Není proto divu, že jsme se naučili „házet do jednoho pytle“ zdánlivě podobné pochutiny, jako jesou gyros a kebab. Doporučení však zní, neberte menu na lehkou váhu a zkuste jídla nazývat pravými jmény. Pro nás malé přeřeknutí může totiž pro místní prodejce být velkou urážkou na cti.

V Turecku chtějte kebab
Dovolená na turecké či egejské Riviéře je o moři, lázních hammam, nákupech, ale hlavně vynikající turecké kuchyni v čele s kebabem. Mezi tureckým kebabem (přesněji döner kebabem) a řeckým gyrosem je velký rozdíl.

Přestože se Češi naučili pojmenovávat oba pokrmy převážně výrazem gyros, měli by si při návštěvě Turecka objednávat döner, místní prodavači bývají totiž na výraz gyros značně hákliví. Proslulý pokrm se skládá z plátků masa opečeného na rožni, které se postupně odkrajuje a podává se s cibulí, rajčaty a salátem, jako přílohu mívají Turci mívají rýži nebo pita chléb.

Různé dresinky do něj začali přidávat až Němci, kteří si pokrmy oblíbili v tureckých bistrech. Tomu pravému tureckému se však nic nevyrovná, takže jestli patříte mezi gastroturisty, přesvědčte se sami.

Řecký gyros je z veřového
K řeckému gyrosu zase kromě zeleniny tradičně patří omáčka tzatziki, podává se většinou s hranolky nebo chlebem. Příprava obou pokrmů je podobná a tkví v grilování kousků masa na jehle. V gyrosu najdete maso vepřové, výjimečně jehněčí, na rozdíl od kebabu, který se dělá výhradně z hovězího, jehněčího nebo kuřecího masa.

Rozdíl je také ve speciálních směsích, kterými se maso koření, či v přílohách, které se k masu konzumují. Takže až příště poletíte například na Santorini, Korfu, Zakynthos, Kos, Karpathos nebo na Samos, určitě ochutnejte tradiční řecký gyros třeba s netradičními hranolky.

Tortillu a tapas ochutnáte ve Španělsku
Aby těch chytáků na dovolené nebylo málo, často se nám řecký gyros i turecký kebab pletou nejen mezi sebou, ale i se španělskou tortillou. Tortilla je druh tenkého chleba, respektive placka nejčastěji z pšeničné nebo kukuřičné mouky. Ve Španělsku ji můžete ochutnat plněnou různými ingrediencemi, například tradiční sušenou šunkou jamón.

Když už ale zavítáte na Pyrenejský poloostrov, určitě si dejte tapas. To je synonymum pro malé občerstvení, degustační talířek či jednohubky. K tapas patří sklenka dobrého vína, proto si je můžete objednat i ve vinárnách nebo restauracích. Název pochází ze španělského výrazu tapar, který znamená „přikrýt“.

Údajně bylo zvykem si při večerním popíjení na čerstvém vzduchu zakrývat sklenice se sherry krajíčky chleba nebo plátky šunky, aby do nich nepadal hmyz, a pohotoví hostinští začali za tímto účelem podávat talířky s různými pochutinami. Tapas mohou opět obsahovat sušenou vepřovou šunku pokapanou olivovým olejem, vyzrálý sýr, olivy, ančovičky, různé salámy a klobásy nebo grilované papričky. K tomu se přikusuje tradiční bílý chléb.