Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lázně Kynžvart: místo, kde vzduch léčí

Lázně Kynžvart a jejich okolí je jednou ze čtyř lokalit v České republice, kde je úředně doloženo, že zdejší ovzduší uzdravuje…

25.1.2014
SDÍLEJ:

Lázně KynžvartFoto: Shutterstock.com

Pokud do Lázní Kynžvart přijedeme vlakem, je trasa našeho výletu celkem jasně daná. Po zelené značce dojdeme nejdříve ke zdejšímu zámku, jehož dějiny sahají až do renesančních dob, konkrétně do druhé poloviny 16. století. Tehdy nechali majitelé kynžvartského panství, pánové z Cedvic, postavit nedaleko svého hradu útulnější obrannou tvrz.

Osudová Bílá hora

Neužili si ji však dlouho. Protože se aktivně účastnili stavovského povstání, byl jim po prohrané bitvě na Bílé hoře veškerý majetek, včetně renesanční tvrze, zabaven. V roce 1630 byl prodán pěti Metternichovým bratrům, synovcům trevírského kurfiřta. Knížecímu rodu Metternichů celé panství patřilo až do roku 1945. V současnosti je zámek v péči Národního památkového ústavu.

Za návštěvu stojí také zámecký park. Protékají jím tři potoky, které daly základ několika rybníkům.

Do slavkovských lesů

Ze zámku pokračujeme po zelené značce do centra města, kde se nachází mariánský sloup z roku 1709 a řada cenných barokních plastik. Dominantou je mohutný, původně gotický kostel svaté Markéty, který byl do své současné podoby přestavěn v roce 1870.

Z centra města se vydáváme po žluté značce do hlubokých slavkovských lesů. Na jednom ze zdejších prudkých kopců můžeme objevit zbytky kdysi významného středověkého hradu.

Hrad byl založen králem Václavem I. a dokončen jeho synem Přemyslem Otakarem I. Sloužil jako královský hrad střežící obchodní stezku mezi Bečovem a Chebem. V době třicetileté války se ho pokusila dobýt švédská vojska, ale musela odtáhnout s nepořízenou, hrad byl však natolik poškozen, že byl již v té době považován za zříceninu. Přesto však stojí za to si na něj udělat výlet, neboť je z něj překrásný výhled do okolní krajiny, na Slavkovský i Dyleňský les.

Po návratu ze zříceniny zpět do centra města se tentokrát budeme držet červené turistické značky, která nás provede romantickým lázeňským areálem a přes Uhlířský rybník se dostaneme až k loveckému zámečku Kladská.

Uprostřed močálů

Na místě uprostřed hlubokých lesů a močálů v okolí Kladského rybníka si nechal v letech 1875 až 1876 kníže Schönburg-Waldenburg postavit lovecký zámeček a pilu. Později dal majitel postavit zbývajících pět srubů švýcarsko- tyrolského typu. V duchu romantismu jsou řešeny i zdejší parkové úpravy, kde typický ráz určují solitery v hlavní louce. Jejich výjimečnost spočívá jak ve vysoké nadmořské výšce (820 m. n. m.), tak i v používání cizokrajných dřevin.

Střípky z historie

Lázně Kynžvart byly založeny na přelomu 13. a 14. století. Svého největšího rozkvětu se dočkaly po roce 1822, kdy se začaly zdejší minerální prameny využívat k léčení a nad městem vznikl lázeňský areál. Na město byly Lázně Kynžvart povýšeny v roce 1841 a od roku 1862 se mohou pyšnit statusem města lázeňského. Většina současných lázeňských budov pochází ze šedesátých let minulého století. Lázně se specializují zejména na léčení chorob horních cest dýchacích, stále častěji sem ovšem přijíždí také pacienti s neurologickými a obezitologickými problémy.

Čtyři týdny jsou málo

„Omezení lázeňské péče ohrožuje zdraví dětí a zvyšuje náklady na jejich nemocniční léčbu," říká primář Léčebných lázní Lázně Kynžvart Josef Nebesař.

Pane primáři, jak se coby uznávaný pediatr díváte na současný zdravotní stav českých dětí?

