„Po cestě na samý jih Íránu jsme se zastavili v krásném městě Isfahán, kde jsme strávili u místní rodinky dva dny. Ochutnali jsme mnoho íránských výborných zmrzlin na druhém největším náměstí na světě. Isfahán určitě stojí za návštěvu, islámských památek je zde nespočet," vypráví Zuzka.

NEJVYŠŠÍ TEPLOTY A VYSOKÁ VLHKOST VZDUCHU

Kvůli teplému počasí a nedostatku času pokračovali Ústečané k Perskému zálivu vlakem. „Cesta byla zajímavá, ale bylo lepší sedět za okýnkem v kupé než bicyklovat v té vyprahlé poušti. V přístavním městě Bandar Abbasu nás čekaly teploty pro mne zatím asi nejvyšší, co jsem kdy zažila, ale ještě přibyla vysoká vlhkost vzduchu, kombinace opravdu nepříjemná," popisuje Ústečanka zážitky z posledních týdnů.

Z Íránu dvojice vyrazila vstříc Spojeným arabským emirátům, především Dubaji. „Trajekt má bezmála šest hodin zpoždění a tak jen tak tak stíháme vyzvednout moji maminku na letišti, která nám návštěvu Dubaje zpříjemní. Po třech měsících jsme strašně rádi, že ji vidíme a můžeme být pár dní spolu," raduje se cestovatelka.

Po dvanácti dnech se dobrodruzi vydali letadlem do Indie. „Přilétáme do Amritsaru, města u pákistánské hranice na západě Indie. Zdržíme se pouze jeden den, ale stíháme navštívit Golden temple, důležité poutní místo pro náboženství sikhismus. Nádherný zážitek," vypráví Zuzka.

NEJVYŠŠÍM SEDLEM DO LADAKU

Druhý den se Ústečané s koly zabalenými v krabicích vypravili do města Manali v podhůří Himálají, kde znovu usedli na kola, a přes nejvyšší sedlo, kterým je možné projet motorizovaným dopravním prostředkem (Taglang La, 5 323 m n.m.) se vydali do Ladaku.

„Centrem pro Ladak je městečko Leh, ležící ve výšce 3 500 m n.m. Po více než týdnu šlapání si zde hodláme trochu odpočinout a vymyslet, kam pojedeme dál. Těsně před branami města nás zastavuje kamarád z Ústí, dokonce Zbyňďův soused. Jsme rádi, že v takových končinách vzdálených od domova potkáváme blízkého člověka a opět se přesvědčujeme, že svět je malý," těší Zuzku.

Po týdnu v údolí Nubra se cestovatelé vracejí zpět do Lehu a už musí rychle z Indie, vypršení víz se přiblížilo. „Je nám z toho smutno opustit hory, ale další stát na naší cestě je Nepál, tak tam snad nějaké užijeme," dodává Zuzana Wurstová.