Jiří Kučera vrací původní podobu někdejšímu hostinci Sturm Gasthaus v místě, které bývalo historickým centrem obce a náměstím. Patřily do něj od 16. století za dob vládnoucích Valdštejnů zámek, později přebudovaný na pivovar, škola a kostel s farou.

Zámek ve Světlé nad Sázavou prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která odkryla řadu zajímavých historických objevů.
Rekonstrukce zámku ve Světlé nad Sázavou odhalila pět oken z doby baroka

Ve druhé polovině 18. století vyrostly na místě původních hospodářských budov a mlýna nové domy a mezi nimi i hostinec Josefa Sturma, který tam provozoval také řeznictví. V patře budovy se nacházel sál pro plesy a divadelní představení. Za komunistické éry bylo všechno pryč.

Komunistická krychle

"Rudník považuji za obec neuvěřitelných pokladů, ale nevyužitých, a tento dům je toho příkladem. Přitom zvenčí vypadá jako komunistická krychle," říká Jiří Kučera. "Nikdo si nekoupí hnusný barák, aniž by věděl, co s ním má dělat. Mým záměrem je vrátit mu původní stav a otevřít ho veřejnosti pro konání akcí, výstav, trhů nebo slavností. Vzniknou v něm bytové prostory, menší apartmány. Spodní nebytové prostory chci nabídnout jako plochu pro obchod, klidně ho nechám půl roku bez nájmu, aby prostor našel využití," přibližuje svoje představy.

Dům v Rudníku koupil proto, že se rád věnuje rekonstrukcím a vrací objektům ztracenou energii. "Přijde mi rozumnější investice do takového objektu než kupovat v Praze půlku garsonky," přiznává.

Zazdili bohatě zdobený strop

Ještě než dům kupoval koncem loňského roku od dvou soukromých vlastníků, kteří z něj měli kancelář a apartmán, narazil při důkladné prohlídce na zajímavý objev. Dírou na půdě viděl zazděný strop. Jak vyšlo najevo, patřil k tanečnímu sálu hostince, kam se chodili bavit obyvatelé tehdejších Heřmanových Sejfů, jak se dříve Rudník jmenoval.

Do štoly v Komorní hůrce budou moci lidé vstoupit jen s ochrannou helmou. Ty první na začátek štoly už umístil i seismolog Milan Brož.
Světový unikát. Lidé se podívají do nitra vyhaslé sopky u Chebu

"Vertikální sálová okna byla brutálně zazděna a nahrazena trojdílnými horizontálními podle projektu ze 70. let. Fasáda byla osekána, zevšedněla. Vnitřní prostory byly rozpříčkovány a bohatě zdobený strop tanečního sálu zmizel nad novým, sníženým zastropením. Paradoxně tím byl zachráněn a je tak, vedle částí oken, nalezených na půdě, jediným pozůstatkem původního interiéru," informuje historička a kronikářka Rudníku Olga Hájková. V současné době prochází očistou a následně bude restaurován. "Objev tanečního sálu mě vyprovokoval k větší aktivitě a snaze měnit podobu historického centra, kterému se říkalo Templ, tedy chrám, což potvrzovalo jeho sílu," tvrdí majitel domu č.p. 132.

Podle něj by měl být sál k dispozici ubytovaným i veřejnosti. "Bude v původním stavu, doplněný špaletovými okny. Snažím se o co nejvkusnější rekonstrukci. Časový horizont pro dokončení si nedávám, půjdu postupně," dodává. Během oprav oškrábali strop, vybourali příčky i původní klenutá okna, zazděná za socialismu. "Je to jeden z nejvíc zprasených domů v Čechách, který jsem viděl," nebere si servítky architekt. "Byl neskutečně degradovaný. Je to ale naše historie a měli bychom se poučit," říká Jiří Kučera.

Dům míval honosný vzhled a noblesní okna

Podle historičky a kronikářky obce Olgy Hájkové se dům nachází v historickém centru Rudníku, tehdejších Heřmanových Sejfů, jak se obec do roku 1952 nazývala. Centrum tvořil za Valdštejnů, v době od 16. století, zámek, později přebudovaný na pivovar, škola a kostel s farou. 

Vedle zámku se rozkládal panský Horní dvůr, kam patřily hospodářské budovy a mlýn. Zrušen byl v 18. století. Na jeho místě později vznikly nové domy. Mezi nimi, hned vedle pivovaru, i dům č.p. 132, známý jako Sturm Gasthaus - hostinec Josefa Sturma, který tam provozoval také řeznictví. V patře budovy se nacházel sál pro plesy a divadelní představení. Honosný vzhled dodávala domu noblesní okna s půlkruhovým zaklenutím lemující sál i štuková výzdoba fasády.

Při pohledu z dálky spoluvytvářel, spolu s pivovarem a kostelem, působivé panorama historického centra obce. To za komunistického režimu postupně zaniklo. Pivovar zchátral a necitlivé stavební úpravy zcela změnily vnitřní i vnější podobu domu č.p. 132. Dům byl přebudován pro různé účely. Po válce tam byla škola, poté ubytovna pro zemědělce. Jak vzpomínají místní, v 60. a 70. letech budova připadla státnímu statku a ten z ní udělal noclehárnu pro kombajnéry, které neměl kam umístit. Později fungovala jako jídelna, dílny, byty, kanceláře.

O revitalizaci Prokopského jezírka se pře spolek ekologů s pražským magistrátem.
Spor o jezírko v Prokopském údolí. Bude z atraktivního místa páchnoucí močál?