Na pivo pod Sněžku


Na Luční boudě se staví snad každý, kdo jde na Sněžku ze Špindlerova Mlýna nebo z Pece Čertovými schody přes Výrovku. A není to jen proto, že Luční bouda je největší horskou chatou s možností ubytování pod Sněžkou. Turisty láká rovněž na pivo a vynikající velké rohlíky a koláče. Několik druhů piva Paroháč na Luční boudě přímo vaří a používají na něj vodu z pramene Bílého Labe.

Místní pivovar je nejvýše položeným pivovarem ve střední Evropě, nabízejí i jeho prohlídky a patří k němu také pivní lázně. To však není jediné „nej“ Luční boudy. Vzhledem k tomu, že leží ve výšce 1410 metrů n. m., je jednou z nejvýše situovaných turistických chat ve střední Evropě, má nejvýše položenou restauraci a navíc je největší a nejstarší horskou boudou v Krkonoších.

Původně zde stála zemědělská usedlost, jejíž základní kámen byl položen již v roce 1623. Patřila rodině Rennerů, jejichž jméno i nějakou dobu nesla. V 19. století byla oblíbeným cílem přírodovědců, ale také umělců a literátů. Zavítal sem třeba K. H. Mácha, V. Hálek nebo Q. Mánes. Již mnohem dřív tu ale přespávali cestovatelé toužící vystoupat na naši nejvyšší horu. V roce 2004 byla rekonstruována a slouží nyní jako hotel s kapacitou 150 lůžek. Více na www.lucnibouda.cz.

Zámeček v horách

Jmenuje se sice Šámalova chata, původně ale byla loveckým zámečkem rodu Clam Gallasů. Ten vznikl přestavbou Panského domu původní sklářské hutě a později, ve 30. letech 20. století, byl vládní chatou, kam s oblibou jezdil hlavně kancléř prezidenta Přemysl Šámal, po němž je chata pojmenována. Roubená stavba s věžičkou, známá také jako Šámalka, je ozdobou Nové Louky. Je prvním záchytným bodem, do něhož míří všichni běžkaři z Bedřichova. Mnozí většinou ani dál nedojedou a po dobrém obědě nebo něčem na zahřátí se vracejí zpátky do Bedřichova. V Šámalce je totiž vyhlášená restaurace, v níž nabízejí poctivá domácí jídla a stylově zvěřinové speciality. Tento víkend tam rozhodně bude nabito, neboť kolem ní pojedou i účastníci běžkařského závodu Jizerská 50. Více na www.samalova-chata.cz.

K poctě Masarykovi


Na Šerlichu sice prezident T. G. Masaryk pravděpodobně nebyl, je tu ovšem jeho busta a nejslavnější chata Orlických hor nese jeho jméno. Masarykova chata byla postavena Klubem českých turistů v Hradci Králové v letech 1924-1925 pod vrcholem Šerlich. Stojí v nadmořské výšce 1019 metrů na místě bývalé horské osady Šerlich kousek od Deštného v Orlických horách. V chatě je 13 pokojů a také dřevem obložená jídelna, kterou zdobí reliéf vousatého staříka. Jde prý o Rampušáka – dobrého ducha a ochránce Orlických hor. Ten vládne horám v zimním období, na léto předává vládu princezně Kačence.

Kolem Masarykovy chaty prochází řada turistických tras. V zimě je cílem běžkařů, užívajících si „orlickou magistrálu“. Přímo k chatě vede silnice, od ní se pak můžete vydat na 1027 metrů vysoký Šerlich nebo na jen 3 km vzdálený nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou. Na polské straně je pak jen 200 metrů od chaty lyžařský areál. Více na www.ubytovani-serlich.cz.

Salaš pro pastevce

K tomuto účelu původně sloužila jedna z nejstarších horských chat Jeseníků. Její historie sahá do roku 1887 a možná i dál. Švýcárna je oblíbeným záchytným bodem pro turisty mířící na nejvyšší horu Moravy Praděd. Kolem ní totiž vede oblíbená hřebenová trasa z Červenohorského sedla. Můžete se ale dosud vydat i do dalších směrů, třeba přes Videlské sedlo až do malebné osady Rejvíz, kde je další stará horská chata – Penzion Rejvíz. Chata leží ve výšce 1304 metrů nad mořem a nechal ji již roku 1829 postavit kníže Alois II. z Lichtenštejna jako pasteveckou salaš. V roce 1887 ale byla přestavěna na chatu pro výletníky. Pokud by vám při túře nestačily síly, můžete tam přespat i v současnosti. Více na www.figura.cz.

Chata s rozhlednou

Mimo naše nejznámější pohoří stojí další oblíbená horská chata. Známá je hlavně díky rozhledně, která je nejstarší kamennou horskou rozhlednou u nás. Zdobí 1084 metrů vysoký vrchol Kleť v Blanském lese, jenž je součástí Šumavského podhůří, a najdete jej nedaleko Českého Krumlova. Dvacet metrů vysokou rozhlednu nechal v roce 1825 postavit kníže Josef II. ze Schwarzenbergu a po něm i nese jméno Josefova věž.

Pod rozhlednou pak stojí roubená horská chata Kleť, známá také jako Tereziina chata. Ta byla vystavěna přesně sto let po rozhledně a je na seznamu kulturních památek České republiky. Ihned po svém otevření se stala oblíbeným cílem turistů a Schwarzenberkové tu rádi pořádali různé oslavy. Ty si zde můžete užít i dnes – chata stále nabízí ubytování a je v ní restaurace. Na Kleť je možné vyjet lanovkou z Krasetína a podívat se do okolí. Z rozhledny je totiž krásný výhled. Spatříte odsud Šumavu, Novohradské hory, Třeboňsko, ale dokonce vrcholky Alp. Navíc je zde významná hvězdárna. Více na www.klet.com.