Lubomír Kopal z Bruntálu vedl hektický život. Již před několika lety si někdejší podnikatel v autodopravě všiml, že mu trnou ruce a cukají na nich svaly. Tehdy tomu nepřikládal velkou váhu. Postupně mu začaly slábnut i nohy. Po několika vyšetřeních mu lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu.

Akce ZTePilí muži
na cestách
Veřejnost může na dobročinnou akci přispět finančně na účet občanského sdružení Donum 2200589859/2010 nebo přímo do pokladničky u účastníků cesty

26. srpna dojdou účastníci do Lipové-lázní, o den později do Branné, 29. srpna budou nocovat v Šumperku. 2. září budou pobývat v Olomouci. Přesný harmonogram a trasu cesty zájemci najdou na webu ztepilimuzi.blog.cz

Za tímto složitým názvem se skrývá onemocnění postihující centrální nervovou soustavu. Pacient v konečném stádiu není schopen ovládat většinu svalů a jeho tělo zůstává ochromeno.

Nemoc změnila Lubomíru Kopalovi od základů celý život. „Ještě loni touto dobou jsem normálně chodil i mluvil. A během roku skoro nemluvím ani nechodím, rukama těžko něco udělám," říká pomalu jen s obtížemi artikulující osmatřicetiletý muž.

Nablízku mu musí být pořád jeho doprovod. „Mám požádáno už i o invalidní vozík, protože nikde nedojdu. Takže během roku to je otáčka o 360 stupňů," dodává otec dvou dětí.

Lékaři dodnes nevědí, jak nemoc léčit. Nadějí je aplikace kmenových buněk, kterou však nehradí zdravotní pojišťovny. „Napsali jsme o pomoc mnoha firmám i bohatým lidem. Nikdo ani neodpověděl, natož aby dal nějakou korunu," popisuje Lubomír Kopal.

Jeho příběh zaujal studenta Davida Szotkowského. Spolu s Miroslavem Večeřou se rozhodli muži pomoci.

„Budeme se snažit podpořit pana Kopala v získání prostředků na aplikaci kmenových buněk, kterou už jednou podstoupil. Pomohla mu, zpomalila postup nemoci," říká jednadvacetiletý student Univerzity Palackého v Olomouci David Szotkowski, který sám trpí vrozenou svalovou atrofií.

V průběhu cesty se bude s kolegou snažit nejen získat peníze, ale také šířit mezi lidmi povědomí o problematice výzkumu a využití kmenových buněk.

Druhý z cestovatelů, Miroslav Večeřa, absolvuje 270 kilometrů dlouhou trasu na invalidním vozíku. Na něj jej upoutal rozštěp páteře.

„Každý den chceme ujít patnáct kilometrů. Bude to náročné, hlavně ty kopečky na začátku," odkazuje na přechod Jeseníků v prvních dnech cesty.

Podle svých slov chce pomoci člověku trpícímu vážným onemocněním, ale také sám sobě dokázat, že být na vozíku není takový hendikep a že může něčeho dosáhnout.

„Obavy mám jen z počasí. Když bude pršet, špatně se jede. Jsme ale dohodnutí, pokud se neodehraje zkáza světa, pojedeme za každého počasí," dodává Miroslav Večeřa.

Lubomír Kopal si pomoci obou mladých mužů velmi cení. „Doplněním kmenových buněk se mi prodlužuje život," vysvětluje.

Průměrná doba dožití v případě jeho nemoci je dva až pět let. Výroba a aplikace jedné dávky kmenových buněk stojí sto padesát tisíc korun.