Musely se tak obejít bez příjmů od samoplátců, zejména ze zahraničí, kteří jsou pro jejich hospodaření klíčové.

O hosty je připravily zejména zákazy spojené s cestováním. „Nejhlubší propad zasáhl lázně orientované na zahraniční klientelu, zejména na Karlovarsku,“ řekl Deníku prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. „Lázně zaměřené na domácí trh a péči o pojištěnce tolik neutrpěly, ale lze konstatovat, že celý trh loni propadl zhruba o 35 až 40 procent,“ prohlásil.

Od těžkých dopadů krize se lázním pokoušel pomoci stát svými projekty – různými vouchery i programem Antivirus. Propad návštěvnosti lázní se loni projevil zejména ve druhém čtvrtletí, kdy se v nich léčilo o 76 procent lidí méně než v předchozím roce. Naopak ve třetím kvartále s podporou programu COVID-Lázně do lázeňských zařízení zamířilo o 44 procent lidí více než ve stejném období roku 2019. „Pozitivní vliv tohoto programu je tedy nepopiratelný,“ prohlásil Frček.

Existenční potíže se přesto nevyhnuly ani některým lázeňským zařízením na opačném konci republiky. Příkladem jsou ty v Teplicích nad Bečvou a Lázních Bohdaneč. Společnost, která je vlastní, se kvůli vládním opatřením potácí v dluzích. Nyní na začátku srpna jí končí tříměsíční prodloužené moratorium ochrany před věřiteli schválené soudy.

Vlastník obou lázní si proto musel s věřiteli vyjednat splátkové kalendáře. „Nečeká nás snadné období a nemůžeme zejména v Lázních Teplice nad Bečvou vyloučit nutnost vyhlášení úpadku,“ řekl Deníku mluvčí společnosti Jiří Chvojka. V lázeňských zařízeních podle něj nyní mají asi polovinu obvyklého počtu návštěvníků, po dobu delší než rok předtím jich ale bylo ještě podstatně méně. Lázně se nyní budou snažit přilákat nové klienty, šanci vidí i v pacientech, kteří se přijedou zotavovat po operacích.

Vše se v dobré obrátí?

Podle Bláhy nyní čeští lázeňští věří, že se situace v oboru po několika těžkých letech v dobré obrátí. „Myslím si, že se lázně více soustředí na aktivní a mladší klientelu, na rodiny s dětmi, a budou víc využívat potenciál prostředí a lokality, ve které se nacházejí,“ uvedl.

Změny v tomto směru podnikatelé zaznamenali již loni. Kupříkladu v Mariánských Lázních před koronavirem tvořili 70 procent hotelových hostů klienti z Německa, dalších deset procent Rusové. Ty ale zastavila pandemie. „Během loňského léta představovaly celých 85 procent našich hostů české rodiny s dětmi, které sem jezdí za zábavou a užívat přírodu,“ uvedl generální ředitel řetězce Orea Hotels & Resorts Gorjan Lazarov.

Jen domácí klientela ale zřejmě výpadek hostů ze zahraničí nikdy zcela nenahradí. „Kapacity oboru jsou mnohem vyšší, než jaký potenciál má domácí trh, ať se cílové skupiny rozrostou jakkoliv,“ konstatoval Bláha. Bojí se navíc nedostatku odborného personálu.

Dobré jméno českého lázeňství může pomoci šířit nedávné zařazení trojice nejznámějších lázeňských měst v Karlovarském kraji na seznam světového dědictví UNESCO. „Tímto zápisem byla stvrzena a oceněna kvalita i tradice českého lázeňství na evropském poli, kde je konkurence v tomto oboru velice vysoká,“ pochvaluje si Frček. Využít jej k nalákání nových návštěvníků proto hodlá také státní agentura CzechTourism.