panenském Týnci je zámek a mohutný klášterní kostel z let 1371 až 1419, který se nikdy nepodařilo dostavět.

RENÉ FLÁŠAR