Známý český novinář Jan Šmíd o britské metropoli řekl, že je svým mixem mnoha kultur vlastně celým světem v menším provedení. Své místo v ní zaujímá i česká část ta se sice denně potkává s velmi odlišnými životními styly, na tradice svého rodiště však nezapomíná.
Deník v předvánočním čase vyzpovídal dvě Češky, které na nejrušnějším místě Albionu žijí. Jak prožívají svátky na ostrovech ony? Rodačka z Jihlavy Gabriela Kontopoulos Medřická bydlí v londýnské čtvrti Leytonstone s manželem a třemi syny v předškolním věku. Právě u dětí se nejrůznější vánoční zvyky pochopitelně setkávají s největším nadšením. „Hlavní tradicí je samozřejmě živý stromeček a jeho zdobení. Máme ho před domem i uvnitř. Kluci mi vždycky rádi pomáhají, i když jsou pořád malí. Spoustu zvyků budeme během let ještě objevovat,“ usmívá se Češka, jež se do Anglie přistěhovala v roce 2004.
Původně přijela proto, aby si zlepšila angličtinu a zůstala dodnes. Potkala totiž svého muže Marka, jenž pochází z Řecka, ale v Británii žije už od studentských let. Kromě společné vášně, volejbalu, se spolu shodnou mimo jiné i na datu Štědrého večera. „V Řecku si lidé tradičně dávají dárky až na silvestra, především tedy ortodoxní křesťané, jichž je tam většina. Markova rodina však výjimečně slaví stejně jako my,“ vypráví žena, která má v Londýně na starosti mimo rodinný beachvolejbalový byznys i cvičení pro maminky s dětmi.

Vyhoví si kromě oslav i v přípravě sváteční tabule? „Většinou přizpůsobujeme večeři prostředí, kde momentálně jsme. Po svátcích strávených v Čechách nebo Řecku jsme byli loni konečně v Londýně a udělali jsme si krocana. Myslím, že v budoucnu to bude naše vánoční jídlo, protože ho Mark umí výborně připravit. Kapra nejíme, protože i já v dětství spíše jedla kuřecí řízky s bramborovým salátem,“ přiznává Gabriela.
Vánoční Anglie však neznamená pouze krocana s nádivkou. Gabrielu zaujaly i další maličkosti, které místním lidem dělají každoročně radost. „Líbí se mi, že si Britové předávají dárky až na druhý den. Loni jich navíc kluci dostali tolik, že jsme jim je rozdělili Ježíšek přišel večer, Santa ráno. Asi se toho systému budeme držet, měl úspěch, k tomu byl i jednodušší na přípravu,“ tvrdí s úsměvem.
„Člověk hlavně chce, aby děti uvěřily, že se oba objevili už během večeře. Občas se proto během ní vytratíme, abychom upili mléka nebo ulomili kus sušenky, taky vyrábíme stopy ve sněhu, nakonec zazvoní zvoneček… Nevím ale, jak dlouho nám to ještě bude procházet,“ zamýšlí se.
Co jí v britské metropoli během Vánoc schází? „Třeba klasické české pohádky. Ze všeho nejvíc ale určitě rodina,“ uzavírá.
ČESKÉ I FRANCOUZSKÉ TRADICE SI NAMÍCHÁME
Poněkud odlišně bude svátky oslavovat Hana Pospíšilová, jež v Londýně bydlí se svým francouzským partnerem. Z Litomyšle se do bezmála devítimiliónového města přestěhovala v srpnu 2016, jeho pravou vánoční atmosféru však okusí až letos. „Vždy jsem předtím trávila Štědrý den doma s rodinou. Letos tady poprvé zůstaneme s přítelem Kevinem, přičemž jsme se rozhodli, že si české a francouzské tradice namícháme,“ usmívá se absolventka anglistiky a historie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Jak se zvyky země galského kohouta liší od těch tuzemských? „Kevin je zvyklý zdobit stromek už na začátku prosince, u nás se vždy aranžoval až pár dní před Vánoci. Francouzi nejí kapra, ale krůtu, mnoho jich chodí i do restaurací, kde se podává i několik chodů. Dárky pak dětem nosí Père Noël, obdoba Santy Clause. Podle staré tradice nechával balíčky ve vyleštěných botách, zvyk nechávat obuv u krbu se tak v některých oblastech Francie stále udržuje. Někdy děti připojí i ponožku, do které dostanou čokoládu, mandarinky a další dobroty,“ vypočítává Češka, která jinak v Anglii pracuje v prestižní realitní kanceláři.
Anglické zvyky a symboly mladou dvojici prozatím nezlákaly, i když právě v Londýně se jim nelze vyhnout. Tisíce světel na Oxford Street, obrovský zábavní park Winter Wonderland… Šestadvacetiletá slečna, která rovněž vypomáhá v České škole bez hranic, však přiznává, že o svátcích uvítá hlavně klid a pohodu.
„Ráda bych Kevinovi ukázala hledání hvězdy v rozkrojeném jablku, určitě budeme také poslouchat české a francouzské koledy a k večeři nebude chybět bramborový salát. Chceme také upéct české cukroví, v plánu máme perníčky a linecké. Francouzi jsou vůbec velcí gurmáni a svátky jsou pro ně příležitostí navařit nejrůznější dobroty. Nebude u nás proto chybět ani nějaké dobré maso a sklenka vína.“
I když letos stráví Vánoce mimo rodnou Litomyšl, nesmutní, chvíle s rodinou si vynahradí ještě před koncem roku. Kromě Londýna navíc nedávno procestovala i USA a dodává: „Líbí se mi, že každý národ má svoje tradice a klasické prožívání Vánoc. Před pár týdny jsem navštívila Kalifornii, kde se všichni připravují na svátky stejně jako my i přesto, že je venku třicet stupňů. Oslava Vánoc na pláži má dozajista svoje kouzlo,“ zakončila hnědovláska, která se na závěr se smíchem loučí: „Už musím jít vážně domů podívat se na těsto. Začínám péct druhou várku klasických českých perníčků, protože první před Kevinem vydržela jen pár minut!“
Šimon Sedlařík
