Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ilona Bittnerová: Moje dcera se už nemůže dočkat, až vymyslíme další cestu

/ROZHOVOR/ Ilona Bittnerová má za sebou tisíce kilometrů v nejrůznějších částech světa. Cestuje mimo klasické cestovní agentury, většinou po vlastní ose, a to dokonce se svojí malou dcerou. I proto řeší otázky, které mohou mužským cestovatelům připadat zbytečné. Působí také jako profesionální průvodkyně a společně s Lilií Khousnoutdinovou je zakladatelkou projektu Ecstatic Travel, a zároveň i autorkou návodu na výjimečné cestování.

10.7.2017
SDÍLEJ:

Ilona Bittnerová s dcerou v IndonésiiFoto: archiv Ilony Bittnerové

Vzpomenete si na svoji úplně první cestovatelskou výpravu?
První zážitek z cestovatelské výpravy, který si pamatuji, je, když jsem vypila šampón z modrého plastového delfínka, kterému se dala sundat hlava. Ročníky z osmdesátých let si budou pamatovat. Stalo se to na zadní sedačce Škody 120 cestou do Bulharska a bylo mi tehdy čtyři nebo pět let, protože brácha tam ještě nebyl. Skály, moře a jak si mě rodiče házejí ze skály, aby mě dostali přes vlny do vody, znám už spíš z fotek.

A jaká byla vaše první dospělá výprava?
Svoji první větší cestu jsem podnikla se svými přáteli z vysoké školy na Kamčatku. Příroda byla nádherná, užili jsme si legraci, ale uvědomila jsem si tam, že chci být mnohem víc v kontaktu s místními lidmi a kulturou. Hodně mě bavil večer, kdy jsme v chatce pod sopkou hráli na kytaru se skupinou ruských dobrodruhů. Podobná situace se opakovala i o rok později v Kyrgyzstánu. Kamarádi se místních spíš stranili a starali se… vlastně už ani nevím o co. O sportovní výkony? Jsem prostě společenský typ. Mám ráda příběhy.

Vášeň pro dobrodružství a příběhy vás tedy provázely již od dětství?
Určitě ano. Maminka byla velmi praktický spolucestovatel, protože komfort, který mi poskytovala, pravděpodobně přispěl k vytvoření pozitivního vztahu k cestování. Momentálně podobný komfort vytvářím své šestileté dceři, která už se nemůže dočkat, až vymyslíme nějakou další cestu a zase někam vyrazíme.

Daří se vám kombinovat běžný život a práci s cestováním? Jde to?
Jde mi to, alespoň si to myslím, docela dobře. Za rok podnikám maximálně dvě delší cesty bez počítače, ale jinak si cestu plánuji tak, aby moje „kancelář“ mohla jet se mnou a byla funkční. V Tanzanii ani Indonésii to problém není, „road-tripová“ Albánie bývá mimo signál.

Říkáte – „moje kancelář“. Jaké je vaše civilní povolání?
Pokud se ptáte, co mě živí, tak je to internetový obchod pro ženy, ke kterému jsem teď v červnu otevřela v Praze i obchod kamenný. Moje práce je velmi různorodá, ale dělám ji z devadesáti procent ukazováčkem na počítačové myši.

Často zmiňujete své oblíbené destinace, například Bhútán, Tanzanii, Indii, Albánii… Z pohledu většiny nejde o úplně bezpečné lokality, natož pro samotné ženy.
Všechny země jsou nebezpečné, i ta naše. Všude se vám může něco stát, na váš dům může dokonce spadnout letadlo, ale s tím nic neuděláte. Ostatní lze ale celkem snadno minimalizovat. Pokud někam cestuji, zjistím si bezpečnostní rizika dopředu a podle svých zkušeností také vyhodnocuji zdroje informací. Kdybych se například řídila doporučením z průvodců a našeho MZV, tak bych nikdy nezjistila, jak v Tanzanii skvěle vaří. Na druhou stranu vím, že v této zemi existuje malárie, vím, co to je za nemoc a vím, jak se proti ní chránit. Nebezpečí lze eliminovat pomocí dostatku informací a také dobré nálady i úsměvu. Pokud se na lidi usmíváte, pak vám pomohou.

