První prázdninovou sobotu předpověď meteorologům naštěstí příliš nevyšla a namísto zatažené oblohy s občasným deštěm mám nad hlavou zářící sluníčko a jen pár bílých obláčků.

Hrad za stovku

Naskakuji na „kolobrndu" a mířím k hlavní lipnické dominantě – zřícenině hradu z roku 1316. Postavili ho na skalnaté vyvýšenině mezi dvěma kopci, aby jako strážný hlídal město Brod (dnes Havlíčkův Brod) s jeho stříbrnými doly, a kupecké stezky, které se proplétaly tímto krajem.

Od 17. století hrad ztrácel na významu, definitivně byl opuštěn po katastrofálním požáru, který jej spolu s většinou městečka zpustošil v roce 1869. Obnova vyhořelé zříceniny začala v roce 1913, o 12 let později ji od Trautmansdorfů za symbolických 100 korun koupil Klub československých turistů, který zde otevřel muzeum. Od roku 1953 je hrad v majetku státu a v současnosti je citlivě konzervován a dále zpřístupňován.

Já mám ale opět smůlu a dovnitř se nepodívám. Hrad je totiž dnes uzavřen kvůli filmování.

Centrum odposlechů

Pod hradními schody stojí socha Jaroslava Haška, který v Lipnici nad Sázavou prožil poslední necelé dva roky života. V domku, kde už vážně nemocný spisovatel nadiktoval asistentovi Klimentu Štěpánkovi poslední díly Švejka, je dnes Haškův památník.

Kolem hostince U České koruny, který provozují potomci slavného spisovatele, mířím k místnímu hřbitovu, na němž je Hašek pochován. Cestou míjím spisovatelovu sochu z roku 1988, která byla původně určena pro Prahu, ale nakonec se v roce 2008 ocitla zde. Haškův hrob je až u zadní hřbitovní zdi a nevedou k němu žádné ukazatele. Po chvilce rozjímání zapaluji svíčku coby poděkování za jeho knihy.

Kolem kostela svatého Víta ze 14. století směřuji k unikátnímu Národnímu památníku odposlechu, který vznikl v opuštěných a zatopených žulových lomech v letech 2005 až 2007. Jde o soubor tří monumentálních sochařských prací Radomíra Dvořáka a jeho žáků s názvy Brettschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči.

Po zelené značce jedu zpět do Lipnice, kde měním zelenou za modrou a pokračuji lesem až do osady Nové Dvory. Opět se napojuji na zelenou trasu abych „dokolobrndil" až k pomníku básníka Jiřího Wolkera, který ve zdejším lese tábořil v roce 1916.

Od pomníku mířím po vedlejších silnicích přes vísku Bratroňov do obce Krásná Hora, která se pyšní stavbou kostela Narození svatého Jana Křtitele ze 14. století a u něj stojící barokní márnicí a dřevěnou zvonicí z přelomu 17. a 18. století.  V bývalé márnici je dnes expozice o životě zdejších obyvatel, kterou můžete navštívit po domluvě na obecním úřadě.

Není kolo jako kolo

Po dalších patnácti minutách koloběhu se ocitám v cíli dnešní cesty, v Okrouhlicích. Zastavuji u základní školy, kde se v roce 1890 narodil slavný malíř Jan Zrzavý, který zde má nejen bustu, ale i několik informačních tabulí s povídáním o jeho životě.

Koloběžka mě přiváží až na náves, kde si musím promnout oči. Proti mně jede ještě neobvyklejší dopravní prostředek, než mám já. Dvoupatrové kolo jsem ještě neviděl. S jeho konstruktérem Miloslavem Tvrdým si naše přibližovadla vyměňujeme a bez červenání přiznávám, že jsem se po krátké projížďce celý roztřesený rád vracel ke své koloběžce. „Jde jen o zvyk, po dvou či třech projížďkách by vám to jako něco zvláštního už nepřipadalo," směje se Miloslav a vysvětluje, jak originální bicykl vznikl: „Byl to takový momentální nápad a není to nic složitého, jen jsem dvě starší kola svařil k sobě a vybavil je přehazovačkou."

Smutný osud sýpky

Naproti návsi býval vchod do okrouhlického zámku z roku 1680, který posledních čtyřicet let minulého století sloužil coby průmyslový areál a byty. Brána je dnes ale zrezlá a zavřená a areál zámku chátrá. Od místních se dozvídám, že jej po roce 1989 koupili dva „podnikatelé", kteří ho využili coby zástavu bance, které také posléze objekt připadl. Zámek tak prý čeká v blízké době dražba. Místní ale v jeho záchranu příliš nevěří. „Takových objektů tady bylo víc, na okraji obce například stávala historicky cenná sýpka, která musela být před časem zbourána, protože ohrožovala okolí," podotýká jedna z obyvatelek Okrouhlic.

Kousek od návsi je železniční nádraží, kde mé putování končí. Přeji vám krásné prázdniny a těším se na další „koloběhy" českou a moravskou krajinou!

Líbilo

Národní památník odposlechu

Nelíbilo

zavřený hrad v Lipnici

Tipy v okolí

*Havlíčkův Brod: Z městského opevnění se dochovala část hradeb a nárožní věž zvaná Štáflova bašta z doby po roce 1310. Na náměstí je pozdně renesanční stavba staré radnice z roku 1668. V jejím výklenku je tzv. Brodská smrt, kostra zrádného ponocného Hnáta. V sousedství stojí nová radnice, středověký dům novobarokně přestavěný v roce 1913. Ze souboru historických domů dále vyniká Malinův dům s pozdně gotickou sklípkovou klenbou a průčelím z roku 1713 a Havlíčkův dům gotického původu, novogoticky upraven v roce 1871, nyní sídlo městského muzea.

*Světlá nad Sázavou: Na místě tvrze vyrostl v roce 1567 renesanční zámek, v jeho východním křídle je od roku 2007 Muzeum Světelska, kolem park s několika rybníčky. Za prohlídku stojí i gotický kostel svatého Václava ze 14. století, kterému dominuje věž s dřevěným patrem. Zajímavostí je pozdně gotický špitál z roku 1578, na němž je umístěna pamětní deska zdejšího rodáka, hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857). Tradici sklářství a kamenictví připomíná na náměstí pomník z roku 1992.

René Flášar