Projekt Česko-polské hřebenovky inspirovala legendární Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg). Ta bývala nejvyhledávanější a nejdelší turistickou cestou na našem území. Místo turistických značek, jaké známe dnes, byla trasa označena logem modrého hřebínku, který se podobal ležícímu písmenu E.

Modrá hřebenovka

V dobách své největší slávy Modrá hřebenovka vedla z Durynska přes Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické a Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Králický Sněžník až na Praděd.

Stála za ní idea zpřístupnit horské hřebeny od Sárska po Slezsko. Do Jeseníků pronikla v roce 1918. V té době už byla vyznačená trasa od Sněžky na Praděd.

Nové rozhledny

Obnovit historickou Modrou hřebenovku se rozhodly čtyři kraje se svými polskými partnery. Turisté se na Česko polské hřebenovce mohou těšit na pět set kilometrů značených tras vedoucích převážně po hřebenech pohraničních hor i spoustu nových rozhleden a vyhlídek.

Mezi Ještědem a Pradědem by mělo vzniknout osmnáct nových rozhleden a vyhlídkových míst, a to na české i polské straně hranice. Součástí projektu za 280 milionů korun má být také oprava turistických chodníků a propagace. Projekt počítá s tím, že dotace Evropské unie by měla pokrýt většinu nákladů.

Mezi nejdražší prvky patří nová rozhledna na vrcholu Králického Sněžníku. Náklady kolem 78 milionů korun prodraží přeprava stavebního materiálu na vrchol vrtulníkem.

Jedna rozhledna bude z elektrárny

Podstatně levnější rozhledna by měla vzniknout v Novém Hrádku na Náchodsku z bývalé větrné elektrárny. Další rozhledny by měly vzniknout na Rychnovsku a na vrcholu Velké Deštné, která je nejvyšším vrcholem Orlických hor.

„Projekt bude předložen v druhé polovině letošního roku. Mělo by o něm být rozhodnuto v roce 2016," uvedl sekretář Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek.

Projekt by měl být pokračováním Česko saské hřebenovky, na kterou získal evropskou dotaci Liberecký kraj se svým německým partnerem. Tato trasa spojuje vrcholové partie Jizerských, Lužických a Žitavských hor, propojuje Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet.

„Celková délka státních hranic České republiky s Polskem je 762 kilometrů, přičemž česko polská hřebenovka z toho bude zaujímat pět set jedna kilometrů. Do projektu je zahrnuto hlavní přírodní dědictví horských oblastí od Jizerských hor až po Jeseníky," přibližuje projekt jednatel Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.

Upozorňuje, že obnovení Modré hřebenovky Blauer Kammweg by mělo vést k navýšení návštěvnosti, čímž podpoří vznik pracovních míst v regionech s vysokou nezaměstnaností.