Dostala jste se někdy do situace, kdy jste pomoc opravdu potřebovala?
Samozřejmě, takových situací byla spousta. Někdy potřebujete větší pomoc, někdy menší. Vybavuji si například moc milého doktora v nemocnici v Daru, který mě zahlédl, jak jsem bílá, když mi sestra do žíly na ruce píchala antibiotika. Přišel za mnou a masíroval mi ruku kolem vpichu. Nevím, zda to fyzicky pomohlo, nejvíc pro mě znamenal jeho úsměv a to, že si všiml, že je mi opravdu zle. Jindy mi zase pomohl jeden z party chlapů, kteří nás unesli. Během několika hodin jsme měli docela dost času navázat hovor a nějak spontánně k tomu došlo. Nakonec mi vrátil docela dost peněz na cestu zpátky i můj a Helenky foťák.

Takže vás zachránila vaše výřečnost? I tak to zní dost divoce… Cestovala jste tehdy sama, či ve skupině?
Cestovali jsme ve skupině. Nevím, co přesně pomohlo. Nějak jsem situaci vyhodnotila, řídila jsem se zdravým rozumem a byla přátelská jako vždycky. Destinaci dobře znám, takové věci se mohou stát.

A ani tento zážitek vás od cestování neodradil?
Rozhodně ne. Víte, co všechno se už stalo v Praze na Karláku? A vyhýbáte se mu?

Proč milujete zrovna Albánii a Tanzanii? Čím vás uchvátily?
V Albánii, která je ještě třikrát menší než naše malinká země, je neuvěřitelné množství věcí. Vysoké hory, divoké řeky, azurové moře a nepřeberné množství unikátních historických památek, jež reprezentují různé kultury. Je to země zaslíbená. Byla jsem tam víc než desetkrát a stále jsem zdaleka nebyla všude a neviděla všechno, co chci prozkoumat. Navíc místní lidé jsou báječní. Tanzanie je úplně jiná. Jednak je desetkrát větší než naše země, jednak vlhkost a teplo doslova požírají před očima vše, co lidé vytvoří. Takže stopy dávných časů tam jsou vidět úplně jinak a všechno se děje víc „na zemi“. Vždycky si tam parádně srovnám životní hodnoty.

Na webu uvádíte čtyři nejčastější limity, které ženám mohou bránit v cestování – „bojím se jet sama“, „chci cestovat, ale mám děti“, „je to příliš drahé a složité“, „proč cestovat, když jsou všude turisté“. Dokážete je klientkám vyvrátit?
Pokud se bojíte jet úplně sama, vyzkoušejte si nejdřív cestu s nějakou českou cestovkou nebo můžete vyrazit na zájezd s námi. Moje zkušenost je taková, že se vždy sejde parta fajn lidí a cestování je moc příjemné. Za sebe mohu doporučit Mundo, Adventuru, Cvok a Povodu – záleží, na jaký typ cesty se cítíte. Cestování s dětmi není problém, jde jen o to se s nimi domluvit a brát je jako parťáky, zapojit je do plánování i odpovědnosti za to, jak se cesta vydaří. Pokud je to pro vás složité, cestovní kancelář vám to zjednoduší. Nebo vycestujte jen ke kamarádce na chatu, to bývá docela jednoduché a také levné. Ohledně levných cest – právě zmíněné cestovky nabízejí cenově dostupné zájezdy, a pokud se vydáte třeba na Šumavu pod stan s vlastním vařičem, neutratíte o moc víc, než když zůstanete doma. Není nutné jet na druhý konec světa.

Opravdu je možné cestovat bezpečně i se svými ratolestmi, dokonce s malými dětmi?
Ano, já teď většinu cest podnikám se svou dcerou a zatím nebylo nic, co bychom spolu nevyřešily.

Čím je cestování s dítětem specifické? Na co je nutné klást zřetel a čeho se naopak vyvarovat?
Nestaráte se jen o sebe a svoje zájmy, musíte se věnovat i dítěti. Záleží hodně na tom, kolik má let, jak ho vedete k samostatnosti a jak ho respektujete. U nás je cesta na společné domluvě. Neoznamuji Helče, jak to bude, diskutujeme o tom. Z praktických věcí jde například o to, že musíte myslet víc na jídlo. S hladovým dítětem se cestuje dost špatně. Také jsem opatrnější, co se týká hygieny. Dítě bude průjem snášet hůř než vy a i pro rodiče to může být hodně nepříjemné. V neposlední řadě hlídám, aby byla vždy dostupná nějaká nemocnice (nejedeme třeba do džungle, odkud je to do nejbližší nemocnice tři dny cesty).

