Jeskyně se nachází v údolí Křtinského potoka mezi Křtinami a Adamovem. Objevena byla už na počátku sedmnáctého století, kdy ji tehdejší vědci označovali jako Dračí jeskyni. Podrobného průzkumu se však dočkala až v devatenáctém století. Do jejích rozlehlých útrob a chodeb, které jsou dlouhé až dva kilometry, se pustil Hugo František Salm a později slavný moravský krasový badatel Karel Absolon.

Nejstarší známá zvířecí jeskynní malba se nachází v Indonésii. Vznikla před 45 tisíci let
Archeologové našli nejstarší obraz zvířete. Namalován byl před 45 tisíci let

Bohužel – ačkoli je historie jeskyně velmi bohatá – poškodila ji těžba fosfátů, která zde propukla na začátku dvacátého století. V té době nikdo neřešil, zda se nepoškodí možné místní archeologické nálezy. Z Výpustku bylo tehdy naštěstí zachráněno alespoň šest koster jeskynních medvědů a kostra jeskynního lva.

Kam s námi? Tak by se dal parafrázovat název známého díla Jana Nerudy. Tentokrát se však tato otázka týká nás samotných. Koronavirus a lockdown nás zavřel doma, ale výlety do přírody jsou stále povoleny. Jenže, kam se vydat, abychom se nemačkali s tisíci ostatních výletníků? Lepší než vyhledávat známá a rušná místa je vyrazit na místa neznámá.

Nová etapa jeskyně začala před druhou světovou válkou. Její dávní obyvatelé by se nejspíš hodně divili, jak se jejich bydliště proměnilo. Chodby se násilně upravily a skladovala se v nich munice. Uprostřed druhé světové války pak Němci v roce 1943 jeskyni přebudovali na podzemní továrnu, kde se vyráběly části leteckých motorů. Podobný osud stihl v té době i sousední Býčí skálu a další jeskyně Moravského krasu.

Ve Výpustku se vyráběla palivová vstřikovací čerpadla pro letecké motory Daimler-Benz třídy DB 601-605. Tato továrna měla krycí označení Dinar. V továrně pracovalo 1200 totálně nasazených českých občanů. Pracovali v nepřetržitém provozu, dvě směny po 12 hodinách, v jedné směně 600 pracovníků. Němci jeskyni opustili kolem 12. dubna 1945, když předtím stroje v podzemní továrně zničili výbušninami a požárem. Jeskyně poté zůstala opuštěná, zdevastovaná a víceméně volně přístupná.

Tím však vojenská historie místa neskončila. Na začátku šedesátých let sem přišla třetí armáda – tentokrát československá lidová. Ta v jeskyni vybudovala obří protiatomový kryt, kde sídlilo záložní vojenské velitelství pro oblast jižní Moravy s kapacitou pro 250 důstojníků. Sloužil zde vojenský útvar 9031 Křtiny. Přísně utajovaný objekt byl opuštěný armádou k 31. prosinci 2001.

Zámek Hrubá Skála
Příroda v Českém ráji trpí návalem návštěvníků. Míří sem i kvůli pandemii

Nyní Výpustek hraje zatím poslední svou roli: je turistickým cílem. Návštěvníkům nabízí zrekonstruované prostory a bezbariérovou prohlídkovou trasu dlouhou zhruba 600 metrů. Expozice přibližuje kromě vojenské éry i dávný jeskynní život našich předků.

Jeskyně Výpustek je spolu s jeskyní Punkevní a Bozkovskými dolomitovými jeskyněmi otevřena celoročně, včetně zimních měsíců.