Zatímco lidé opustili ostrov Queimada Grande již před více než sto lety, plazům se zde daří. Podle odborníků tvoří tamní populaci křovináře ostrovního přibližně čtyři tisíce hadů, brazilští rybáři jdou ale ve svých odhadech ještě dál, když mluví až o pěti hadech na metr čtvereční.

Ostrov s tisíci smrtelně jedovatých hadů by za normálních okolností pravděpodobně přilákal davy dobrodruhů, brazilské úřady však před lety rozhodly o jeho uzavření. Každoročně sice umožní přístup několika vědcům, běžným smrtelníkům jsou ale jeho břehy zapovězeny. A to nejen proto, že návštěva ostrova znamená pro laika téměř jistou smrt – myšleno je i na to, aby žádný člověk neublížil kriticky ohroženým křovinářům. Na ostrov pravidelně zajíždí pouze brazilské námořnictvo, jehož úkolem je kontrolovat zdejší maják.

Také honduraské ztracené město skrývá živý poklad:

Rozšířená legenda 

Mezi rybáři ostatně o ostrově kolují různé příběhy – například o lidech, kteří za sběr planých banánů zaplatili vlastním životem. Rozšířená je i legenda podle níž jedovaté hady na ostrov úmyslně nasadili piráti, kteří zde zakopali poklad. Jisté je ale jen to, že neexistují žádné oficiální záznamy o počtu smrtelných uštknutí. Jelikož je jed křovináře silně hemotoxický, rozkládá tkáň kořisti. "Otrava je extrémně bolestivá. Dá se říct, že oběť se ke své smrti prokřičí," uvedl pro server news.com.au biolog Bryan Fry.Letos na jaře na ostrov ale zavítali i tvůrci televizního pořadu 60 Minutes Australia, kteří o něm chtěli natočit krátkou reportáž.

Nejnebezpečnější ostrovy světa
1. ostrov Gruinard (Skotsko) 
2. atol Bikini (Marshallovy ostrovy)
3. Saba (Nizozemské Antily)
4. Ilha da Queimada (Brazílie)
5. Miyake-jima (Japonsko)

"Když se mi naskytla možnost navštívit ostrov, byla jsem nadšená. Miluji dobrodružství a ráda poznávám nové destinace. Pak mi bylo řečeno, že tam žijí čtyři tisíce z nejjedovatějších hadů naší planety. Mluvili jsme s místním rybářem, který nás před návštěvou ostrova varoval. 'Není to dobrý nápad, rozmyslete si to. Nikdy bych tam nešel, protože nechci zemřít,' říkal," citoval server news.com.au producentku Taru Brownovou.

Nebezpečnosti zvířete odpovídaly i přípravy, které před cestou na ostrov podnikl štáb 60 Minutes Australia. "Hlavní podmínkou bylo, abychom si s sebou vzali lékaře. Nakonec jsme měli lékařský tým vybavený protijedy a respirátory a na pevnině připravenou sanitku. Všichni to brali vážně," popsala Brownová.

Poněkud paradoxní ale je, že smrtelně jedovatý křovinář může v budoucnu zachránit stovky lidských životů. Jeho jed je totiž využíván i k výrobě některých léků. "Zdá se to neuvěřitelné, ale již před čtyřiceti lety byl z jedu chřestýšovitých vyvinut první lék. Dnes captopril úspěšně léčí vysoký krevní tlak," vysvětlila Brownová. Není proto divu, že cena živého kopiáře ostrovního dosahuje na černém trhu částek okolo 30 tisíc dolarů (asi 700 tisíc korun), upozornil server news.com.au. 

Trochu jiný vývoj

A v čem tkví výjimečnost kriticky ohroženého plaza? Podle odborníků se hadi na ostrov dostali před více než 11 tisíci let, kdy byl ještě součástí pevniny. Pak ale hladina vody stoupla a odřízla ho od kontinentu. Izolovaní krovináři se tak v průběhu staletí vyvíjeli "trochu jinak" než ostatní druhy. "Žádní had není stejný jako ti z Hadího ostrova," konstatovala Brownová. 

"Od svých pevninských bratranců se liší tím, že jsou pětkrát jedovatější a patří mezi deset nejjedovatějších hadů vůbec. Loví výhradně ptáky - ne ty ostrovní, protože ti jsou příliš chytří a dávají si pozor, ale ty migrující. A v důsledku toho se jejich jed stal ještě účinnějším, protože i jejich kořist je větší. Když je sledujete, máte evoluci jako na dlani," uzavřela Brownová.

Kriticky ohrožený křovinář ostrovní (Bothrops insularis) patří mezi nejvzácnější hady na světě, když obývá jediný ostrov o rozloze pouhých sto kilometrů čtverečních. Na první pohled nenápadný zástupce chřestýšovitých je nejnebezpečnějším hadem Jižní Ameriky – jeho jed je až pětkrát silnější než jed ostatních zdejších hadů a zabíjí do hodiny od uštknutí. Zlatavě zbarvené tělo a hlava tvarem připomínající kopí vysloužila maximálně metr dlouhým křovinářům přezdívku „golden lancehead“.