„Vysočina je dlouhodobě vyhledávaná převážně turisty z České republiky. Ti také táhli návštěvnost regionu v loňském roce. Což ovšem neznamená, že bychom o zahraniční návštěvníky regionu nestáli. Naopak. Snažíme se, často ve spolupráci se zmíněnou agenturou CzechTourism, zahraniční návštěvníky oslovovat,“ řekl ředitel krajské příspěvkové organizace Vysočina Tourism Tomáš Čihák.
Podle něj je skutečný počet zahraničních návštěvníků násobně vyšší, než udávají statistická čísla. „Dokazují to výsledky analýzy návštěvnosti Kraje Vysočina prostřednictvím zbytkových dat mobilních operátorů, kterou si nechal Kraj Vysočina zpracovat,“ vysvětlil Tomáš Čihák.
Cizince nijak zvlášť nelákají ani města s památkami zapsanými v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. „Přestože máme v Třebíči atraktivní památky UNESCO a celková návštěvnost nám roste, zahraničních návštěvníků k nám přijíždí stále málo. Z celkového počtu je to pouze jedenáct procent,“ potvrdila Jaromíra Hanáčková, ředitelka Městského kulturního střediska Třebíč, které má ve městě na starosti cestovní ruch.
Podobně je na tom i další světoznámá památka v kraji, kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. „Zahraniční návštěvníci k nám jezdí, ale je pravdou, že v drtivé převaze jsou zastoupeni tuzemští návštěvníci. Nejčastěji se jedná o takzvané hodinové turisty, kteří se u nás zdrží na prohlídku objektu, a pak odjíždí pryč,“ zhodnotila kastelánka poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře Michaela Kokojanová.
Méně známé památky v kraji jsou zahraničními turisty vyhledávané ještě mnohem méně. Například hrad Lipnice je podle kastelána poměrně odlehlým místem, které nemá návaznost na další významnější zpřístupněné památky.
„Návštěvnost se drží spíše pod průměrem, pohybuje se okolo pětadvaceti tisíc návštěvníků za rok. Díky specifické poloze hradu je logické, že zahraničních turistů je poměrně poskrovnu. Odhadoval bych to v jednotkách procent,“ podotkl kastelán hradu Marek Hanzlík. „Lipnice je sice spojená se jménem Jaroslava Haška, ale to je důvodem pro návštěvu spíše pro fandy a nadšence „haškology“. A těch je samozřejmě velmi málo,“ dodal.
Na Vysočinu za sportem
Cizinci častěji míří na Vysočinu za sportem. Jedinečné zážitky jim v tomto případě nabízí především novoměstská Vysočina arena se svými tradičními světovými poháry v běžeckém lyžování, s biatlonem a závody horských kol. „Většina zahraničních turistů přijíždí na známé sportovní akce světového formátu. A starší návštěvníky zajímá i naše příroda, přece jen jsme zatím stále ještě zelené srdce republiky,“ připomněla Tereza Orosová z informačního centra v Novém Městě na Žďársku.
Kraj vidí nezájem zahraničních turistů o tento region hlavně v absenci odpovídajícího zázemí. „Až na výjimky, jako je například Resort Svatá Kateřina v Počátkách nebo Chateau Herálec, bohužel Vysočina nedisponuje dostatkem kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení připravených na zahraniční klientelu,“ poznamenal Tomáš Čihák.
Krásy Vysočiny navíc jezdí poznávat jen zástupci několika málo států. „Převážně se jedná o turisty ze Slovenska a Německa, s odstupem pak následují Poláci. Bohužel se nám, stejně jako dalším regionům České republice, nedaří masověji přilákat Rakušany,“ konstatoval Tomáš Čihák.