„Taky jedete do džungle přes noc?" zeptá se nás asi třicetiletá Američanka, která právě se svým přítelem nastupuje na korbu dodávky. Ta naši skupinu dopraví k jezeru Cheow Lan, které se nachází v centrální části jižního Thajska. Přitakáme a vyrážíme do pralesa.

Uvádí se, že Národní park Khao Sok, jehož je jezero součástí, patří mezi nejvlhčí místa v Thajsku. Jde také o nejrozsáhlejší prales v jižním Thajsku – pozůstatek pradávného deštného lesa, jenž je dokonce starší a také mnohem rozmanitější než Amazonie.

Čtěte také: Thajsko odhaduje, že příští rok tam přijede více turistů

Během naší cesty k plovoucím chatkám, které leží v jedné z nesčetných zátok na jihozápadě jezera, míjejí lodě mohutné vápencové věže, z nichž se některé tyčí do výše až 600 metrů. Jezero vzniklo po uvedení do provozu 94 metrů vysoké přehrady Ratchaprapha v roce 1982. Z vody dodnes vystupují pahýly vysokých mrtvých stromů, jež dávají místní krajině mysteriózní ráz.

Tma v těchto místech přichází náhle. Ostatně blízko rovníku se stmívá brzy a rychle všude. Tehdy se osměluje řada divokých obyvatel lesa. My vyrážíme na noční výpravu po jezeře a a přitom tiše doufáme, že uvidíme některého z těchto nočních tvorů. „Támhle, vidíš?" posvítí náš průvodce Chin mezi stromy na břehu jezera. Napít se přišel buvol, který ale okamžitě mizí z našeho dohledu. Atmosféra se dá krájet. Je nám jasné, že nás zpoza bariéry stromů sledují stovky párů očí.

Čtěte také: Rajský ostrov Tarutao byl trestaneckou kolonií i hnízdem pirátů

Krajina národního parku Khao Sok je jednou z posledních v Thajsku, která skýtá vhodné prostředí pro velké savce. Když mají návštěvníci štěstí, mohou spatřit medvědy, prasata, gaury, tapíry, jeleny, divoké slony nebo dokonce i tygra. Nutno podotknout, že to štěstí musí být opravdu velké a spatřit tato zvířata je tedy spíše nepravděpodobné. Nicméně ve stromech je možné zpozorovat aspoň gibbony, jejichž charakteristické volání se pak za rozbřesku patřičně rozléhá. V parku žije více než 300 druhů ptáků a 38 druhů netopýrů. Největší květina na světě Rafflesia kerrii roste v Thajsku pouze zde.

Videoreportáž autora článku: 

Zdroj: Janouš Vilém

Mezi hojnými obyvateli patří i makak dlouhoocasý. O něm vědci z Oxfordu nedávno prohlásili, že tento primát vstoupil do doby kamenné. Tedy ne přímo členové tlup v parku Khao Sok, ale jejich druzi na jednom z thajských ostrovů. „Zjistili jsme, že primáti s mnohem menším mozkem než lidé, mají inovativní způsoby toho, jak si sehnat potravu," uvádí vedoucí studie Michael Haslam.

Krajina parku Khaso Sok je lidem známá už dlouho. Během doby ledové před 39 tisíci lety sem migrovali první lidé z Bornea. Ještě do 19. století to ale bylo bohem zapomenuté místo.

Čtěte také: Cestovatelé budou přednášet o své dobrodružné cestě do Číny

Člověku se honí hlavou, že by tu nejraději zůstal. Pak si ale vzpomene na pijavice. „Musíš ji takhle vzít mezi prsty a žmoulat. Potom ji odhodíš dál do křoví. Když ji jenom strhneš a zahodíš na cestu, tak se chytne toho, kdo jde za tebou," zasvětí nás cestou mezi mohutnými stromy Chin. „Ty pijavice ale za návštěvu rozhodně stojí," říkám si, když nakládáme batohy do lodi, které nás vyveze z vábivého zeleného pekla. Nasyceni džunglí se vracíme zpátky do civilizace.

Jak se tam dostat

Může se zdát, že dostat se do divočiny může být složité, ale Thajci mají skvěle zorganizovaný systém dopravy, který umožňuje dostat se v podstatě odkudkoliv kamkoliv.

Z Bangkoku jezdí z vlakového nádraží Hualanphong noční vlaky do Surat Thani. Podle třídy a vybavení přijde cesta v přepočtu na 75 až 1300 korun nebo letadlem za přibližně 700 korun. Ze Surat Thani pak jezdí autobus k ředitelství národního parku za přibližně 80 korun.

Autobusy jezdí také z Phuketu za přibližně 130 korun nebo z Krabi za 210 korun. Personál místních hotelů cestu ochotně zajistí a vyřídí.

Čtěte také: Cestovatel původem z Hlučína Pavel Klega v exkluzivním rozhovoru pro Deník