Zdeněk Novotný z Krnova má 63 let, což je věk, kdy lidé obvykle myslí víc na důchod a vnoučata než na vrcholové sportovní výkony. „Já su tak štastné," parafrázoval Novotný slavný výrok českého přemožitele La Manche, když urazil poslední metry své nejdelší životní výpravy.

V úterý po třech měsících sesedl z kola před svou oblíbenou krnovskou hospůdkou. Za jásotu příznivců pozvedl kolo a prohlásil: „Konečně to mám za sebou a tímto končím s cyklistikou." Kamarádi a kolegové cyklisté samozřejmě vědí, že jen žertuje, protože bez kola nikdy dlouho nevydržel.

Kolem Evropy

Jako první hrdinu po návratu objaly manželka Anna a dcera Bára. „Fandím mu, úplně ve všem ho podporuji a jsem šťastná, že se nám vrátil živý a zdravý. Sice tam zhubl, ale já si ho zas vykrmím. Prostě ho miluji," prohlásila při dojemném shledání paní Anna a bylo vidět, jak je na svého manžela hrdá.

Zdeněk Novotný rodinu naposledy viděl 10. května, když z Krnova vyrazil směrem na sever. Přes Polsko, Bělorusko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Norsko na kole dojel až za polární kruh. Tam se počátkem června otočil směrem za teplem na jih.

Projel Evropou až na její nejzápadnější cíp, mys Roca, a odtud se vypravil na nejjižnější výběžek mys Punta Marroqui. Po dosažení Gibraltaru se mu ještě nechtělo vydat se na zpáteční cestu, tak se přeplavil lodí na projížďku po Korsice a Sardinii.

Vysnil si velký vandr a dokázal to

Zdeňka Novotného v mládí bavilo jen tak vandrovat přírodou. Pak se jeho hobby spojilo s cyklistikou. Upravil si na kole nosič a řídítka na dlouhé cesty, aby mohl vyrážet do světa na stále delší a náročnější výpravy.

„Už dlouho se mi hlavou honila myšlenka, že dokud na to ještě fyzicky stačím, měl bych zkusit něco opravdu těžkého. Teď jsem si splnil svůj dávný sen o cestě kolem celé Evropy. Musím přiznat, že to bylo fakt náročné. Úplně nejhorší je samota, když se nemáte s kým poradit, s kým se pohádat ani s kým sdílet zážitky.

Fyzicky jsem byl připravený dobře, ale ta dlouhá samota vám s psychikou pořádně zamává," prozradil kamarádům v cíli.

V cíli se Zdeněk Novotný vítal nejen s cyklisty a kamarády, ale také s bývalými kolegy z Krnovských opraven a strojíren KOS, které nedávno opustil jako čerstvý důchodce. Pracoval v této firmě jako revizní technik zvedacích zařízení.

„Já jsem s ním zažil čtyři podobné cyklistické výpravy po Evropě, ale byly podstatně kratší než tento jeho poslední mistrovský výkon. Pro Zdeňka je typické jak se na cestách vyhýbá kempům. Jako čundrák a zálesák byl zvyklý se upíchnout na noc spacákem kde se dá a tohoto pravidla se drží dodnes.

Raději přenocuje v příkopu za benzínkou, než aby šel spát do kempu," prozradil jeho bývalý kolega z KOS a cyklistický nadšenec Petr Křivánek.

close Zdeněk Novotný má na tomto snímku před sebou posledních deset metrů do cíle. Za sebou má cestu dlouhou 12 725 kilometrů a také 94 dní samoty při dobrodružném putování na kole kolem Evropy. zoom_in

Zdeněk Novotný má na tomto snímku před sebou posledních deset metrů do cíle. Za sebou má cestu dlouhou 12 725 kilometrů a také 94 dní samoty při dobrodružném putování na kole kolem Evropy. foto: Deník/Fidel Kuba

Vozí si originální suvenýry z cest

Také ostatní kamarádi vzpomínali na cestovatelské historky a společné zážitky. Obdivovali, jak se Zdeněk Novotný v zahraničí dokáže s každým domluvit, přestože neumí žádný jazyk pořádně. Vytvořil si vlastní esperanto ze směsi anglických a německých slovíček a s ním si vystačí všude na světě.

Dalším zajímavým koníčkem Zdeňka Novotného je sběratelství různých suvenýrů. Vozí si z cest turistické štítky na vycházkovou hůl nebo nášivky se jmény horských průsmyků. V Anglii na trhu ho nadchly knoflíky od vojenských uniforem a letos si k nim pořídil také vojenské čepice.

Doma sbírá například stará rádia a kamarádi mu ze svých cest vozí třeba plechovky od piva.

Může být ostatním velkou inspirací

Zdeněk Novotný nikdy moc nehověl počítačům, takže jeho cyklistické výpravy a cestovatelské zážitky byste na internetu hledali marně. „Zdeněk pro mě byl nejen kolega ve firmě, ale především skvělý člověk a obdivuhodný sportovec.

Přál bych si, aby se o jeho dobrodružstvích dozvěděla také širší veřejnost, protože tento životní příběh v mnohém může inspirovat i ostatní," doplnil Jaroslav Matuška, který pomáhal zorganizovat velkolepé uvítání v Krnově.