Koně, psi, holubi, ale i ovce nebo slepice. Všechna tato zvířata byla často přímými účastníky tažení během obou světových válek. A o tom, že jejich role byla mnohdy nenahraditelná, svědčí nová expozice na hradě Grabštejn, kde jsou k vidění nástroje sloužící k jejich léčbě i uprostřed válečné vřavy. Okruh s názvem Veterinární muzeum aneb dějiny vojenské kynologie byl otevřen začátkem týdne.

Martin Vrchovský, hrázný přehrady v Liberci.
Hrázný je přehrady pán. Musí ji ale hlídat 24 hodin denně

Zaměření expozice není náhodné, ale odkazuje ke středisku armádních psovodů v podhradí, které je nedílnou součástí života na Grabštejně už od 50. let. „Muzeum představuje polní veterinární soupravy pocházející z výzbroje německé, sovětské i Československé lidové armády,“ uvedla kastelánka hradu Iva Bártová a upozornila hned na první exponáty, kterými jsou německé chirurgické soupravy používané na větší zvířata.

„Všimněte si, o jak precizní práci se jedná. Vše je provedené v nerezu, což byla tehdy raritní záležitost, protože se tento materiál nepoužíval ani v běžné humánní medicíně,“ vysvětlila kastelánka, podle níž se často zapomíná, že armáda byla obrovský kolos, který se musel nějak živit. „V týlu se proto hnala stáda zvířat, například ovce, prasata, ale také drůbež. A o ty všechny se museli postarat,“ dodala.

Jiří Pevný s manželkou mají na zahradě v Liberci přes 1000 kultivarů fuchsií. Každý rok otvírají svůj domov a pořádají jednu z největších výstav fuchsií v Čechách.
FOTO: Na zahradě mají největší výstavu fuchsií v republice

Součástí expozice je také část týkající se zdejšího výcvikového střediska psů. „Chtěli jsme ukázat, jaká vybavení používají kynologové v současnosti. Takže tady máme například cvičné obleky, které si navlékají figuranti, když učí psa pacifikovat vetřelce. Jeden oblek může vážit až 30 kilogramů,“ poznamenala kastelánka. Průvodci nevynechávají ani povídání o zdejším největším hrdinovi, psu Atosovi, který utržil vážná zranění v Afghánistánu a teď dožívá v podhradí coby válečný veterán.

OD BATOLAT KE PSŮM

Mezi zdejší nejzajímavější exponáty patří zřejmě narkotizační souprava pro psy. „Původně byla určená k uspávání batolat. Kynologové ale v 50. letech 20. století zjistili, že maska sedí nejen na děti, ale i na psí čumáky,“ vysvětlila Bártová.

Poslední sekci okruhu vévodí zmenšená maketa koně připomínající hračku pro děti. „Sice tak vypadá, ale jedná se o mistrovskou práci, která sloužila pro výuku na jezdecké škole,“ objasnila kastelánka, podle které trvá nasadit složitý postroj na koně až dvě hodiny, proto bylo potřeba jezdce pořádně zaučit.

Cenné louky s rozptýlenou zelení u Hrabětic.
Už tuto sobotu proběhne v Horním Maxově Slavnost jizerských luk

Tečku za expozicí tvoří malá polní souprava, která sloužila k péči o poštovní holuby. Málokdo totiž podle kastelánky ví, že tyto opeřence využívala česká armáda až do 60. let. K vidění je například i límec, který měl holubům zabránit „oďobávat“ si zranění. Veterinární muzeum připravila správa hradu u příležitosti 25. výročí od zpřístupnění Grabštejna veřejnosti a ke 100 letům vzniku republiky.