Vzhledem k tomu, že se blíží babí léto a čas první ochutnávky letošního vína, neměli byste minout Zelenou Horu v Lubušském vojvodství. Jestli je tohle místo něčím vyhlášené, pak to je místní víno.

Jeho historie a rozlehlé vinice spadají až do roku 1150, v průběhu času se jejich význam i rozsah měnily, dnes zdejší vinaři hospodaří na 35 hektarech půdy. Od 8. do 16. září se tu koná známý festival vína, ale než doputujete přímo ke zdroji, neměli byste cestou městem už z principu vynechat stylovou stezku Bakchusíků, na níž vás bude provázet přes třicet soch vztahujících se k vinné révě.

Bylo by ale nespravedlivé zapomenout pro samou pravdu ve víně na další místní pamětihodnosti a kulturní nabídku. Třeba na Poštovní náměstí, Lazební věž či Katedrálu sv. Hedviky. Nebo na osobitou architekturu zdejší budovy Filharmonie, jež spojuje tradici s modernou, zejména v důmyslné práci se sklem.

Štětínské stezky a ledovec ve městě

Kdo se vydá i dál směrem k Baltu, určitě by měl navštívit Štětín. A to z mnoha důvodů. Jde o jedno z největších a nejvýznamnějších měst Polska s velkým přístavem – neboť Štětín býval hanzovním městem. Ačkoli je to přístav námořní, neleží přímo na mořském pobřeží, ale nedaleko ústí Odry do Baltu. Řeka je tu už tak široká, že po ní mohou plout i velké lodě.

Chcete-li poznat město trochu v kostce a zároveň jeho nejdůležitější místa, vydejte se zdejšími stezkami, Rudou nebo Zlatou. Na té druhé potkáte kupříkladu zámek Pomeranian Duke´s Castle, který většina turistů řadí k nejhezčím památkám města, pomník papeže Jana Pavla II., alej vodních fontán či růžovou zahradu se stovkami druhů světových růží.

Za vidění určitě stojí také pýcha města – štětínská Filharmonie, nejmodernější budova Polska štíhlého špičatého tvaru vyhlížejícího trochu jako ledovec, jež se zrodila v dílně španělských architektů.

Zajímavé jsou i bulváry nad Odrou, vyhlídkové terasy Valy Chrabrého a – jakkoli to může znít morbidně – také ústřední hřbitov. Zahrnuje neuvěřitelných 170 hektarů a jeho avantgardní náhrobky jsou ponořeny do zeleně, kterou vytvářejí tisíce stromů z Asie a severní Ameriky.

Zahrajte si na vikingy

A pak je tu Wolin. Atraktivní ostrov v Baltském moři v severozápadním cípu Polska. Původ jeho jména není ani dnes zcela znám, pravděpodobně pochází z jazyka starých Slovanů, kde „wolyn“ znamenalo vlhká zem.

Ostatně v minulosti se tu nacházel chrám Polabských Slovanů. Dnes tu sídlí cosi jako archeoskanzen, kam jezdí s oblibou i čeští příznivci experimentální archeologie zkoumat, jak se žilo v raném středověku.

Na omezený čas si tu můžete zkusit nanečisto žít v obydlí postaveném podle středověkého konceptu. Novodobí obyvatelé si tu vyrábějí pomocí dávných postupů oděv, šperky či zařízení domácnosti. Kdo si není jist svým přístupem, může se inspirovat v několika zdejších muzeích, která dokládají, zda poznatky archeologů a historiků mohly v dávné praxi fungovat.

Bonus pro poetické povahy

Pro romantiky je tu na pobřeží maják ve Świnoujściu (Svinoústí) – nejvyšší, jaký je v Polsku k vidění. Šedesátiosmimetrová stavba je vidět z velké dálky, a když sem dorazíte v době večerních červánků, naskytne se vám obrázek téměř na hranici kýče.

Nezapomeňte fotoaparát nebo alespoň dobrý mobil! Z majáku, na jehož vrchol vede 308 schodů, je krásný výhled na Svinoústí a jeho okolí. Mimochodem, ještě něčím je výjimečný. Z jeho vysoké rozhledny bývá úchvatný pohled na migrující ptáky, kteří se tu houfují a odlétají za moře… Je to prý jejich oblíbené místo. Třeba se vám to právě při vaší návštěvě poštěstí.