Před časem tam objevili rozsáhlý dóm a nyní při průzkumu tamních komínů přišli na další prostory, kam dosud lidská noha nevkročila. „V dómu, který má rozměry zhruba třicet krát třicet metrů, se snažíme prozkoumat komíny. Chceme v nich najít vhodné místo pro vyhloubení horního vstupu. Současný přístup z Ševčíkova závrtu, kde jsme začali kopat před více než dvěma roky, je totiž velmi problematický. Část cesty je zaplavená a musí se z ní odčerpávat voda,“ řekl Deníku Rovnost za speleologickou skupinu Myotis Jan Flek.

Vizualizace připravované expozice. Na novou pernštejnskou expozici si však budou muset návštěvníci počkat. Pardubický kraj ukončil smlouvu s dodavatelem zařízení.
Pardubický zámek řeší nečekaný problém. Nemá kam postavit exponáty

Nyní mají podle Fleka jeskyňáři zmapováno v této lokalitě Moravského krasu přes půl kilometru nových jeskynních prostor. Velmi zajímavé je, že se stále pohybují relativně velmi mělce pod povrchem. Zhruba třicet, čtyřicet metrů. „Potřebovali bychom se dostat dalších několik desítek metrů hlouběji pod povrch, kde tušíme další patro tohoto nového jeskynního systému. Podobné je to například v jeskyních Společňák nebo Daňkův žlíbek,“ poznamenal Flek.

K jarnímu objevení nového dómu, který ještě jeskyňáři nepojmenovali, vedly stovky hodin tvrdé lopoty. Včetně čerpání vody, odklízení bahna a kamenů. Práce s majzlíky a vrtačkami ve stísněných prostorách nemusela ve finále přinést vůbec nic.

Zámek ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku (na snímku z 25. srpna 2021)
Letos nebyl o památky takový zájem. Navštívilo je pouze 3,1 milionu lidí

„K objevení rozsáhlého dómu vedla velmi složitá cesta. Prvních zhruba padesát šedesát metrů jsme museli prosekávat původní neprůlezný trativod. Ten je navíc v prudkém sklonu pětačtyřicet až šedesát stupňů. Velkou překážkou byl také sifon plný bahna a vody, ten nyní musíme při každé návštěvě odčerpávat. Ale ta dřina za to stála. V jednom z komínů dómu jsme nedávno našli další horizontální patro,“ popsal další postup průzkumu jeskyňář Luboš Trtílek.

Krápníky popírají gravitaci

Nově objevené prostory zůstanou veřejnosti nepřístupné. Jeskyňáři alespoň zveřejňují snímky jedinečné krápníkové výzdoby a nevšedních zákoutí jeskynního systému. „V podzemí jsme v této lokalitě narazili na bohatou krápníkovou výzdobu. Setkáváme se tu také s takzvanými heliktity. Excentrickými krápníky, které jakoby popíraly zákony gravitace. Rostou různými směry a mají zajímavé tvary,“ poznamenal Flek.

Práce jeskyňářů na uzávěru jeskyně
Ochrana proti nezvaným návštěvníkům. Jeskyňáři uzavřeli jeskyně v Českém krasu

Jeskynní systém u Vilémovic je atraktivní také pro další odborníky. Až bude zmapovaný, počítají tam zástupci Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras s výzkumem skapových vod. Zajímá je například to, v jaké míře znečištění se do podzemí dostávají z polí, kde se hospodaří. „Nyní tam máme umístěné zařízení na měření teploty a vlhkosti,“ uvedl Filip Chalupka z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Podobný dóm s krápníkovou výzdobou jako u Vilémovic objevili speleologové před dvěma lety v Moravském krasu v jeskyni Sonda pod Jedničkou u Holštejna na Blanensku. Konkrétně v části nazvané Studna.

„Pod stropem se otevřela volná dutina. Zpočátku to byla úzká chodba, která však po několika metrech vyústila do dómu. Ten v mnoha ohledech předčil očekávání. Dno prostory vyplňuje suťový kužel, po kterém jsme vylezli nahoru a zjistili, že prostora pokračuje i na druhou stranu a rozděluje se. V této části je zachovaná i krápníková výzdoba,“ řekl tehdy Deníku Jan Mrázek z Moravského speleologického klubu.

Horská naučná stezka Hřebečná
Ideální výlet. Horská naučná stezka Hřebečná má co nabídnout

Dóm měří v nejdelší ose bezmála čtyřicet metrů, napříč má necelých dvacet. „Na několika místech jsme objevili náznaky dalšího pokračování. Z hlediska této části Moravského krasu se jedná o významný posun. Podobné objevy z posledních let by se totiž daly spočítat na prstech jedné ruky,“ dodal Mrázek.