Jsou země, kam byste ani vy nedoporučila cestu s dítětem?
Ať si každý cestuje tam, kde to má rád. Já bych s dítětem nejela do země, kde je válečný konflikt.

V poslední době, kvůli různým teroristickým útokům a podobným excesům, ale převládá názor, že cestovat mimo skupinu, sólově, je extrémně nebezpečné. Umím si představit, že mnoha ženám by jejich partneři a rodiče takový nápad hned rozmluvili.
Tak to je na každém, zda si svoje sny nechá rozmluvit. Já raději risknu, že někde umřu, než abych riskovala, že budu sedět doma a na smrtelné posteli budu plakat pro ztracené roky i nesplněné sny. A vzhledem k tomu, že moje dcera je malá a že za ni mám zodpovědnost, nedovolím, aby něco propásla. Například tím, že naprosto zbytečně prosedí hodiny a hodiny svého dětství ve škole.

Vaši blízcí se o vás nebojí? Čím a jak uklidňujete jejich obavy?
Říkám jim, kam jedu a proč. S moderními technologiemi můžeme být téměř pořád ve spojení, takže mají přehled, že mě ani dceři nic není (anebo je a řešíme to). Moji blízcí navíc vidí, že se vracíme moc šťastné, což zase dělá šťastné je.

Máte nějaké tipy a triky, aby cestování bylo skutečně zábavné, ne jenom pouhé přemísťování z lokality do lokality?
Pro mě je moc zábavné přemísťovat se z lokality do lokality (smích). Miluji například tanzanskou hromadnou dopravu nebo dlouhé přejezdy ČR–Albánie (hlavně Karosou). Teď v dubnu jsme byly s dcerou v Albánii na vodě, autobus jsme si docela užily. Když nepozorujeme krajinu a nevyprávíme si, tak si čteme (já čtu nebo se Helča učí číst), hrajeme hry nebo jíme. Mám ráda samotnou cestu. Kdo to tak nemá, měl by si najít nějakou lokalitu, kam chce jet a pak dopravu, která ho tam co nejrychleji přemístí. Já, pokud je to možné, volím road trip.

Jak a kde jste se dala dohromady s Lilií Khousnoutdinovou?
Našla jsem si Lilii na internetu… Někde na mě vyskočila, možná ještě v souvislosti s porody nebo jako kněžka. Pak jsme se několikrát setkaly na kurzu, který vedla, ale protože jsem byla dost okouzlující, nakonec se se mnou začala i kamarádit. (smích)

Spolu jste vytvořily jednoduchý video-manuál na cestování?
Vymyslela to Lilia. A protože ví, že cestování je také moje téma, pozvala mě do svého projektu. Ale ještě stále ho tvoříme. Asi třetina programu je už k dispozici, další věci máme roztočené a trochu nás zaseklo, že Lilii i s materiály ukradli počítač (v Praze, v žádné vyhlášené nebezpečné destinaci).

Objevily se na váš projekt nějaké zajímavé a překvapivé reakce?
Já už cestovatelské projekce, programy pro školy a výstavy dělám více než deset let, takže mě hned tak něco nepřekvapí. Často mi lidé volají, aby získali informace pro cestu do Albánie nebo Tanzanie, setkávám se také s obdivnými reakcemi, že cestuji s malou dcerou (určitě mě lidé i kritizují, ale to se tady u nás moc do očí neříká). Prozradím vám vtipnou reakci na výstavy obrazů z Tanzanie – pán se mě ptal, za co tam ty obrazy s malíři vyměňuji. Chvíli mi trvalo, než mi vůbec došlo, na co se ptá. Pak jsem mu vysvětlila, že v Tanzanii mají peníze. Z toho vidíte, že přednášky jsou opravdu potřeba! Bohužel, třeba na středních školách se často setkávám s odmítavou odpovědí a s vysvětlením, že na to nemají čas.

