Hrad stojí na skalnatém návrší ve výšce 480 metrů nad mořem nad městem Třemošnice. „Vznikl na strategicky ideálním místě a založil ho jistý Smil zvaný Světlík, odtud německy Licht a Lichtenburk, tedy Lichnice," říká historik Vlastimil Vondruška a pokračuje: „Onen Smil byl přítelem krále Přemysla I. Otakara a zakladatel rodu Ronovců. Z tohoto rodu pocházeli i páni z Dubé, sokové Oldřicha z Chlumu a především příbuzných jeho manželky Ludmily z Vartemberka."

Výhled na Čáslav

Toho, kdo tuto tajemnou památku navštíví, jistě uchvátí nejen rozlehlost jejího areálu, ale i rozhled, který skýtá do okolí na Čáslav a na část Železných hor. „Dříve vstup do hradu chránila mohutná věž a před ní bylo předhradí s úzkým průchodem, aby měli případní útočníci co nejvíce ztížené obléhání. Uvnitř hradu pak stál honosný palác a řada dalších budov," popisuje Vlastimil Vondruška.

Dnes je hrad oficiálně přístupný od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a navštívit ho kdykoli. V uvedené měsíce je v jedné hradní budově umístěno i malé hradní muzeum s výkladem. Parkovat můžete ve vesničce Podhradí přímo u brány do hradu. Každý první únorový víkend se zde koná tradiční akce „Zimní táboření na Lichnici", kdy účastníci setkání tráví noc ve stanech nebo pod širákem.

Za bledulemi a vodopády

Lichnice leží při hranici Národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory a je součástí CHKO Železné hory. Stojí na ostrohu, který na jedné straně lemují srázy rokle Lovětínského potoka a na druhé údolí zvané Peklo. Pekelské údolí je maloplošné chráněné území, které bylo vyhlášeno již roku 1967. Údolím je vedena naučná stezka Peklo, hojně navštěvovaná zejména na jaře kvůli kobercům kvetoucích bledulí. Ze zříceniny hradu je možné spatřit, a posléze navštívit, také přírodní rezervaci zvanou Krkanka. Její území se vyznačuje řadou geomorfologických jevů (mrazové sruby, kamenná moře, sutě, balvanitá řečiště, vodopád na jednom z přítoků Chrudimky) dále pak zastoupení přirozených lesních společenstev s bohatým výskytem řady botanických a zoologických druhů.

Území je hnízdištěm výra velkého. V rezervaci bylo zjištěno 499 druhů motýlů. Návštěvu Lichnice můžete tedy vždy spojit s příjemným výletem po okolí. Jeden může vést i k Žižkovu dubu. Tento památný strom, podle odhadů 750 let starý, se nachází přímo v Podhradí. Pyšní se nejen svou košatou korunou, ale také kmenem měřícím v obvodu devět metrů. Husité několikrát Lichnici dobývali, a přestože ani jednou se sám Jan Žižka tažení nezúčastnil, lidé nazývají tento dub Žižkovým. Dub údajně stál u původní brány hradu, kde byl zasazen při jeho stavbě kolem roku 1250 – dnes je to u bývalého hostince v jižní části obce.

Prchlivý Mikuláš i krutá Milada

Ke stromu se vztahuje jedna z pověstí, na které Lichnice a její okolí rozhodně není chudá. Kolem roku 1490 patřil hrad Mikuláši Trčkovi z Lípy. Jednou musel Mikuláš Trčka odjet z Prahy do Vídně a zprávu o své cestě poslal na Lichnici vyřídit mladého rytíře Viléma, který se na první pohled zamiloval do Trčkovy choti, krásné paní Kateřiny. Ta při své zdrženlivosti svolila pouze ke schůzce na rozloučenou právě u tohoto dubu. Tam ale mladé milence přistihl prchlivý Mikuláš Trčka, Kateřinu nechal zazdít na Lichnici a Viléma setnout.

O Lichnici se také vypravuje, že se zde nacházela tajná chodba. Právě touto chodbou utekly tři dcery tamního rytíře, když Lichnici dobyl nepřítel. Schovaly se u lidí žijících pod hradem, kteří je oblékli do starých šatů a dostali je do bezpečí. Sestry jim za tuto službu prozradily, že na hradě zanechaly poklad, který hlídá obrovský černý pes. Když po válce hrad zpustl, pár jedinců se odvážilo jít do hradu hledat poklad. Pokaždé když ale někdo vešel do jeho zdí, zhaslo mu světlo, takže se vrátil s prázdnou.

Pomsta za bratra

Poslední pověst o kruté lichnické hradní panně Miladě se váže k vyhlídce Dívčí kámen. Za deštivé a bouřlivé noci se kůň Miladina otce splašil a zřítil se s ním ze skály. Dcera po smrti svého otce nenáviděla všechny skály kolem hradu. O ruku Milady žádali mnozí udatní rytíři, ale ona prohlásila, že si vezme za muže pouze toho, kdo se vydá na osudný sráz nad Lovětínskou roklí, kde zemřel její otec, a tam se s koněm třikrát otočí.

Skála byla velmi tvrdá, takže se do ní nezaryly ani ty nejostřejší podkovy, a rytíři, kteří chtěli Miladu získat za manželku, umírali jeden za druhým. Až jednou se objevil rytíř (bratr jedné z obětí), který ve zkoušce obstál, protože vložil svému koni do podkov diamanty. Potom vytáhl z toulce šíp a vystřelil na Miladu. Střela ji zasáhla přímo do srdce. Rytíře už nikdy nikdo nespatřil.

Lichnice a Oldřich z Chlumu
Na hrad Lichnice vás zavede kniha Vlastimila Vondrušky Podivná svatba na Lichnici. První část příběhu se odehrává v Bavorsku, kam vyrazil Přemysl II. Otakar na válečné tažení, ale neuspěl. Při ústupu byla část jeho vojska obklíčena ve městě Mühldorfu a jen mimořádnou odvahou českých rytířů se mu podařilo uniknout. To je historický fakt. V tomto oddíle byla elita českého panstva, a mezi jinými i Oldřich z Chlumu. Jaké bylo jeho překvapení, když byli nejvýznamnější rytíři tohoto tažení o tři měsíce později sezváni na Lichnici na svatbu, která od počátku vypadala velice divně. Příběh jedné noci odhalí záležitost, která by mohla ohrozit státní zájmy českého krále. Jen díky kombinačním schopnostem Oldřicha z Chlumu, milostnému umění panoše Oty a negramotnosti jisté šlechtičny nakonec vše dobře dopadne.

Pokud si čtenář vezme knihu při prohlídce hradu s sebou, může si podle jejího vyprávění rekonstruovat středověkou Lichnici.

Filip Lukeš