Přestože se vodní kola kvůli mletí obilí již neroztáčejí, stávají se z nich opět významná kulturní centra, muzea mlynářství či netradiční ubytovací kapacity. Jarošův mlýn ve Veverské Bítýšce je toho zářným příkladem.

Využívání vodní energie má v Česku dlouhou tradici. Mezi průkopníky patří staří Římané a Řekové, kteří vodu začali používat k pohánění mlýnů, pil a hamrů ještě před začátkem našeho letopočtu. První zmínka o použití vodního kola na našem území hovoří o břevnovském klášteře a roku 993.

Velký rozvoj mlýnů nicméně začal až za vlády Karla IV. Ten totiž vydal zákony na podporu mlynářů, které byly úplně první v Evropě. Ještě před zhruba 400 lety u nás existovalo více než 8500 mlýnů.

Vzkříšení mlynářské historie

Zmíněný Jarošův válcový mlýn stojí na dohled od Brna, konkrétně na levém břehu Bílého potoka v městečku Veverská Bítýška. Byl postaven Blankou a Maxmiliánem Jarošovými, předky současných majitelů mlýna.

Historie budovy sahá až do roku 1635. Současnou podobu získala na přelomu let 1937/38, kdy byla zbořena a přestavěna původní zchátralá stavba. V letošním roce tak slaví jubileum 80. let od znovuvzkříšení mlynářské historie.

Velmi krátce po zahájení provozu mlýna vypukla druhá světová válka a mletí pro potřeby obyvatel bylo omezeno. V červenci roku 1951 přešlo právo na provozování mlýna na tehdejší Hospodářské družstvo v Brně a následně pak od ledna 1953 na Středomoravské mlýny Brno. Budova byla v roce 1991 vrácena původní stavitelce Blance Jarošové. Poslední mletí v Jarošově mlýně proběhlo v roce 2000.

O dva roky později se majitelé dočkali významné pocty. Vodní Jarošův mlýn se svým unikátním technologickým vybavením byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou. To dalo podnět pro vznik Muzea řemesla mlynářského, jež bylo v roce 2003 zpřístupněno veřejnosti a šíří tak zašlou slávu tradičního starého řemesla. V současné době se o mlýn stará a také v něm žije již pátá generace původních stavitelů.

Původní vybavení

Mlýnská technologie i stroje jsou původní a taktéž kompletní. Mlýnem vás provede pan mlynář nebo jeho dcera. „Při prohlídce se vrátíte do starých časů, tedy do doby, kdy kvalita řemeslné práce byla samozřejmostí, lidé si vážili práce druhých a dovedli ji náležitě ocenit,“ láká k prohlídce Edita Zatloukalová, zmíněná mlynářova dcera.

Mlýn je možné navštívit o prázdninách denně kromě pondělí od devíti do devatenácti hodin. Mimo prázdniny ve dnech pátek až neděle pak od devíti až do sedmnácti hodin.

Muzeum často hostí nejrůznější kulturní akce. K vidění tu jsou Pohádky v provedení místní Základní umělecké školy. Strávit tu lze dětské odpoledne s Mateřským centrem Oříšek. O Vánocích si do mlýna můžete zajít zazpívat s betlémským světlem.