A právě parta jedenácti dobrodruhů, která se zabývá pátráním a dokumentováním lodí české a československé námořní historie, se rozhodla tento vrak někdejší obchodní lodi navštívit a jako vůbec první česká skupina tuto loď, která tehdy plula pod československou vlajkou, podrobně zdokumentovat.

„Naším úkolem bylo nejen vrak lodi nafilmovat a nafotit, ale pokusit se zjistit i okolnosti nejasné příčiny potopení," sdělil Deníku historik Boris Gol, který se tomuto koníčku věnuje již více než pětadvacet let a v týmu party nadšenců zastává funkci technického a historického poradce.

Náklad železné rudy

O parníku, který leží v hloubce 43 metrů, se sice již dávno ví, ale nikdo jej dosud nezdokumentoval. „Rozhodli jsme se, že parník, který ztroskotal i s nákladem železné rudy, zdokumentujeme, a tak jsme vyrazili do Španělska. Před tím jsem ovšem musel oběhat státní archiv v Praze a zajistit si potřebnou dokumentaci. Ve Španělsku jsme pak oslovili tamní potápěčské centrum, se kterým jsme do toho šli. Od nich jsme měli půjčené gumové čluny s výbavou a každé ráno jsme vyjížděli na moře k ponorům. Od břehu je vrak vzdálen zhruba půl hodiny cesty," vzpomíná na dobrodružné zážitky Boris Gol.

Přestože pravděpodobnost, že se jedná o loď Arna, byla veliká, jistotu museli potápěči najít až u ní či přímo v ní. „První ponor byl spíše takový orientační, abychom se pod vodou zorientovali. Zjistili jsme, že téměř sto metrů dlouhý vrak je silně porostlý korály, které jsme však nemohli odstraňovat z důvodu toho, že je v místě přírodní rezervace. Jméno lodi jsme tedy na trupu neměli nárok přečíst, a tak jsme se  museli podívat i dovnitř." Týdenní mise ve Středozemním moři v Andalusii však podle něj byla nakonec přece jen úspěšná.

Razítko jako důkaz

V potopeném parníku, v jehož posádce byli tehdy i tři Češi, totiž výprava našla kromě zbytků telegrafu či půlky vany v kajutě kapitána i lodní razítko právě s logem a jménem Arna! „To pro nás byl další důkaz, že se opravdu jedná o loď, kterou jsme jeli zdokumentovat. Nic jsme z ní ale vyzvednout nemohli. To se prostě nedělá nikde na světě. Tady to bylo zakázané pod pokutou 12 tisíc euro," upřesnil Boris Gol, který už pomalu spřádá plány na příští expedici. „Již tři roky plánujeme cestu do Albánie. Najít a zdokumentovat tam dva rakouské parníky…"