Vyrazil směrem do Polska a jeho jižní částí projel na Ukrajinu. Po deseti dnech měl ujeto 1143 kilometrů, což bylo méně než předpokládal. Plánoval, že denně ujede okolo 160 kilometrů. „Ideální by bylo vrátit se do tří měsíců, maximálně čtyři měsíce,“ uvedl Filip Tomášek několik týdnů před odjezdem pro Novojičínský deník.

Řada našinců míří na dovolenou do Chorvatska. Tento pohled nemá nikdo z nich rád.
Jedete autem na dovolenou do Chorvatska? Vyhněte se uzavírkám

Babetta není motoricky nijak upravovaná, má přidělaný zadní kufr na nějaké oblečení a další věci, mezi nádrží a sedlem má vytvořenou přihrádku pro náhradní díly. Průměrná rychlost, kterou se Filip Tomášek pohybuje je něco málo přes 27 kilometrů v hodině. Vzhledem k teplu musí občas zastavit a nechat vychladnout motor. Přesto se zatím úspěšně blíží k cíli. Za sebou má Lvov, Žitomir, Poltavu i Charkov na Ukrajině a 12. června překročil ruskou hranici.

Překročení hranice

„Tak mě tu pustili. Trošku jsem se obával že na hranicích budu dlouho a bude to nepříjemné. Ale bylo to úplně v pohodě! Ujal se mě mladý celník, který uměl anglicky a se vším mi ochotně pomohl. Taky říkal že určitě bude sledovat můj youtube kanál a fandit mi ať to zvládnu! Dal jsem mu placku a samolepku a měl z toho opravdu radost. Strávil jsem tam cca 2 hodiny. Asi to zní divně ale já si to na hranicích užil! Hned jak jsem se s ním začal bavit všechen stres a strach ze mě opadl a já věděl, že vše bude v pohodě,“ uvádí na svém profilu Filip Tomášek a dodává, že všichni se samozřejmě chodili na „babču“ dívat, a hleděli co to jede do Ruska.

Ilustrační foto.
Češi si komplikují dovolenou. Do kufru si balí baterie či elektronické cigarety

Po Rusku by měl mladý dobrodruh podle předběžných plánů ujet zhruba 1 600 kilometrů. V pátek 14. června, kdy dojel do obce Aleksejevka jich měla babetta na svém kontě zatím 1736,30. Ten den byl pro pustějovského cestovatele trochu jiný, protože doposud, jak psal, potkával spíše samé hodné lidi.

„Dnešek byl celkem obyčejný den. Až na jednu výjimku. Na jednu benzinku, kde jsem odpočíval, dojel chlap na motorce a celkem to z něho táhlo. To by nebyl ale takový problém. Pořád se mě na něco ptal a byl pěkně otravný. Chtěl se projet na babettě a pořád mi nechtěl dát pokoj. Nakonec odjel a já mohl pokračovat v poklidu dál. Ano, nejde potkávat jen hodné lidi, ale to je přece normální všude ve světě. To mě ale neodradí od toho aby mi to nějaký opilec zkazil!,“ sděluje Filip Tomášek, jehož cestu budeme dále sledovat.

Černobyl láká fanoušky adrenalinové turistiky tajemnou atmosférou zakázané zóny.
Reportáž, která děsí i udivuje. Jaký byl Černobyl, než ho zahltily davy turistů?