Nabízí i naše země nějaké neobyčejné cestovatelské zážitky?

Spoustu. Po Čechách jezdím moc ráda autem. Loni jsme byly s dcerou a naší fenou na vodě na Moravě, a pak rovnou v Beskydech. Spaly jsme v dodávce i ve stanu, vařily na vařiči, odháněly dotěrný hmyz (zlatá Tanzanie proti povodí Moravy!). Letos jedeme na festival, na který naváže tábor s koňmi a „Indiány“. To je Helči akce, jedu jako doprovod. A vzhledem k tomu, že bydlíme v Jizerkách a máme psy, jezdíme na malé výlety „kolem domu“ docela často.

***

Ilona Bittnerová (*1982) je cestovatelka, farmářka a majitelka e-shopu pro ženy Kalisek.cz a cestovatelského e-shopu Ecstatic Travel. Pochází z Čelákovic, žije v Horním Maxově v Jizerských horách. Vystudovala Přírodovědeckou a Matematicko-fyzikální fakultu UK, obor učitelství pro střední školy. Jejími nejoblíbenějšími destinacemi (kam jezdí již mnoho let sama, s rodinou, s přáteli i jako průvodkyně) jsou Albánie a Tanzanie. Kromě těchto zemí navštívila například Nový Zéland, Indonésii, Zambii, Kyrgyzstán, Kamčatku a mnoho míst v Evropě. Cestuje ráda i po Čechách, jezdí na kajaku i lyžích a občas zvládne i něco pěšky.

Inspirace od žen, které toho procestovaly obdivuhodně mnoho. Vášnivé cestovatelky, Lilia Khousnoutdinova a Ilona Bittnerová, vytvořily za pomoci několika vzácných hostů jednoduchý video-manuál pro kohokoli, kdo chce cestovat lépe: levněji, zajímavěji, jednodušeji, bez omezení, klidně s dětmi a hlavně s větší zábavou a mnoha fascinujícími prožitky.

Autor: Denis Drahoš, Ilona Smejkalová

10.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mráz na podzim. Ilustrační foto.
3

Následující čtyři týdny budou teplotně mírně nadprůměrné

Plameny v sobotu dopoledne zachvátily motorest v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ.
AKTUALIZOVÁNO
4

VIDEO: Kvůli požáru motorestu byly uzavřeny pumpa i dálnice D10

Pospíšil chce být předsedou TOP 09, připravil by stranu na blížící se volby

Pokud europoslanec Jiří Pospíšil příští neděli vystřídá ve funkci předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, chce se soustředit v první řadě na přípravu komunálních a senátních voleb. Řekl, že za překážku pro vedení TOP 09 nepovažuje svoje angažmá v evropské politice. Existuje řada europoslanců, kteří úspěšně vedou politické strany, uvedl. Jako nejbližší příklad zmínil šéfa slovenské opoziční strany Svoboda a solidarita a europoslance Richarda Sulíka.

Zimbabwe slaví, že Mugabe padne, ten ale odstoupit nechce

/VIDEO/ Tisíce Zimbabwanů vyšli do ulic hlavního města Harare, aby oslavili armádu, která odstavila prezidenta Roberta Mugabeho, a současně vyzvali třiadevadesátiletého diktátora, aby konečně rezignoval. Ten ale stále odmítá podobné prosby vyslyšet.

Nepodléhejte panice, vyzval vůdčí politické strany německý prezident

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier varoval politické strany, které se snaží vytvořit novou vládní koalici pod vedením kancléřky Angely Merkelové, aby se nezabývaly panickými debatami o nových volbách.

AKTUALIZOVÁNO

U Bělče se srazila dvě auta. Dva lidé zemřeli, další tři transportoval vrtulník

V lesním úseku poblíž obce Běleč na Kladensku se v sobotu patnáct minut před 17. hodinou čelně srazila dvě osobní auta. Nehoda má tragické následky: dva mrtví a tři zranění lidé. Po nehodě zůstaly osoby zaklíněné ve vozidlech. Na pomoc jim proto okamžitě letěl vrtulník. Pro dva z nich už bohužel zbytečně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT