Zánik města začal podle týmu vědců, vedeného profesorem Danem Pennym z univerzity v Sydney, na počátku patnáctého století. Počítačové simulace napovídají, že intenzivní monzunové deště a následné dlouhodobé sucho vyvolaly řetězovou reakci, která zavinila selhání městské vodní sítě, která byla využívána k zavlažování, zásobování pitnou vodou i boji se záplavami.

„Klíčová vodní infrastruktura v Angkoru ve výsledku prohloubila dopady klimatických změn,“ říká Penny. Vědci síť kanálů ve středověké metropoli přirovnali k moderním elektrickým obvodům. „Selhání v jedné části mohlo přispět ke kolapsu celého systému.“
Nálezy teorii potvrzují
Přívaly dešťů v monzunovém období podle simulace urychlily erozi a přispěly k rozšíření některých kanálů, což způsobilo nerovnoměrnou distribuci životadárné tekutiny v rámci sítě. „Zatímco v některých částech voda doslova tryskala, jinde stěží kapala,“ popisuje magazín Science News.
K největšímu poškození přitom muselo dojít na některých klíčových uzlech v blízkosti řeky, která celou síť zásobovala. Průzkumy oblasti tuto domněnku potvrdily. „Kanál Siem Reap, který přijímal většinu přirozeného toku řeky Puok, byl vážně poničen,“ stojí ve zveřejněné zprávě.

Vysychající špatně zásobované kanály se začaly plnit usazeninami, které ještě více prohlubovaly nerovnoměrné proudění vody. To podle vědců postupně zapříčinilo neodvratný kolaps celého sofistikovaného systému, který byl pro obyvatele města naprosto klíčový.
Využíval se například k zavlažování rýžových polí, která poskytovala obživu značné části tehdejší populace. „Selhání sítě nepředstavovalo jen nedostatečnou úrodu, ale i oslabení víry veřejnosti v nadpřirozené schopnosti panovníka, o kterou se opírala jeho vláda,“ vysvětluje archeolog z univerzity Otago na Novém Zélandu Charles Higham, který se na výzkumu nepodílel.
Náhlé opuštění
Na konci 13. století se Angkor rozkládal na ploše dosahující až 1000 čtverečních kilometrů. Již od od počátku 9. století lidé z Khmerské říše budovali a rozšiřovali síť kanálů, hrází, zásobníků, příkopů a dalších struktur, které sloužily k rozvodu pitné vody i jako ochrana před povodněmi.
Během 15. století však královská rodina a většina obyvatel vyspělé město opustila. Někteří vědci zánik metropole spojovali s válkou se sousedním královstvím, které se mělo rozkládat na území dnešního Thajska. „Nový výzkum však představuje přesvědčivý obraz zániku Angkoru vlivem klimatických změn,“ dodává Higham.
