Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cestování před revolucí? Fronty a protekce

„Na rekreaci patří jen ti nejlepší. Právě ti. Ale právě ti nechtějí jeti," říká kulturní referent ve slavné komedii Anděl na horách. Socialistické dovolenky a zimní pobyty Revolučního odborového hnutí (ROH) dnes vyvolávají smíšené pocity. Řada lidí na ně vzpomíná s nostalgií.

17.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Nenechme se však zmýlit romantikou vzpomínek a starých filmů. Cestování za minulého režimu bylo spojené s protekcí, frontami před cestovními kancelářemi a devizovými přísliby.

Tehdejšímu trhu dominovaly dvě cestovní kanceláře. Na jedné straně Cestovní kancelář mládeže (CKM), na druhé Čedok. Nejvíce rekreantů ovšem odbavily samotné podniky a ROH.

"Odborové organizace hrály klíčovou roli. Obraz, jaký třeba známe z filmu Dovolená s Andělem, kdy se do zotavovny ROH sjížděli lidé z několika podniků, postupem času přestával být dominantní. Pak už to byla spíše záležitost podniková, přestože podnikové chaty obvykle spravovaly odbory," říká historik Martin Franc.

Velké části obyvatel se zimní pobyty organizované ROH líbily. Včetně povinných společných rozcviček, tykání a familiérních oslovení. A hry na mrkanou.

Nuda? Neexistovala

"Je třeba si prostě přiznat, že některým lidem kolektivní způsob trávení dovolených vyhovoval a tento typ společenských her je neurážel. Zvláště v době, kdy se ještě nerozšířila televizní kultura, byla programová zábava vyhledávána a lidem připadala atraktivní, i později jim nepochybně přinášela nabourání životního stereotypu," vysvětluje historik ze Slezské univerzity v Opavě Jiří Knapík.

O program se starali kulturní a sportovní referenti. Spousta takových zájezdů byla pro lidi zaslouženým a příjemným odpočinkem. A určitě si odvezli mnoho krásných vzpomínek.

Anděl ne

Legrační příhody a humorné postavičky vykreslené ve filmech jako Anděl na horách nebo Homolka a tobolka však zcela věrně nepopisují, jaká situace skutečně byla.

„Samozřejmě, že to bylo hlavně o protekci," zdůrazňuje pamětnice Růžena Novotná, která se rozdělováním zájezdů zabývala v podniku Válcovny trub a železárny Chomutov.

„Přednost dostávali funkcionáři strany. Než se k nám navíc dostaly poukazy ROH, abychom je mohli rozdělit, rozebrali si je ti nahoře. Třeba v devětapadesátém, tedy za hluboké totality, se už někteří privilegovaní dostali na zájezd do Rakouska," vzpomíná.

Jugoslávie šla tehdy na dračku

Rovnost tedy jen na oko. Situace se uvolnila až s postupem času. Během 60. let už někteří mohli vycestovat do zahraničí. Ale jen s penězi a povolením.

Do Rumunska se dalo v 80. letech dostat letecky na čtrnáct dnů za 900 korun, tuzemské pobyty od ROH stály 60 až 120 korun. Vysněná Jugoslávie byla na pomyslném vrcholu cenového žebříčku. Za osobu se tehdy platilo i dva a půl tisíce. Kdo z lidí se tam ale dostal?

"Do Jugoslávie jsem jel jednou úplným zázrakem. Zpátky jsem taky pašoval spoustu věcí. Byli jsme šťastní, že se nám jednou za třicet let podařilo vyjet. Od té doby jsem byl u moře třikrát a pokaždé někde jinde. Ať si každý myslí, co chce. Ale já na minulý režim v dobrém nevzpomínám. Jen proto, že mě nebaví se doprošovat a uplácet, když chci opustit vlastní zemi," vzpomíná zaujatě František Vrána, který v 80. letech s manželkou vyjel do tehdy exotické Jugoslávie.

Senioři brázdí svět

Mnozí dnes naříkají, že sice mají neskonale více možností, jenže jim na dovolenou chybí peníze. Podle statistik ale cestujeme nejvíc za poslední roky a výjimkou nejsou ani senioři, pamětníci minulého režimu.

"Mezi klienty máme i seniory, kteří jezdí na jazykové pobyty v zahraničí, třeba na Maltu. To dříve nebývalo zvykem. Dnešní starší generace žije mnohem aktivněji, než v minulých letech a promítá se to také do cestování. Nebojí se vycestovat ani do velmi vzdálených destinací, jako je Vietnam, Maledivy, Srí Lanka, Thajsko. To je u starší generace lidí zcela novým trendem," říká ředitelka cestovní kanceláře Expecta Romana Salvetová.

Podobné exotické země nebyly ještě před třiceti lety ani v obecném povědomí. Dnes tam jezdí tisíce lidí.

ROH už není. Možností je však nespočetně. A také jich využíváme. Některé firmy se navíc snaží přispívat svým zaměstnancům na rekreaci, což je taková malá vzpomínka na minulost.

Zpracoval: Kamil Polko

Autor: Redakce

Místo události:
17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Zleva poslanci Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Pavel Kováčik (KSČM) na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny.
15 18

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Pes se zřejmě nakazil od divočáka. Uhynul na Aujeszkyho chorobu

Na Písecku byla v tomto týdnu potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa. Pes se s největší pravděpodobností nakazil od divočáka, se kterým přišel do kontaktu během lovu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT