Na Černou horu sice nevylezete po turistické stezce, můžete se ale projít po jejích svazích a dojít k prvním potůčkům, z nichž vzniká naše nejslavnější řeka.

Sice patří mezi české tisícovky, s výškou 1315 metrů je ale až třiadvacátou nejvyšší horou Šumavy. Vrchol s německým názvem Schwarzberg se tyčí na Kvildských pláních pouhý jeden kilometr od hranice s Německem.

Na jeho nejvyšší bod nevede žádná turistická značka, ty procházejí pouze po jeho svazích. Je možné z nich ale odbočit na lesní cesty (např. Překopanou cestu) a po nich dojít i na vrchol rozlehlou plošinu pokrytou balvany a skalkou, která představuje nejvyšší místo na hoře.

Z bučiny je to nejblíž

Na Černou horu si můžete udělat výlet z nejbližších známých šumavských obcí. Nejblíž je to na ni z bývalé osady Bučina, pouhých 4,5 kilometru, z Kvildy jen 5,5 kilometru, z Filipovy Hutě a z Modravy musíte ujít 8 kilometrů.

Než se vydáte na cestyPro více informací o okolí Černé hory se podívejte na stránky Národního parku Šumava. Najdete tu seznam všech naučných stezek a venkovních expozic i informace pro cyklisty a vodáky. Dozvíte se tu také o možnostech přepravy v národním parku tzv. Zelenými busy. Hledáte-li stylové ubytování, přespěte v Klostermannově chatě v Modravě. Bývalá chata Klubu československých turistů je pojmenována po slavném spisovateli 19. století, který svou tvorbu věnoval krásám Šumavy.

Nejblíž se vrcholu přibližuje červená turistická značka v místě rozcestníku Černá hora. O kousek dál z ní lze odbočit na vyhlídku nad prameny Vltavy. Z tři metry vysoké dřevěné plošiny se vám naskytne jeden z nejkrásnějších šumavských výhledů.

Za jasných slunečných dnů odsud spatříte vrcholky Alp, dále uvidíte třeba vodní nádrž Reschbachklause nebo nejbližší německé vísky. Vedle plošiny je i dřevěný stůl s lavicemi, kde mohou znavení poutníci spočinout a dát si něco na posilněnou.

Červenou stezkou se můžete vydat i na kole po Vltavské cyklistické cestě, jež vás provede podél řeky od pramene až k místu, kde se vlévá do Labe. V zimě je možné se po této cestě projet na běžkách po trase Šumavské magistrály.

Symbolický pramen

K nejdůležitějšímu místu na Černé hoře vás po asfaltce nasměruje modrá turistická značka. Jde o kamennou studánku, do níž je svedena voda podzemním potrubím, představující pramen Vltavy.

Ten je ale pouze symbolický. Nejdelší česká řeka má mnohem více pramínků, které vyvěrají o kousek výše na jihovýchodním svahu Černé hory. Z nich pak vzniká Teplá Vltava, jeden z nejznámějších zdrojů Vltavy.

Významná přírodní památka Pramen Vltavy se nachází v přísně chráněné první zóně Národního parku Šumava, kde dnes žije ohrožený tetřev hlušec nebo rys ostrovid a rostou zde vzácné rostliny.

Na počátku dvacátých let minulého století tu byla vystavěna chata Klubu českých turistů, jež byla jednou z prvních chat KČT na Šumavě. Při budování železné opony však byla zbourána. V letech mezi lety 1949 až 1989 nebylo možné se k prameni Vltavy jít podívat, neboť se nacházel v pohraničním pásu.

O roku 2004 hlídá pramen dřevěná socha matky s klíčem od řezbáře Davida Fialy.

Říká se, že kdo se napije vody z pramene, do roka zplodí dítě. Údajně je to proto, že voda zlepšuje plodnost. Voda z pramene také obsahuje hodně stříbra, z čehož se usuzuje, že tu byl ve středověku důl na stříbro. Pod horou je prý dodnes mnoho středověkých štol.

Rašelinné slatě

Na vzniku Vltavy se podílí i voda odtékající z rašeliniště kolem hory. V této oblasti je totiž málo propustné podloží, což v kombinaci s velkým množstvím srážek může za vznik rašelinišť v této oblasti. Šumavským rašeliništím se říká slatě a známé jsou hlavně ze slavného Kachyňova filmu Král Šumavy vyprávějícím o pašerácích, kteří při pašování museli překonávat právě místní slatě.

Ihned pod horou se nachází Biskupská slať. Zajímavé na ní je, že jde o dvě rašelinné plochy rozdělené příkopem, jímž prochází státní hranice. Ten měl v době železné opony chránit před „nepřítelem“.

Severozápadně od ní se rozkládá Ptačí slať, jíž protéká Ptačí potok pramenící rovněž na Černé hoře. Na tomto toku byla v minulosti vybudována Ptačí nádrž, která měla zadržovat vodu pro lepší plavení dřeva na Modravském potoce.

Ke stejnému účelu sloužila i Černohorská nádrž na Černohorském potoce. Obě si prohlédnete, pokud půjdete po červené Vltavské cestě. Rovněž Černohorský potok pramení, jak již jeho název napovídá, na Černé hoře.

Oficiální turistické značky na rašeliniště nevedou, můžete si sem ale zajít s průvodcem, který vám ukáže správnou cestu, abyste se nepropadli do močálu.

Kvilda a ModravaKvilda je proslulá jako nejchladnější místo u nás, zároveň je naší nejvýše položenou vesnicí a také ideálním východiskem na túry. Vydat se odsud můžete třeba na nejznámější šumavské rašeliniště Jezerní slať nebo na nedaleké rysí a jelení výběhy.

Zajímavé je i místní muzeum s expozicí historie Kvildy a Bučiny (již zaniklé osady, u níž stojí památník železné opony). V Kvildě se určitě vyplatí stavit v místní Pekárně Kvilda. Pečou tu několik druhů chleba i další sladké a slané pečivo. Součástí pekárny je také pivovar a restaurace.

Modravu tvoří tři původní osady: Modrava, bývalá sklářská huť Filipova Huť a Vchynice Tetov. Zde si zajděte do interaktivního muzea dřevařství Dřevák, jehož součástí je zážitková dílna. I na Modravě mají vlastní pivovar Lyer Modrava.