Tohle poněkud krkolomné slovo v sobě skrývá skvělou kombinaci plavby se šlapáním v sedle bicyklu, a to nejkrásnějšími partiemi Dalmácie, jako ostrovy Brač, Hvar, Korčula, Mljet, Vis, případně poloostrov Pelješac. Loď bude vaší noclehárnou i restaurací, přes den pak na kole objevujete jedinečnou přírodu, historii i kuchyni dalmatských ostrovů nebo přilehlé pevniny. Nejde přitom o žádné milionářské plavidlo ani o sportovní jachtu, na níž se musí pracovat. Vlny Jadranu budete brázdit s oplachtěnou dřevěnou lodí, jaké po staletí přepravovaly v Dalmácii lidi, zvířata i náklad. A její kapitán bude nejspíš i vaším kuchařem!

Protože hory se zvedají nejen na pobřeží, ale i na přilehlých ostrovech, je nejvhodnější vzít s sebou horské kolo, na němž se dají zdolávat i kamenité makadamy a kozí stezky (singltreky). Ani trekové nebo silniční kolo přitom není k zahození, protože tras je na výběr a všude v ostrovním vnitrozemí se najdou nějaké ty asfaltky, obvykle s minimálním provozem.

Kololodní zájezdy mají jednoduchá pravidla. Organizátoři vás i s kolem busem dopraví do některého z dalmatských přístavů, odkud se vydáte lodí na některou z týdenních plaveb od Rabu až po Dubrovník. Na lodi se spí, snídá a večeří. Po ranní poradě nad mapou odněkud z mola na kole vyjedete, večer se pak nalodíte v jiném kotvišti nebo přístavu, kam vaše loď mezitím doplula. Denní porci kilometrů na cyklotrase určuje kondice, nálada, případně počasí. V obvykle poměrně členitém terénu tak můžete našlapat 25 kilometrů nebo klidně dvojnásobek, to podle volby všelijakých zajížděk.

Tak třeba na Pelješacu můžete daleko od pláží hledat stopy šakalů, protože jinde v Evropě už volně nežijí, nebo navštívit vinařství Špaleta nebo Matuško s proslulým zdejším vínem Dingač nebo Plavac. Korčula má nejzachovalejší opevnění ve Středomoří a v jednom z jejích domů se narodil proslulý cestovatel Marco Polo. Vis je také pevností, ale mnohem mladší. Je protkán desítkami vojenských bunkrů a vyjet si můžete až k Titově jeskyni. Jen malou odbočkou je na Brači návštěva některého z římských kamenolomů, kde otroci lámali horninu, z níž byl postaven nejen Diokleciánův palác ve Splitu, ale i Bílý dům ve Washingtonu. Ale ze sedla kola toho uvidíte ještě mnohem víc… (eš)


Co po cestě ochutnat
V rázovitých hostincích neboli konobách je k mání celá řada dalmatských specialit, od pršutu až po slávky, olihně a sépie. Skvělá je peka, maso – nejčastěji skopové, které se peče v těžkém litinovém hrnci v rozžhaveném uhlí společně s přílohou. Z Itálie přišla do Dalmácie kapsa pogača nebo polpete – koule z mletého masa v červené omáčce. Z Orientu pocházejí čevapčiči, z Rakouska--Uherska pak i nám dobře známá španska ptica.

Co je Makadamski put
Jako Makadamski put, zkráceně makadam, místní obyvatelé označují šotolinovou nebo štěrkovou vozovku, kterou má většina bikerů raději než asfalt. Název je odvozen od jména skotského stavebního inženýra Johna McAdama, který počátkem 19. století vynalezl a zavedl rychlý způsob výstavby zpevněné cesty.