Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koncentrák v podzemí. Najdete ho v Rabštejně

V rámci našeho 50dílného seriálu Poznáváme Česko se tento týden vydáme do míst, kam nebyl ještě před časem povolen vstup. Dnes se zaměříme na utajené a zakázané podzemí české země.

25.8.2017
SDÍLEJ:

Podzemní továrna z druhé světové války Rabštejn JanskáFoto: Deník/Karel Pech

Od vyhlášených textilních továren přes dvojí koncentrační tábor a sklady armády až po místo vyhledávané lidmi se zájmem o historii. Tím vším si za posledních sto let prošlo Rabštejnské údolí na říčce Kamenici mezi Janskou a Českou Kamenicí na Děčínsku.

Rozkvět Rabštejnského údolí je spojen s rodinou Preidlů. V roce 1852 koupil Franz Preidl barvírnu v České Kamenici a díky obchodním úspěchům mohl uvažovat nad rozšířením svého provozu. K tomu ale potřeboval vodní sílu: Proto si vybral místo na říčce Kamenici u východního konce Rabštejnského údolí.

Preidl postupně přikupoval další pozemky a postupně se stal prakticky výhradním majitelem údolí. Jeho továrny na přízi vyráběly téměř sedmdesát tisíc vřeten a produkci vyvážel do celého světa.

A právě tyto Preidlovy továrny se během druhé světové války staly základem pobočného závodu Weser Flugzeugbau Bremen. Impulzem k přesunu části výroby pro letecký průmysl do Čech byly spojenecké nálety na Brémy.

V Rabštejně od počátku pracovali otroci z okupovaných zemí, kteří zde vyráběli díly nejen pro známá letadla Junkers. Postupně se zde vystřídalo na šest tisíc lidí z osmnácti zemí světa.

Se sílícími nálety na Německo nacisté rozhodli o přesunu nechráněných výrobních hal pod zem. „Do konce války se podařilo realizovat jen zlomek z původně projektované podzemní továrny. Oproti 82 500 metrům čtverečním podlahové plochy předpokládaných v plánu závodu ze srpna 1944 uvádí souhrnná zpráva o stavu podniku k 8. 5. 1945 jen 17 530 metrů čtverečních,“ říká historik Petr Joza.

Ale i pouhá necelá třetina byla hotová tak, aby ji bylo možné užívat. Celkem bylo v rabštejnských skalách vyraženo čtyři a půl kilometru chodeb.

Nejtemnějším obdobím si Rabštejnské údolí prošlo v posledním roce války a také v poválečných časech. V roce 1944 byla v Rabštejně zřízena pobočka koncentračního tábora Flossebürg. První vězni sem dorazili na konci srpna 1944, seznamy obsahovaly na čtyři sta jmen. Na začátku května 1945 bylo v koncentračním táboře přibližně 650 vězňů.

Nejvíce zde bylo Rusů, na konci února jich bylo v soupisech vedeno 193. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili říšští Němci, těch bylo jen o dvacet méně. Mezi vězni byli také Češi, Francouzi, Holanďané, Belgičané, Jugoslávci nebo i jeden Švýcar.

Vězni byli nejčastěji nasazováni na ty nejtěžší práce. Kolik z nich přesně zemřelo, není dodnes jasné. Odborníci odhadují, že jen během války zemřelo přibližně šedesát lidí, další zemřeli v nemocnicích po konci války.

S koncem války ale neskončilo lidské utrpení v Rabštejně. Místo válečných zajatců a vězňů z koncentračního tábora zaujali sudetští Němci. Na začátku března 1946 jich zde bylo vězněno více než tisíc, z nichž se velká řada provinila jen svou národností. Mezi uvězněnými byli učitelé nebo evangeličtí pastoři. Stejně jako za dob nacistické okupace, i po válce byli vězni především zdrojem levné pracovní síly.

Po válce celý areál převzala armáda, která si v něm vybudovala ženijní sklad. V Rabštejně zůstala až do devadesátých let. V části podzemí byly později umístěné cisterny na pohonné hmoty. Pro veřejnost se podzemní prostory bývalé nacistické továrny otevřely alespoň z části až po dlouhých šedesáti letech v roce 2003.

Jak se tam dostanete:Autem po hlavním tahu z Děčína do Liberce, v Markvarticích odbočit doleva, Janská následuje po dvou kilometrech. Vlakem z Děčína směr Česká Kamenice do výstupní stanice Veselé pod Rabštejnem, pak jeden kilometr pěšky.

Otevírací doba:Otevřeno po celý rok. Návštěvu je však nutné domluvit alespoň den předem. Prohlídky probíhají ve skupinách za účasti nejméně osmi osob.

Vstupné:Do expozice 100 Kč, po dohodě a příplatku lze domluvit i prohlídku dalších labyrintů a podzemních nádrží. Máte-li zájem, volejte na 775 862 485.

Více informací o areálu najdete na: www.podzemirabstejn.cz.

TIP Deníku: Hned za Janskou začíná CHKO Labské pískovce, u nedalekých Jetřichovic pak Národní park České Švýcarsko.

Autor: Alexandr Vanžura

Místo události:
25.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
13

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Extraliga po 22. kole: Sparta konečně vítězně. Derby severu pro Vervu

/FOTOGALERIE/ Jedni se po reprezentační přestávce zvedají, druhým to skřípe. Mluvit by o tom mohla brněnská Kometa, která ve středu doma padla s Pardubicemi a v pátek doma nestačila 1:3 na Vítkovice. Pád pokračuje i v Mladé Boleslavi, kde vedení dnes odvolalo trenéra Augustu. Proti Hradci tak tým vedla dvojice asistentů Žabka – Ujčík, ale ani to na výhru nestačilo.

Pražská zoo přivítala nový přírůstek. Mládě guerézy pláštíkové

Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT