Jak se stalo, že vás osud zavál do Austrálie?

Jak už tomu bývá, byla to částečně náhoda. Cítil jsem, že potřebuji změnu a chci poznat ještě něco jiného, než jen klasický pracovní život. Zároveň mě lákala vůně dalekého kontinentu. Byla to kombinace touhy odpočinout si od práce a také dojmu z korespondence kamaráda, který pravě pobýval v Sydney. Rozhodnutí nepadlo ze dne na den, vše jsem několik měsíců rozmýšlel. Jakmile jsem ale začal vyhledávat informace, v podstatě už nebylo cesty zpátky a touha zvítězila. Za což jsem teď strašně rád.

Jak jste se v Austrálii živil?

Do Austrálie jsem jel původně na půl roku s touhou cestovat a poznat nové kultury. Tomu bylo uzpůsobeno i zaměstnání, tedy zásada nikde se příliš nevázat. Takže jsem kombinoval práci plavčíka s prací v lyžařském obchůdku, což mnoha lidem zní jako paradox. Ale pozor, i v Austrálii se lyžuje!

Pro Čechy je Austrálie zemí klokanů a věčného tepla. Platí to?

Klokanů je v Austrálii hodně, ale člověk také musí vědět, do které oblasti se vydat. Austrálie je obrovská a ne všude je najdete. Nicméně existují místa, kde za vámi klokani přijdou až do kempu, nebo kde je uvidíte přímo na pláži. Jejich ladné skákání pohladí po duši každého. Co se věčného tepla týká, lehce se může stát, že vás určitá část Austrálie vyvede z omylu.

Samozřejmě je to daleko teplejší země než Česká republika, ale vzhledem k rozloze opět záleží, kde se nacházíte. Jih kontinentu dokáže být chladný, záleží na ročním období. V samotném Sydney také nevládne léto dvanáct měsíců v roce, jak by se mohlo zdát. Je dlouhé a příjemné, ale počasí se dokáže i pořádně ochladit. I když tam nesněží.

Jak vypadají v Austrálii třeba Vánoce?

Já osobně je v oblibě moc nemám, jsou úplně jiné než naše. Hlavně všudypřítomné horko zcela mění atmosféru, a tak hodně lidí vyráží na pláž a grilují. Celkově to není tak tradiční a krásný svátek jako v Česku. Pohádky v televizi, cukroví, koledy a kapra rozhodně nečekejte. Nicméně zažít je jednou v životě je určitě zajímavé, a pokud je spojíte třeba se silvestrovským ohňostrojem v Sydney, může to být výborný zážitek.

Jaké jsou největší rozdíly mezi Českem a Austrálií?

Oceán, počasí a lidé. Každá krajina má své pro a proti a je na každém, aby sám zhodnotil, co mu vyhovuje. Nicméně kdybych mohl, mile rád přenesu okamžitě některé věci z Austrálie k nám. Ale mohlo by to platit i naopak.

Nejprve jste byl v Austrálii coby turista. Kdy přišel nápad vozit české turisty na tento nejmenší kontinent a následně i do dalších zemí?

První nápad se zrodil v době, kdy jsem se po dvou letech rozhodl, že budu v pobytu pokračovat, a odložil plánovaný život v České republice. Zároveň můj záměr vycházel z obrovské touhy podnikat a rozjet něco vlastního. Navíc jsem do té doby procestoval celou Austrálii, Nový Zéland, Jižní Ameriku a spoustu dalších exotických míst. To všechno mě vedlo k nápadu nabídnout své zkušenosti a znalosti dalším lidem, kteří touží poznat tyto země z trochu jiného úhlu pohledu, než jsou klasické zájezdové skupiny velkých cestovek.

Věřil jsem a stále věřím, že se dá dovolená prožít lépe, z každé země vidět více a získat nevšední zážitky. Na náš neobvyklý koncept, kdy si lidé sami mohou vybrat termín dovolené a poskládat si ji dle libosti jako skládačku, později navázal další projekt druhé sekce naší cestovky. Začali jsme nabízet i země Jižní Ameriky a Antarktidu.

