Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak to vypadá v Černobylu?

Odvážil se na místa, kterým by se většinou lidé spíše vyhýbali. On si naopak odvezl řadu zážitků a dojmů. Martin Tylšar se totiž se skupinkou lidí letos v březnu vypravil do ukrajinské Pripjati, města známého především výbuchem jaderné elektrárny Černobyl před 30 lety.

11.5.2016
SDÍLEJ:

Výprava, v níž byl také Martin Tylšar z Prostějova, navštívila Černobyl a PripjaťFoto: archiv Martina Tylšara

Jak však muž poznamenává, i přes evakuaci, která po výbuchu následovala, není okolí elektrárny vylidněné.

„Jen v ní samotné pracuje na tři a půl tisíce lidí. Ale co tam dělají, to nevím," řekl k místu, jehož neblahý osud před léty ovlivnil velkou část Evropy.

Dnes však katastrofa, u níž se stále spekuluje nad počtem obětí, vyvolává zvědavost. Jedním z těch, koho výbuch elektrárny a jeho následky zajímají je právě také Martin Tylšar.

„Naskytla se mi příležitost, také mě tohle téma dost zajímalo a zajímá. Měl jsem tu možnost projít si Pripjať a okolí s průvodcem, který pracoval ve druhém bloku elektrárny v době, kdy ten čtvrtý vybuchl. Dnes si přivydělává právě průvodcováním," řekl na úvod k cestovatelskému zážitku.Výprava, v níž byl také Martin Tylšar z Prostějova, navštívila Černobyl a Pripjať

Pripjať. Foto: archiv Martina Tylšara

Netradiční vlak

Při svém pobytu samozřejmě nemohl bydlet v ochranném pásmu kolem elektrárny, se svými kolegy tak přebýval ve Slavotyči. Tedy městě, kam se přesunulo obyvatelstvo Černobylu či Pripjatě. Ti však stále mají možnost se do těchto míst podívat.

„Každé ráno tam ve čtvrt na osm vyjíždí vlak. Jedinou zastávkou tohoto spoje zdarma a bez průvodčího je elektrárna Černobyl," uvedl s tím, že se k vlaku pojí nejedna zajímavost.

„Například jsme s ním přejeli kus území Běloruska, aniž bychom měli víza," zavzpomínal na netradiční cestu vlakem.

Samotná elektrárna s okolím pak mnohé může překvapit bezpečnostními opatřeními.

„Všude jsou dozimetrické brány, stejně tak ale také armáda. Také je řada míst oplocená," uvedl. Dodal však, že ani podobná opatření nezabránili a nezabraňují v činnosti zlodějům.

„V bytech například nejsou radiátory. Dnes se třeba také vytrhávají trubky ze země. Důvodem je, že Ruská ocel byla v době výbuchu Černobylu jednou z nejlepších na světě," vysvětlil.

Výprava, v níž byl také Martin Tylšar z Prostějova, navštívila Černobyl a Pripjať

Pripjať. Foto: archiv Martina Tylšara

Město duchů i turismus

I přesto, že například Pripjať je městem zcela neobydleným a místy není radioaktivita zanedbatelná, projevují se už i zde následky turismu. „Už je vidět, jak je zde turistický ruch vybudovaný. Ve školce je třeba naaranžovaný stolek, židlička a na ní plyšáci," řekl ke svým dojmům.

Podobné má i kolem zvěře, která se v dnešní době dá potkat v ulicích rozpadajícího se města. Podobně tak jako na gibraltarské skále, i zde je možné potkat turisty napůl ochočená zvířata.

„V Pripjati například žije liška, říká se jí Simon Simonovič. Výpravy jí dávají jídlo a tak si na ně navykla," řekl s tím, že on to štěstí neměl a neviděl ji.

V Rudém lese

Naopak byl svědkem toho, že ani po třiceti letech se v některých místech radioaktivita udržela vysoko.

„Autobusem jsme například přijeli k nejvíce postiženému místu, kterému se říká Rudý les. Měli jsme sebou dozimetry na měření radioaktivity a jak jsme se přiblížily, všechny se rozhoukaly. Ani nás nenechali vystoupit," uvedl muž, který se při své návštěvě Pripjati dostal také do samotné elektrárny. „U dveří k reaktoru jsem stihl tři fotky, pak nás kvůli nebezpečí ozáření doslova vyhnali," posteskl si.

Džungle a náhle sídliště

Dnes do Pripjati míří výpravy z celého světa. Někdy se jedná o vědce, jindy prostě turisty a obdivovatele lidmi opuštěných míst. V budoucnosti však můžou mít všichni zájemci o návštěvu Pripjatě smůlu.

„Pripjať je už dnes v lese, který se nachází úplně všude. Jdete prostě džunglí a najednou je před vámi prolézačka. Rozhlédnete se a zjistíte, že jste uprostřed sídliště. Domy však mají svou životnost. Zatéká do nich, pak ta voda v zimě zamrzne. Viděli jsme už i panelový dům, který se rozpadl," zakončil své vyprávění s tím, že za pár let už z památníků největší nukleární katastrofy v dějinách moc zbýt nemusí.

Autor: Michal Sobecký

11.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslava Němcová.
12

Nová ministryně Jaroslava Němcová chce řešit důchody a dávky

Ilustrační foto
1 11

Útok na e-recepty. Část poslanců se je snaží odložit

Hon na papouška a větší než velké množství trávy: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 12. prosince 2017.

Holého molekula vynesla miliardy. Mohou přijít další

Hitem akademické sezony je transfer znalostí a technologií. Za tímto spojením z říše sci-fi se skrývá na první pohled jednoduchý přenos z bodu A do bodu B. V případě ústavů Akademie věd ČR to značí vyhledávání nápadů a jejich propojení s potenciálními investory.

Bydlení bez bariér: odstraňte prahy a upravte chodby

Člen rodiny s omezenou pohyblivostí nebo dokonce nepohyblivý či na vozíku znamená ohromný problém i pro bydlení. Naše čtenářka Radka nám napsala svůj příběh a žádost o radu, jak by mohla uzpůsobit svůj dům pro manžela, který je po nehodě upoután na invalidní vozík.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT