O prohlídky je mezi lidmi velký zájem, není proto vyloučeno, že zámek podzemí ještě letos znovu zpřístupní.

„Vzhledem k rozměrům samotného zámku patří i jeho podzemí mezi nejrozsáhlejší na památkových objektech 
v České republice. A to ani není podsklepen celý," říká kurátor František Šuman.

Sklepení se totiž nachází jen pod jižním a západním křídlem. Tato situace vyplynula především z přírodních podmínek. Skalní plošina, na které byl původní hrad vystavěn, se přirozeně svažovala směrem k jihu, proto byly paláce na jižní straně o jednu úroveň hlubší.

Velkou část sklepení vyrubali přímo do pískovcové skály na konci 17. století během barokní přestavby děčínského zámku havíři z nedaleké Krupky. Ti se podíleli také na Dlouhé jízdě, která je zasekaná do skály.

Na konci 18. století byl problém se sklonem vyřešen umělým násypem, který v jižní části nádvoří dosáhl výšky až 2 metry. Takto se původně přízemní prostory dostaly 
z jedné strany pod úroveň terénu. Zároveň došlo také ke zrušení tzv. Orlího příkopu, který původně rozděloval nádvoří na dvě části. Ten ovšem nebyl zasypán, nýbrž opatřen klenbou a následně přetvořen na rozsáhlý sklep, který později sloužil jako sklad vína. Čtyři místnosti ve sklepeních sloužily jako zámecký archiv.

„Hluboké sklepy pod západním křídlem nechal vybudovat pravděpodobně hrabě Maxmilián. Jejich využití přesně neznáme, možná se zde skladovalo víno, ale protože je tu poměrně teplo, zřejmě se zde od skladování vína později upustilo," popisuje ředitelka zámku Iveta Krupičková část zámeckého sklepení.

Na severní straně zámku je jediným podzemním prostorem lednice při někdejší zámecké kuchyni.

První zmínky o ní pocházejí z 1. poloviny 17. století a ke svému účelu sloužila až do 20. století.

Dalším zajímavým a poněkud stranou ležícím prostorem je místnost pod úrovní Dělové zahrádky.

K její historii nemáme přesné informace, obecně se soudí, že v dřívějších dobách sloužila jako strážnice.

Na zdech i stropech jsou dobře patrné nejen stopy po nástrojích, kterými havíři podzemní prostory rubali, ale je na nich i řada nápisů. A to hned ve třech jazycích – česky, německy i rusky. V jiných místnostech je pak na zdi vytesána hlava osla a člověka.

„Tady opravdu nepřipadá 
v úvahu, že by zde byl vstup do nějaké podzemní chodby," zmiňuje Iveta Krupičková na nejhlubším místě podzemí, které je pod hodinovou věží přibližně osm až deset metrů pod úrovní nádvoří, jednu z legend, která koluje Děčínem. Ta říká, že ze zámku vedla chodba pod Labem.

Komentované prohlídky budou začínat na prvním nádvoří a budou pokračovat 
v konírně. Do té totiž v minulosti část podzemí vedla, protože most, po kterém je přístup do konírny nyní, byl postaven až o přibližně sto let později.

„Nesejdeme ale přímo do konírny, ale zahneme do vinných sklepů. Tam se podíváme na rampu, po které chodili koně z konírny. Projdeme po schodech do prostor, kde se dělají prohlídky s Černým rytířem. Nahlédneme také do míst, kde jsou nejstarší, gotické sklepy," popisuje ředitelka zámku Iveta Krupičková s tím, že by celá prohlídka podzemních prostor, na kterou je potřeba si rezervovat místo na webových stránkách děčínského zámku www.zamekdecin.cz, měla trvat přibližně 45 minut.