Akademický malíř Eduard Světlík byl v kroměřížském regionu známý především svými krajinomalbami. Spolu se svou ženou nechal v polovině třicátých let postavit vilu nedaleko Bezručova parku. „Dům byl vystavěn podle návrhu brněnského architekta Josefa Poláška,“ říká kunsthistorička Věra Čižmářová. „Polášek se snažil ve svých návrzích prosadit nové názory na bydlení, což můžeme vidět i na příkladu malobytové kolonie v Brně,“ dodává Čižmářová.

Zběžný pohled na vilu v Březinově ulici okamžitě odhalí její funkcionalistickou účelnost. Budova má jednoduchý krychlový tvar, který narušuje pouze připojený drobný přístěnek u dveří a lodžie – zastropený prostor v budově otevřený ven, do které se vcházelo dvoukřídlovými dveřmi z původní ložnice. Za zádveřím se nachází hala se schodištěm, doplněným o jednoduché červené zábradlí, vedoucím do ložnic a pokojů.

„Prostor kolem vily byl původně mnohem větší. V okolí stálo jen pár novostaveb a židovský hřbitov,“ vysvětluje Libuše Světlíková, snacha akademického malíře, která ve vile žije dodnes. „Kvůli výstavbě silnice se zmenšila zahrada před stavbou. Vynahradil to právě prostor za domem, kde původně stál hřbitov,“ upřesňuje Světlíková.

Na stranách vily, kam svítí slunce, nechybí velká okna, která prosvětlují obytné prostory – ložnici, obývací pokoj, ateliér pro Eduarda Světlíka a v původních plánech i pokoj pro služebnou. Ta však podle Libuše Světlíkové pravděpodobně v domě nikdy nepracovala. Na stinných stranách je naopak minimum oken. V těchto částech se nachází koupelna a sklep.

Dostatek světla uvnitř domu

„Manželka Eduarda Světlíka se velmi zajímala o architekturu, a právě ona chtěla velká okna v domě, aby bylo vevnitř dost světla. Také si přála dveře z ložnice přímo do lodžie,“ poznamenává Libuše Světlíková.

Podle Kláry Hodaňové, spoluautorky knihy Slavné vily Zlínského kraje, se architekt Polášek pokusil vytěžit maximum z minima použitých prostředků a komfort soukromého bydlení vyjádřil skromnou cestou. Ačkoliv se ve vile udály drobné rekonstrukce, dům se dočkal zateplení a interiér není zcela dle původních návrhů, stále lze ze stavby poznat silně působící koncepci architekta Josefa Poláška.

Eduard Světlík se se svou ženou po letech rozvedl, dožil pak na Kojetínské ulici s druhou manželkou. Ve vile poté bydlela jeho bývalá žena se sestrou a posléze jeho syn s manželkou a dětmi. Stěny pokojů v domě však stále zdobí asi třicet obrazů tak, jak je po interiéru malíř původně rozmístil.

Zuzana Zavadilová