Archeologický výzkum v místnostech paláce probíhá už od konce července. „Během stavby byla odstraněna konstrukce betonových podlah z osmdesátých let minulého století a dostali jsme se pod jejich úroveň,“ přiblížil archeolog Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově.

Právě v těchto místech narazili badatelé na zdi starších stavebních konstrukcí a odkryli průběh hlavní hradební zdi, která obepínala jádro Helfštýna. K ní byly během let postupně přistavovány další objekty na palácovém nádvoří.

Nejvzácnější je nález části zachovaného interiéru jedné z místností starého gotického paláce, která se skrývala pod vrstvou suti. Během radikální renesanční přestavby v 16. století totiž došlo k rozebrání staršího objektu a na jeho základech vznikl palác v rozsahu, jak jej známe dnes.

Fragmenty nátěrů

Starší architektonické pískovcové články jako ostění portálu či krakorce byly tehdy po vybourání vhozeny na podlahu místnosti a zasypány tunami stavební suti. „Pozoruhodné jsou dochované fragmenty původních barevných nátěrů na povrchu architektonických článků se zastoupením tří barev - černé, bílé a červené. Díky tomuto nálezu si můžeme představit, jak vypadala finální výtvarná úprava interiérů,“ řekl Zdeněk Schenk.

Rekonstrukce paláce na Helfštýně:

Dochovanou podlahu původní místnosti tvoří čtvercové oxidačně pálené dlaždice. Dlažba byla na jihozápadní straně porušena založením obvodové zdi renesančního paláce, na jihovýchodní straně pak založením příčné zdi, oddělující stávající místnosti.

Na povrchu zdí se dochovaly tři vrstvy gotických omítek, z nichž nejstarší nese na několika místech relikty malované výzdoby.

„Podařilo se objevit i zbytky heraldické výzdoby - nakoso umístěný erb, který je barevně rozdělený do několika polí. Jedná se o výjimečný doklad vysoké úrovně středověké architektury,“ poznamenal.

Hrad pod hradem

Tým archeologů tedy objevil „hrad pod hradem“ - části gotických místností východního paláce z doby pánů z Kravař. Původní stav interiéru se podařilo zakonzervovat díky zasypání místnosti stavební sutí v době radikální renesanční přestavby hradu.

„I když gotický hrad nezanikl v důsledku přírodní katastrofy, ale potřebou majitele přebudovat staré šlechtické sídlo na větší reprezentativnější objekt, můžeme tento nález s určitou nadsázkou nazvat středověkými Pompejemi dolního Pobečví,“ podotkl s úsměvem Zdeněk Schenk.

V horní části zásypu místnosti byl nalezen rozsáhlý soubor zlomků pozdně gotických reliéfně zdobených komorových a římsových kachlů s heraldickými motivy, a to přibližně z roku 1500.

„V prvním případě se jedná o vzácné exempláře kachle s erbovním znamením pánů z Kravař, který představuje zavinutá střela. Jde o stylizaci zápalného šípu s navázaným pruhem látky. V každém rohu kachle jsou patrná velká gotická písmena,“ upřesnil.

Na Helfštýně odkryli i středověký odtokový kanál:

Ve druhém případě jde o části kachlů s heraldickým motivem Albrechta Kostky z Postupic, který vlastnil Helfštýn v letech 1467 až 1474. Erbovní znamení tvoří hrábě, umístěné ve štítě, a nad ním se nachází klenot v podobě vlčí hlavy s obojkem.

„Několik zlomků římsových kachlů s vrcholovým cimbuřím nese reliéfní nápis MARIA, znázorňující náboženský motiv,“ dodal.

Tým přerovských archeologů zajistil s pomocí detektoru kovů také čtyři stříbrné mince, které budou laboratorně ošetřeny a podrobeny numizmatické analýze. Mincí už badatelé našli během výzkumu na Helfštýně stovku.

Zajímavostí je i soubor částí pozdně gotických, renesančních až raně barokních reliéfně zdobených komorových kachlů, které byly součástí kamen, jimiž byly vytápěny jednotlivé místnosti paláce od druhé poloviny 15. století až do druhé poloviny 17. století.

K nejmladším patří barokní zeleně glazované exempláře s heraldickým znamením jednoho z posledních vysoce postavených úředníků, spravujících hrad. Podle iniciál W.D.S.V.Z se jedná o Wolfa Dietricha Světlíka z Gzesu. Na kachli je i jméno jeho ženy „Katersina“ a vročení - 1663.