Situace není zrovna nejlepší. Kvůli neustálému tápání a hledání jakýchsi vlastních cest českého zdravotnictví se téměř zcela rozpadl systém dětské školní zdravotní péče. Dobře nefunguje ani stomatologická prevence. Děti jsou ohrožovány emisním prostředím, nevhodným životním stylem a často i negativním příkladem svých rodičů.

Právě tento stav se ovšem snaží vaše lázně změnit…

Naším cílem je stát se lázněmi rodinného typu. Tedy léčit zde současně děti i jejich rodiče. U většiny dlouhodobých zdravotních problémů je totiž k jejich nápravě nezbytná spolupráce s rodinou. Pokud se má zdravotní stav dítěte zlepšit, je nutné, aby ve změněném životním stylu, který mu u nás naordinujeme, pokračovalo i po příchodu domů.

MUDr. Josef Nebesař
Narodil se 26. října 1951 v Praze. Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu a Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Po promoci (1976) nastoupil do Podbořan, kde zůstal 20 let. Vedl zde dětské oddělení a dva roky byl ředitelem celé nemocnice. Pět let pracoval v žatecké nemocnici a od roku 2001 je primářem a náměstkem ředitele v Lázních Kynžvart. Je ženatý, má syna a dvě vnučky.

Problémem při léčení dětských pacientů může být omezení lázeňské péče, o němž rozhodla předchozí vláda Petra Nečase…

To je opravdu velký problém a špatná cesta. Dětský organismus potřebuje přibližně deset dní na aklimatizaci v novém prostředí, teprve pak začíná mít léčba účinek. Současný pobyt dětských pacientů v lázních je omezen na čtyři týdny, což je velmi málo. Předešlý model dětem bez doprovodu garantoval pobyt v délce sedmi týdnů, s doprovodem v délce pěti týdnů, což bylo pro lázeňskou péči výhodnější.

Existují nějaké studie o vlivu lázeňské léčby na zdraví dětí?

Dlouhodobým pozorováním je doloženo, že zdravotní stav se zlepší až u 75 procent pacientů. Při opakované lázeňské léčbě se u dětí snižuje počet předepisovaných medikamentů a značně klesá i počet jejich pobytů v nemocnicích.

Jsou k dispozici nějaké údaje, jak se na úspěšnosti léčby projevilo snížení délky pobytu?

Ano, srovnávali jsme rozdíly mezi stavy pacientů po sedmi- a čtyřtýdenní léčbě. U čtyřtýdenních pobytů je úspěšnost léčby až o 40 procent nižší. Z toho je jasné, že omezení lázeňské péče, kterým se měly šetřit finanční prostředky ve zdravotnictví, je kontraproduktivní. Pojišťovny sice ušetří na platbách za pobyt v lázních,  mnohonásobně víc ale pak zaplatí za pobyty nemocných dětí v nemocnicích a za nákladnou léčbu medikamenty.

René Flášar

Autor: Redakce

25.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidáti na prezidenta
SLEDUJEME ON-LINE
25 16

Netradiční debata: Deník pozval prezidentské kandidáty do vlaku

Angela Merkelová poté, co padla "Jamajka".
3 18

"Jamajka" klesla ke dnu, Německo míří k předčasným volbám

Výměnu pěti Čechů za Fajáda vyjednal Pelikánův bratr. Sloužil i jako pojistka

Výměnu libanonského agenta Alího Fajáda za pětici Čechů unesených v Libanonu vyjednal arabista a starší bratr ministra spravedlnosti Petr Pelikán. O výměně nejen vyjednával, ale při výměně také vyčkával v Bejrútu jako pojistka pro tamní vládu. Píše o tom server Aktuálně.cz na základě informací od čtyř vysoce důvěryhodných zdrojů. 

Ve školách chybějí kuchařky. Za pár let nebude mít dětem kdo vařit

Nízký plat a příliš tvrdá práce. Důvodů, proč se nikdo nehrne pracovat do školních jídelen, je mnoho. Situace se v metropoli navíc v posledních letech výrazně horší. „Už dva roky hledám vyučenou kuchařku. 

Havlovo planoucí srdce a tvrdý alkohol v Dukovanech: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 18. až 19. listopadu 2017.

Odstraňování billboardů zpomalují zákony i neznámí majitelé reklamních ploch

Odstranění nejméně šestnácti reklamních poutačů řeší nyní jen na Blanensku a Vyškovsku pracovníci Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT