Turisté mívají z výprav do asijských postsovětských republik většinou obavy. Neprávem. Země jako Tádžikistán, Uzbekistán či Kazachstán jsou jim otevřené, tamní lidé nečekaně přátelští a hlavně – už dlouho tu nehrozí žádné nebezpečí. Stejné je to i s Kyrgyzstánem, státem, v němž ještě před třemi lety zuřil vojenský konflikt. Ten je však minulostí, stejně jako nutnost mít při vstupu víza (viz dole Bez války a bez víz).

Do Kyrgyzstánu obvykle vyrážejí milovníci dlouhých a dobrodružných treků, pro které vysněná dovolená představuje hlavně horskou turistiku. Není divu, vždyť více než 90 procent tamního území se nachází v nadmořské výšce přesahující 1500 m. n. m.! Jet do Kyrgyzstánu tedy znamená vydat se do panenské, ale drsné přírody.

Ráj pro trekaře

A zároveň tak trochu do minulosti – Kyrgyzstán je totiž extrémně chudou zemí, kde většinu obyvatel tvoří kočovní pastevci. A právě ty turisté při poutích po velehorách potkávají nejčastěji, masová turistika se totiž zemi vyhýbá. „Domorodci" si návštěvníků váží a dávají to náležitě najevo. Rádi je zvou do svých jurt a nabízejí nocleh či pohoštění (většinou variace skopového či exotický kumys – kvašené kobylí mléko).

Nejvyšší horou Kyrgyzstánu je Pik Pobedy (jinak též Džengiš Čokusu) s téměř sedmi a půl tisíci metry. I tenhle „macek" je ale zdolatelný bez horolezeckého vybavení. Kyrgyzské sedmitisícovky jsou totiž obecně považovány za „nejlehčí na Zemi" (viz Vzhůru na Lenina).

Hory však nejsou jediným přírodním lákadlem, turisté směřují i k oblíbeným vodním plochám. Jednou z nich je 180 km dlouhé vysokohorské jezero Issykkul, kde najdete nádherné písečné pláže obklopené horskými velikány. Issykkul mimochodem patří k největším horským jezerům na světě. Úchvatný je i pohled na Sary Čelek (Žluté jezero). Atmosféra tohoto místa, vsazeného mezi horské masivy, asi nejvíce připomíná švýcarské scenérie.

(šim)

Vzhůru na Lenina!
Nejvyšší hora Pamíru (pohoří táhnoucí se přes Kyrgyzstán, Tádžikistán, Afghánistán a Čínu) se i dvacet let po pádu komunismu jmenuje Pik Lenina (Leninův vrchol). Tenhle 7134 metrů vysoký krpál v podstatě symbolizuje většinu kyrgyzských hor. Alespoň v tom smyslu, že je relativně snadno zdolatelný. Výstup na něj představuje po technické stránce vlastně jen pochod, není tedy potřeba žádné speciální vybavení (i když v částech, kde se kráčí po ledovci, je radno se jistit).



Bez války a bez víz
V roce 2010 se v Kyrgyzstánu rozhořel ozbrojený konflikt, jehož důvodem byla postava někdejšího prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Když byl v roce 2009 opětovně zvolen, obyvatelé se bouřili. Poukazovali na zmanipulované volby, potlačování opozice, zvyšující se ceny energie nebo náklady na žití. Do ulic se vydali demonstranti, proti kterým Bakijev vyslal armádu a výsledkem bylo 85 mrtvých. Po čase protestující uspěli – zmocnili se vládních budov a Bakijev prchl ze země. Dnes je konflikt minulostí, stejně jako potřeba mít víza – Kyrgyzstán ji pro občany ČR zrušil vloni.