Jakou máte představu dalšího vývoje výstavnictví na Rakovnicku?

Chci navázat na předchozí vedení. Na to, co vytvořil pan ředitel František Povolný s tím, že mnoho expozic už je ale trošku zastaralých. Přece jen některé vznikly už před deseti, patnácti lety. Chtěli bychom je tedy obnovovat. Vize by byly, ale závisí na financích. Je to také o shánění peněz a šetření. Zcela jistě bychom chtěli i nadále zachovat trend muzea otevřeného veřejnosti, pořádat mnoho akcí pro děti. Novinkou bude tedy například dětské muzeum a dílna v galerii Samson – Cafée, na kterou už nám přispěl sponzor.

Jste na Rakovnicku již dobře známou tváří. Přesto. Mohla byste se našim čtenářům v krátkosti představit?

S muzejní praxí jsem začala už po gymnáziu, kdy jsem začala studovat Vyšší odbornou školu informačních služeb v Praze se specializací: služby muzeí a galerií. Tady jsem se poprvé seznámila s praxí v Národním muzeu během krátké brigády při škole. V rámci výuky jsme také chodili navštěvovat různá pracoviště Národního muzea. Poté jsem byla přijata na pobočce TGM v Lánech na pozici dokumentátora. Mé studium pokračovalo na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v oboru muzejnictví. Svoji bakalářskou práci jsem zaměřila na život T. G. Masaryka a jeho rodinu. V magisterské práci jsem se věnovala právě Historii a současnosti muzejnictví na Rakovnicku.

V lánském muzeu jste strávila velkou část svého dosavadního života…

Měla jsem štěstí, že jsem mohla být u jeho zrodu. Bylo otevřeno v roce 2003. Vše jsem měla možnost sledovat a spoluvytvářet. To je úžasná zkušenost. Muzeum v Lánech je moje srdeční záležitost. Vždy bude vlajkovou lodí celého muzea. Jeho téma je totiž více jak regionální – prezident Tomáš G. Masaryk. V expozici se návštěvník dozví zajímavosti z Masarykova rodinného života, podrobnosti o Masarykově profesorském období i o jeho působení za první světové války. Velká část je věnována pobytu Masaryka v Lánech a prezidentskému období.

A jaké exponáty jsou v muzeu k vidění?

K těm nejvzácnějším patří například šaty Charlotty Garrigue Masarykové nebo oblek Tomáše G. Masaryka – tyto předměty jsme získali díky lidem, kteří většinou byli v blízkosti rodiny Masarykovy. Například ten oblek je z pozůstalosti po zámeckém zahradníkovi, který ho dostal od T. G. Masaryka. K vzácným exponátům patří i posmrtné masky, jak T. G. Masaryka, tak jeho manželky Charlotty.

Která historická období vás osobně nejvíce oslovují?

Jednoznačně období první republiky roky 1918 až 1938. To souvisí s již zmíněným Masarykem. A pak také konec 19. století. To bylo období velice noblesní a zajímavé.

Předpokládám, že i vaše koníčky jsou svázány určitým způsobem s muzejnictvím a historií?

Ano. Jsem členkou historického klubu, který se zabývá historií Českého Červeného kříže. Zdálo se nám, že se jím nikdo nezabývá, nikdo jej moc nepropaguje. A tak jsme se rozhodli, že zkusíme vyplnit toto bílé místo v historii. Jezdíme dokonce i jako polní lazaret z první světové války na rekonstrukce bitev. Jsem také členkou Sboru rakovnických ostrostřelců a polo- muzejní kapely Modří raci, kde hraji na saxofon a klarinet.