Kael Topič procestoval během šesi let takřka půl světa.

Kterou destinaci byste mi doporučil pro skutečně nevšední dovolenou?

Vybrat jedinou zemi je opravdu velmi těžké. Zvlášť když nevím, jaké máte představy o dovolené a co od ní čekáte. Miluji Austrálii a její přírodu, Západní Austrálie a její rudý střed jsou výjimečná místa. Na druhou stranu, vydat se do Jižní Ameriky je zase něco úplně jiného, protože se člověk setká se zcela odlišným způsobem života.

Určitě bych vyzdvihnul Bolívii, která nabízí neskutečnou kulturu místních obyvatel. A také jedny z nejhezčích přírodních scenérií. Pro vyznavače zvířecích safari bych zvolil Galapágy a Antarktidu, které nabízejí v tomto směru neuvěřitelné zážitky.

Které místo vás osobně uhranulo nejvíc?

Těch je celá spousta a musel bych napsat hodně dlouhý seznam. Nicméně si osobně nejvíce vážím míst, která nejsou prvoplánově pompézní. Naopak jsou stranou turistického ruchu a člověk na nich může být zcela sám, to potom celá ta krása teprve vynikne! Kořením každé cesty je i bezprostřední setkání se zvířaty různých druhů, protože vidět tyto pro nás neobvyklé tvory v přírodě je zcela jiný zážitek, než jít se podívat do ZOO. Rád také vzpomínám na atmosféru Velikonočního ostrova.

A co nějaký nejsilnější zážitek?

Budu se opakovat, ale vybrat jeden snad ani nelze. Vzpomínám na úžasné plavání s delfíny a tuleni na Galapágách, šnorchlování s velrybím žralokem v Austrálii, neskutečně červené jezero plné plameňáků v pouštích Bolívie. Na setkání s dětmi původních obyvatel ostrova na jezeře Titicaca, skryté vodopády nádherných národních parků v Západní a Severní Austrálii, nebo kempování na Antarktidě.

Nedávno jste se natrvalo vrátil zpět na Moravu. Co rozhodlo?

Stále se tady rozkoukávám, ale pořád je to krajina, kde jsem vyrostl, takže aklimatizace není tak těžká. Osobně je mi pořád bližší česká kultura a to i navzdory tomu, že Australané jsou proti nám Čechům neuvěřitelně milí, ochotní a usměvaví. A co rozhodlo pro návrat? Rodina, kultura a obecně asi lidé, protože mám přeci jen blíže k těm „našim“.

Kael Topič procestoval během šesi let takřka půl světa.

Kde jste vlastně doma?

Doma jsem na Moravě. Tady jsem vyrůstal a vždy to bude můj domov. Nicméně po šesti letech strávených v Austrálii k ní cítím silnou vazbu a určitě je pro mě druhým domovem. Kdybych z nějakého důvodu nemohl žít v České republice, jednoznačně volím Sydney.

Je to naprosto úžasné město, kde každý najde vše, na co si vzpomene, ať už se to týká velkoměsta jako takového, nebo přírody. Možnost vidět delfíny nebo velryby rovnou z městské pláže vám nenabídne jen tak nějaké město.

Máte ještě nějaký cestovatelský sen, který byste si rád splnil?

To je dobrá otázka, protože za posledních zhruba pět let jsem navštívil všechny kontinenty světa včetně Antarktidy. Po takovém množství procestovaných zemí se váš pohled na různé destinace mění. Už tam není ta touha, kdy vám po vyslovení názvu vzdáleného místa zajiskří oči. Zeměkoule se vám zdá menší, nic není nemožné. Každopádně cestování je aktivita, která mě snad nemůže nikdy omrzet.

Je to pro mě zdroj inspirace, odreagování, odpočinku a zároveň aktivního poznávání. Ale abych odpověděl. Protože to není běžná záležitost, zatím je to stále sen. Ale sním o helikoptérovém lyžování na Aljašce. Nádherná příroda, skvělé hory a úžasná lyžovačka.

PETRA KUČEROVÁ