Bezproblémová cesta do Chorvatska

Jaderské pobřeží je letním cílem největší části českých turistů. Při cestě přes Brno obvykle nepředstavuje území Rakouska žádnou komplikaci. Tradiční trasa vede přes Mikulov a obchvat Vídně po dálnici A3 a poté slovinský Maribor. V případě, že před Štýrským Hradcem zhoustne provoz, představuje dobrou alternativu kombinace rychlostních silnic S6 a S35. Celé Rakousko je možné touto trasou projet za pouhé tři hodiny.

Klepnutím na náhled zobrazíte mapu v plném rozlišení:

jak projet Rakousko v létě

Slovinsko: Malá země, mnoho tras

Zajímavější je plánovat dovolenou ve Slovinsku či na Istrii. Při cestě z Prahy je nejlevnější a zároveň nejkratší nepříliš známá trasa přes Linec a dálnici D9. Spořivější šoféři mohou sjet na exitu 48 a obětovat 12 minut času jízdou přes Liezen. Rozmanitá pouť dále vede po spolkové silnice B114, B317 a rychlostní komunikaci S37 přes Celovec a poté stoupá strmě vzhůru po B91. Od české až k slovinské hranici bude trvat přibližně 4,5 hodiny.

Většina navigací nicméně bude preferovat o 50 kilometrů delší, zato však o půl hodiny rychlejší cestu přes Solnohrad. Za pohodlí se platí, kromě dálniční známky je třeba počítat s mýtným téměř dvacet eur.

Nová část dálnice A5 vedoucí z Brna do Vídně:

Do Itálie bez dvojího placení jen těžko

Všemi třemi výše uvedenými trasami se lze vydat i na dovolenou k benátskému pobřeží. Je-li ovšem cílem oblast Gardského jezera nebo Toskánsko, bude lepší zamířit na Innsbruck a odtud na Brennerský průsmyk. Od letošního léta skončila možnost objet placenou dálnici po staré silnici (podrobnosti níže). Sto kilometrů v Rakousku si tak na mýtném vyžádá zhruba pětisetkorunu.

Kdo má hluboko do kapsy, může sjet z německé autostrády A8 na 97. kilometru a vydat e po silnicích první třídy č. 318, 307, 181 a 171 kolem Agenského jezera až do Innsbrucku bez použití rakouské dálnice. Navazující úsek na jih je sice zatížen mýtem, k jeho požití však dálniční známka není třeba.

Vyhýbat se mýtnému? Ne vždy to má smysl

Úseky, za které je v Rakousku nutné platit zvlášť, představují zejména dálniční tunely. V některých případech se vyplatí mýtnice objet.

Takovým případem je třeba Gleinalmský tunel. Ten byl sice zprovozněn už v roce 1978, avšak pouze v jednom tubusu. Druhý tubus bude zprovozněn až v závěru letošního roku. Před oběma portály se proto často tvoří zácpy. V tunelu nejsou výjimkou smrtelné nehody, na konci května zde vyhasly dva lidské životy. Představuje navíc jediný mýtný úsek, který je možné objet po rychlostních silnicích.

Ani tunel pod Karavankami zatím není čtyřproudý. Rozšiřování téměř osmikilometrové stavby z roku 1991 započalo teprve letos, hotovo má být v roce 2026, a to pouze z rakouské strany. Alternativní stará silnice vede přes Ljubleljské sedlo. Je však velmi strmá a plná serpentin, takže ji lze coby objízdnou trasa doporučit jen řidičům přijíždějícím od Celovce.

Náročná přinejmenším na spotřebu je také objížďka dvou placených tunelů na dálnici A10, která vede pod vrcholy Vysokých Taur. Trasu po silnici B99 si užijí ti, kteří mají rádi serpentiny a horská panoramata. Na dálnici je možné se vrátit už v polovině na exitu 104 u městečka Sankt Michael im Lungau, mýtné pak bude poloviční.

Odpočinek i zážitek ve vlaku

Alternativou pro znavené řidiče a děti může být cesta po B167 přes letovisko Bad Gastein. Ta končí na nádraží v Böcksteinu, odkud každou hodinu vyjíždí autovlak do stanice Mallnitz na druhé stráně hlavního hřebene Taur. Platí se jízdenka pouze za automobil, jeho pasažéři pak mají jízdu zdarma.

Podstatně jednodušší je vyhýbání se dvoutubusovému Bosruckému tunelu na Pyhrn Autobahn. Při standardním provozu zabere cesta přes horské sedlo, která dalo celé dálnici jméno, a město Liezen po silnicích B138 a B320 jen 12 minut navíc.

Nejdelší silniční tunel v Rakousku se nachází až 850 metrů hluboko pod Arlberským průsmykem na pomezí Tyrolska a Vorarlberska. Ve skutečnosti ho tvoří dva tunely, což však řidiči nepoznají. Most nad říčkou Rosanna je totiž také veden v uzavřeném tubusu.

Krátké, ale drahé dálniční úseky

Jednou z výjimek v rakouském systému zpoplatnění dálnic je Brennerská autostráda. Ta byla postavena už v 60. letech jako jedna z prvních horských dálnic na světě. Její součásti je Most Evropy tyčící se 190 metrů nad údolím řeky SIll, který se deset let pyšnil titulem nejvyššího mostu v Evropě. Pro použití dálnice A13 sice není nutná dálniční známka, vybírá se na ní však mýto. Od letošní sezóny navíc platí zákaz vyhýbat se placení poplatku jízdou po souběžné staré silnici A182, na začátku června začala rakouská policie tento zákaz u tranzitní dopravy vymáhat.

Naopak u Bodamského jezera se dálničnímu poplatku vyhnout lze. Značné části řidičů se přirozeně nechce platit rakouská dálniční známka, když se potřebují jen prosmýknout do Švýcarska. Do roku 2013 tento problém řešila takzvaná „Korridor-Vignette“, která umožňovala překlenout 23kilometrový úsek za pouhá dvě eura. Pak však byla bez náhrady zrušena, spořivcům proto nezbývá než projet podél pobřeží jezera často ucpané centrum města Bregenz.